Otevřít hlavní menu

Otto Freundlich

německý malíř a sochař

Otto Freundlich (10. července 1878, Słupsk, Německo9. března 1943, Majdanek, Polsko) byl německý malíř a sochař. V roce 1937 byla jeho díla spolu s mnoha dalšími vystavena na výstavě Entartete Kunst v Mnichově. Zemřel v koncentračním táboře Majdanek.

Otto Freundlich
Narození 10. července 1878
Słupsk, Německo
Úmrtí 9. března 1943 (ve věku 64 let)
Majdanek, Polsko
Národnost německá
Povolání malíř, sochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Kompozice, 1911
Mein Himmel ist rot (Má obloha je rudá), 1933, Musée National d’Art Moderne, Paříž
Kompozice, 1930

Život a díloEditovat

Freundlich měl původně být nejprve obchodníkem, pak zubařem a malířství a sochařství se začal věnovat ve svých 27 letech. Tvořil v Berlíně, Florencii a Paříži.

Originalita Freundlichova díla, který vyvinul svůj vlastní styl experimentováním s kubismem, abstrakcí a konstruktivismem, byla v roce 1912 zpozorována kritiky umění po účasti na prestižní výstavě Unie výtvarných umělců v Kolíně nad Rýnem, kde umělec ukázal čtyři obrazy. O rok později ho francouzský básník Guillaume Apollinaire ve vydaném albu Modern Painting označil za jednoho z nejzajímavějších německých malířů.

Ve dvacátých letech minulého století byl Freundlich již uznávaným umělcem. Poté, co Adolf Hitler přišel k moci v Německu, nacisté Freundlichovo umění odsoudili. Označili ho jako degenerovaného umělce a zničili většinu jeho děl. Freundlich musel uprchnout z Třetí říše do Francie, ale v roce 1943 ho tam našlo gestapo. Brzy po zatčení umělec zemřel v koncentračním táboře Majdanek.

Freundlich vytvořil asi 550 různých uměleckých děl. Jen málo z nich do moderní doby přežilo. Zachovalá díla jsou vystavena v newyorském Muzeu moderního umění, pařížském Centru Georges Pompidou a mnichovské Neue Pinakothek. Největší sbírku – 50 obrazů, soch, kreseb, grafiky, vitráží a mozaik – má Musée Tavet-Delacour poblíž Paříže. Díky spolupráci s ním v roce 2008 zorganizovalo Muzeum středního Pomořanska ve Słupsku první výstavu Freundlichových děl v Polsku.

Největší, ale nikdy neuskutečněný Freundlichův projekt byl pojmenovaný Straße des Friedens (Cesta míru). Umělec chtěl umístit monumentální betonové sochy o velikosti 20–30 metrů po celé Evropě, což mělo představovat největší mezinárodní výstavu v krajině spojující země a národy. Dílo měly tvořit dvě osy: ve směru sever-jih a západ-východ. Na jejich středu měla stát „lucerna ze sedmi částí“. Projekt byl zahájen v 70. letech Evropskou cestou míru – Asociací silnic v Evropě – Otto Freundlich Association se sídlem v St. Wendel v Německu. Do roku 2007 bylo vyrobeno 53 soch a jedna z nich je umístěna ve Słupsku.

Rodinný dům umělce stále stojí ve Słupsku (u ulice J. Tuwimy, dříve Hospitalstrasse, č. 34).

VýstavyEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Günter Aust: Otto Freundlich. DuMont Schauberg, Köln 1960.
  • Joachim Heusinger von Waldegg (Hrsg.): Otto Freundlich (1878–1943). Monographie mit Dokumentation und Werkverzeichnis. Ausstellungskatalog mit Beiträgen von Uli Bohnen, Joachim Heusinger von Waldegg, Andrèi B. Nakov. Drouin/Maillet/Kaniel, Bonn 1978, ISBN 3-7927-0413-7.
  • Joachim Heusinger von Waldegg: Otto Freundlich. Ascension. Anweisung zur Utopie. Fischer Kunststück, Frankfurt/M. 1987, ISBN 3-596-23943-5.
  • Musée départemental de Rochechouart / Association Les Amis de Jeanne et Otto Freundlich (Hrsg.): Otto Freundlich. Mit Beiträgen von Alain Bonfand, Christophe Duvivier, Edda Maillet, Jerôme Serri, Guy Tossato. Ausst.Kat. Rochechouart 1988, ISBN 2-7291-0313-9.
  • Otto Freundlich et ses Amis. Ausstellungskatalog. Pontoise 1993.
  • Otto Freundlich. Ein Wegbereiter der abstrakten Kunst. Mit Beiträgen von Uli Bohnen, Susanne Deicher, Lorenz Dittmann, Christophe Duvivier, Erich Franz, Joachim Heusinger von Waldegg, Gerhard Leistner, Karena Lütge, Thorsten Rodieck und Rita Wildegans. Ausstellungskatalog. Regensburg/Osnabrück 1994, ISBN 3-89188-068-5.
  • Karena Lütge: In der Malerei wird die Materie zum Geist. Otto Freundlich zwischen Jugendstil, Expressionismus und Konstruktivismus. Weimar 1997, ISBN 3-932124-27-8.
  • Carl Gneist, u. a.: Standpunkte der Ethik, 2000, ISBN 3-506-25000-0
  • Sebastian Giesen, Ulrich Luckhardt, Rüdiger Joppien: Freundlich, Gangolf, Kogan – Drei Künstlerschicksale. Ernst-Barlach-Haus, Hamburg 2004, ISBN 978-3-9807916-9-4
  • Joel Mettay: Die verlorene Spur. Auf der Suche nach Otto Freundlich. Wallstein, 2005, ISBN 978-3-89244-970-6
  • Jürgen Neumann: Von Wörschweiler nach New York. Film von Gabi Heleen Bollinger auf internationalem Festival in US-Metropole prämiert. In: Saarbrücker Zeitung, 24./25. Dezember 2011, S. C4
  • Julia Friedrich (Hrsg.): Otto Freundlich – Kosmischer Kommunismus. Katalog zur Ausstellung im Museum Ludwig 18. Februar bis 14. Mai 2017. Prestel Verlag 2017. ISBN 978-3-7913-5639-6.

Externí odkazyEditovat