Otakar Černín starší
Otakar Eugen hrabě Černín z Chudenic, uváděn též jako Czernin z Chudenic (2.[1] nebo 12. října[2] 1809 Vinoř[2] – 29. června 1886 Vinoř[3]), byl rakouský a český šlechtic z rodu Černínů z Chudenic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Otakar (st.) Evžen hrabě Czernin z Chudenic | |
---|---|
Původní erb rodu | |
2. hlava vinořské větve Czerninů | |
Ve funkci: 21. prosince 1813 – 29. června 1886 | |
Předchůdce | Wolfgang Maria Czernin z Chudenic |
Nástupce | Děpold Czernin z Chudenic |
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 16. listopadu 1881 – 29. června 1886 | |
Panovník | František Josef I. |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1871 – 1872[pozn. 1] | |
Panovník | František Josef I. |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1870 – 1872 | |
Panovník | František Josef I. |
Ve funkci: 1861 – 1867 | |
Panovník | František Josef I. |
Stranická příslušnost | |
Členství | Strana konz. velkostatku |
Narození | 12. října 1809 Vinoř Rakouské císařství |
Úmrtí | 29. června 1886 (ve věku 76 let) Vinoř Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | hrobka Černínů |
Choť | (1833) Rosina Colloredo-Wallsee (1815–1874) |
Rodiče | Wolfgang Maria Czernin z Chudenic (1766–1813) a Marie Antonie ze Salm-Neuburgu (1766–1840) |
Děti | 1. Oktávie (1834–1857) 2. Děpold (1836–1893) 3. Rosina Josefa, provd. Westphalen-Fürstenbergová (1837–1904) 4. Marie Antonie, provd. Fünfkirchenová (1841–1874) 5. Josef (1842–1923) 6. Marie, provd. Peccaduc-Herzogenbergová (1844–1935) 7. Evžen (1851–1907) |
Příbuzní | vnuk: Otakar (ml.) Czernin z Chudenic (1872–1932) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatPůsobil jako velkostatkář ve Vinoři u Prahy. V roce 1834 se stal komořím. Byl dvorním radou u všeobecné dvorské komory a prvním viceprezidentem Vlastenecko-hospodářské společnosti. Zastával funkci prezidenta zemědělského krajského spolku v okrese Karlín a do roku 1882 působil i jako okresní starosta v Karlíně.[2] Po jistou dobu rovněž zastával funkci obecního starosty spojených obcí Vinoř, Kbely, Satalice.[1]
V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[4] Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.[5] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[6] Od roku 1861 do roku 1866 byl náhradníkem zemského výboru a potom v letech 1866–1867 členem zemského výboru.[2] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.[1]
Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.[7] Později byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[1]
Patřilo mu panství Vinoř společně se statky Kbely, Radonice, Corcoviče, Letňany a Satalice. Působil ve funkci předsedy správní rady cukrovaru ve Vinoři. Byl též předsedou správní rady Českomoravské strojírny.[1]
Zemřel v červnu 1886 na vinořském zámku a pochován byl na hřbitově ve Vinoři.[1]
V politice byl aktivní i jeho syn Děpold Černín z Chudenic.[1]
Rodina
editovatOženil se 1. srpna 1833 s Rosinou z Colloredo-Waldsee (1. 8. 1815 Praha – 12. 2. 1874 Praha), palácovou dámou, která v průběhu let porodila 9 dětí:
- 1. Oktávie (5. 12. 1834 – 5. 12. 1857), svobodná a bezdětná
- 2. Děpold (1. 5. 1836 Praha – 6. 11. 1893 Dymokury), c. k. komoří (1867) a tajný rada (1891), majitel statku Dymokury se Žlunicemi a Vinoř, manž. 1870 Anna Marie Westphalenová z Fürstenbergu (13. 3. 1850 – 15. 5. 1924 Velké Hlušice)
- 3. Rosina Josefa (15. 12. 1837 Praha – 18. 1. 1904 Chlumec), manž. 1863 Bedřich Josef Westphalen z Fürstenbergu (21. 4. 1830 Münster – 9. 5. 1900 Chlumec)
- 4. Bedřich (6. 8. 1839 – 20. 2. 1842)
- 5. Marie Antonie (3. 1. 1841 – 6. 1. 1874 Praha), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1871 Ferdinand z Fünfkirchenu (20. 9. 1834 – 18. 12. 1898)
- 6. Josef (20. 2. 1842 Praha – 27. 1. 1923 Praha), vlastnil statek Hořákov na Klatovsku, manž. 1870 Marie Ludovika des Fours (25. 6. 1850 Praha – 22. 5. 1923 Praha)
- 7. Prokop (10. 9. 1843 – 27. 2. 1844)
- 8. Marie (12. 10. 1844 Praha – 2. 2. 1935 Běstvina), manž. 1867 Auguste Pierre Picot de Peccaduc, baron z Herzogenbergu (3. 11. 1840 Litomeřice – 22. 7. 1906 Běstvina)
- 9. Evžen (1. 1. 1851 – 12. 5. 1907), doktor práv (Dr. jur.), c. k. komoří, poslanec říšské rady
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Fakticky se na činnosti Říšské rady nepodílel.
Reference
editovat- ↑ a b c d e f g Hrabě Otakar Černín z Chudenic. Světozor. Červenec 1886, roč. 20, čís. 32, s. 510. Dostupné online.
- ↑ a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 43.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Národní listy 27. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086937&picp=&it=&s=djvu
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Literatura
editovat- KOBLASA, Pavel. Czerninové z Chudenic. Stručné dějiny rodu a schematismus rodových panství. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek České Budějovice, 2000.