Příspěvek na bydlení

česká sociální dávka

Příspěvek na bydlení je sociální dávka podle zákona o státní sociální podpoře[1], která má pomoci rodinám nebo jednotlivcům s nízkými příjmy pokrýt jejich náklady na bydlení. Může se přitom jednat o bydlení v nájemním nebo družstevním bytě či o bydlení ve vlastním bytě nebo domě.[2] Tato dávka je často zaměňována s doplatkem na bydlení, který je však dávkou v hmotné nouzi a řídí se jinými pravidly.[3] Zažádat o příspěvek přitom lze i v případě, pokud je byt napsaný na manžela nebo manželku, kteří nárok na dávku neuplatňují. [4]

Podmínky pro získání příspěvku na bydlení editovat

Příspěvek na bydlení je určen rodině nebo jednotlivci s nízkými příjmy. Žadatel zároveň musí být vlastníkem nebo pronájemcem daného byt či domu a musí v něm být nahlášen k trvalému pobytu. Krom českého občana má nárok na příspěvek na bydlení také občan Evropské unie dle Nařízení Rady (EEC) 1408/71 a 1612/68. U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky považuje pobyt po uplynutí jednoho roku (365 dní) ode dne, kdy se přihlásil k pobytu. Do uvedené lhůty se nezapočítává doba, kdy je cizinec žadatelem o udělení azylu a je ubytovaným v některém pobytovém středisku provozovaném Ministerstvem vnitra. Příspěvek na bydlení však mohou od roku 2008 získat i další, v zákoně o státní sociální podpoře podpoře uvedené osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt.[5]

Aby byl příjem považován za nízký, musí splňovat tyto podmínky:

  • Příspěvek na bydlení je žadateli přiznán, pokud jsou měsíční náklady na bydlení vyšší než 30 % měsíčního příjmů domácnosti. V Praze je to 35 %.
  • A zároveň nesmí těchto 30 % (35 % v Praze) příjmů přesahovat zákonem stanovené normativní náklady na bydlení, které se odvíjí od velikosti města či obce a počtu členů domácnosti.

Příjem domácnosti je určen z příjmů všech osob s trvalým pobytem v dané domácnosti, tj. i těch, kteří tam přímo nežijí.

Do příjmů se započítávají:

Do měsíčních nákladů, se kterými se srovnává příjem domácnosti, se započítávají náklady:

K nákladům u pronájmu se započítává také nájemné.

Náklady a příjmy se vždy posuzují za předcházející tři měsíce. Při přestěhování na novou adresu k tomu však nelze přikročit. Tehdy se bere v potaz 80 % normativních nákladů na bydlení nebo se vychází z nákladů na bydlení, které bylo nutné vynaložit v předchozím bytě či domě.

Výpočet příspěvku na bydlení editovat

Příspěvek na bydlení se určuje na základě těchto údaj:

  • obec, ve které žadatel bydlí,
  • typ bydlení (nájemní, družstevní, osobní vlastnictví),
  • počet osob, které jsou hlášeny v domácnosti k trvalému pobytu,
  • měsíční průměr čistých příjmů za kalendářní čtvrtletí,
  • životní minimum,
  • nájemné,
  • náklady na bydlení,
  • náklady na vytápění.

Jeho výše je pak rovna rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a příjmem domácnosti vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35 pro Prahu.

Normativní náklady na bydlení jsou definovány jako průměrné náklady na bydlení pro danou velikost města, typ bydlení a počet nahlášených členů domácnosti. Základem normativních nákladů je pro nájemní byty nájemné v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty v osobním vlastnictví jsou to obdobné náklady. Do nákladů jsou započítány také další související náklady, tj. ceny služeb a energií.

Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 v Kč měsíčně:

Počet osob v rodině Praha nad 100 tis. obyvatel 50 000 – 99 999 obyvatel 10 000 – 49 999 obyvatel do 9 999 obyvatel
1 7870 Kč 6227 Kč 5928 Kč 5036 Kč 4844 Kč
2 11 186 Kč 8938 Kč 8530 Kč 7308 Kč 7046 Kč
3 15 116 Kč 12 176 Kč 11 642 Kč 10 045 Kč 9702 Kč
4 a více 18 827 Kč 15 282 Kč 14 639 Kč 12 712 Kč 12 299 Kč[6]

Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018:

Počet

osob

v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Praha více než

100 000

50 000 -

99 999

10 000 -

49 999

do

9 999

1 4 420 4 420 4 420 4 420 4 420
2 6 489 6 489 6 489 6 489 6 489
3 8 939 8 939 8 939 8 939 8 939
4 a více 11 298 11 298 11 298 11 298 11 298[2]

Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 za kalendářní měsíc:

Vlastníci bytu a členové družstva
Počet osob v rodině podle

§ 7 odst. 5 zákona

Normativní náklady
1 1988 Kč
2 2721 Kč
3 3558 Kč
4 a více 4291 Kč

Získaný příspěvek je možné pobírat neomezenou dobu.[6]

Žádost o příspěvek na bydlení editovat

Žádost o příspěvek na bydlení se podává na úřadu práce. K žádosti je nutné přiložit potřebné dokumenty, které je možné stáhnout online nebo získat na místě. Na jejich základě je žádost vyhodnocena.

Tyto dokumenty jsou:

  • žádosti o příspěvku na bydlení,
  • dokladu o výši nákladů na bydlení,
  • dokladu o výši čtvrtletního příjmu.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, § 24 - 28
  2. a b Příspěvek na bydlení. portal.mpsv.cz [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2018-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-09. 
  3. Doplatek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-09. 
  4. SOUČEK, Ondřej. Příspěvek na bydlení 2018: cílem je vyrovnat příjmy s náklady na bydlení - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-04-19]. 
  5. KURZY.CZ. Výpočet příspěvku na bydlení pro rok 2017. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. 
  6. a b Sociální dávky: Příspěvek na bydlení - Státní sociální podpora - Měšec.cz. Měšec.cz. Dostupné online [cit. 2018-03-14]. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat