Klóthó

postava řecké mytologie, nejmladší ze tří Moir

Klóthó (ve starořečtině Κλωθώ) je postava řecké mytologie, nejmladší ze tří bohyň osudu Moir. Klóthó („Předoucí“) nit osudu lidského života načíná, prostřední sestra Lachesis („Udělující“) nit měří a dále ji spřádá nebo svíjí, a nejstarší Atropos („Neodvratná“) nit přestřihuje.

Klóthó
Klóthó na reliéfu z 1. století, Národní archeologické muzeum (Madrid)
Klóthó na reliéfu z 1. století, Národní archeologické muzeum (Madrid)
RodičeZeus[1][2] a Nyx[3][2] a Themis[1][2]
PříbuzníLachesis a Atropos (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle Hésioda je Klóthó dcerou Dia a Themidy. V jiných verzích jsou ale bohyně osudu dcerami bohyně osudové nutnosti Ananké, nebo i dcerami Nykty a Krona.

V římské mytologii je protějškem Klóthó bohyně Nona („Devátá“), která byla vzývána v 9. měsíci těhotenství a měla rozhodnout o osudu porodu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klotho (Mythologie) na německé Wikipedii.

  1. a b Hésiodos: Theogonie. 7. století př. n. l..
  2. a b c  Q45205347. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. Hésiodos: Theogonie. 7. století př. n. l..

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat