Osud

Osud je jak filozofický, tak i náboženský koncept, který vyjadřuje myšlenku, že události v životě člověka, světa a kosmu jsou předem určeny. Je to koncept založený na víře, že přirozenou podstatou jsoucna je trvalá, kosmická struktura.

Křesťanství staví na svobodné vůli, bez které by nebyl důvod, aby svět existoval (avšak někteří protestanti věří v předurčení). Pokud toto slovo někteří Bibličtí překladatelé používají, dal by se jeho význam připodobnit slovu úděl. Popisuje sled událostí, které měly patřičné vyústění. "Kouřil cigarety, dostal rakovinu plic a na tuto nemoc zemřel. Jeho závislost se mu stala osudným. Potkal ho stejný osud, jako mého strýce."

Koncepty

Moiry, bohyně osudu

V řecké mytologii jsou bohyně osudu Moiry dcerami nejvyššího boha Dia a bohyně pořádku Themidy anebo dcerami bohyně osudové nutnosti Ananké. Trojici bohyň předoucí nit osudu jsou Klóthó, Lachesis a Atropos.

Křesťanská teologie považuje Boha za nadpřirozenou sílu, která určuje a řídí život člověka. Příkladem je například křesťanský proud protestantismu a jeho učení predestinace.

Ve filosofii hraje osud význačnou roli ve stoicismu a zabývají se jím především filozofové Baruch Spinoza, Arthur Schopenhauer a Friedrich Nietzsche. Proti extrémnímu determinismu, tedy víře, že osud všechno určuje a omezuje tím svobodnou vůli člověka, se postavil především Immanuel Kant a význačný představitel německého idealismu Georg Wilhelm Friedrich Hegel.

Odkazy

Literatura

R. Spaemann – R. Löw, Účelnost jako filosofický problém: dějiny a znovuobjevení teleologického myšlení. Praha: OIKOYMENH, 2004 - 333 s. ISBN 80-7298-111-0

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu osud na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo osud ve Wikislovníku
Téma Osud ve Wikicitátech