Klóthó
postava řecké mytologie, nejmladší ze tří Moir
Klóthó (ve starořečtině Κλωθώ) je postava řecké mytologie, nejmladší ze tří bohyň osudu Moir. Klóthó („Předoucí“) nit osudu lidského života načíná, prostřední sestra Lachesis („Udělující“) nit měří a dále ji spřádá nebo svíjí, a nejstarší Atropos („Neodvratná“) nit přestřihuje.
Klóthó | |
---|---|
![]() Klóthó na reliéfu z 1. století, Národní archeologické muzeum (Madrid) | |
Rodiče | Zeus[1][2] a Nyx[3][2] a Themis[1][2] |
Příbuzní | Lachesis a Atropos (sourozenci) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podle Hésioda je Klóthó dcerou Dia a Themidy. V jiných verzích jsou ale bohyně osudu dcerami bohyně osudové nutnosti Ananké, nebo i dcerami Nykty a Krona.
V římské mytologii je protějškem Klóthó bohyně Nona („Devátá“), která byla vzývána v 9. měsíci těhotenství a měla rozhodnout o osudu porodu.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klotho (Mythologie) na německé Wikipedii.
LiteraturaEditovat
- ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 4. vyd. Praha: Brána, 1996. 456 s. ISBN 80-85946-29-7. S. 230.
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klóthó na Wikimedia Commons