Otevřít hlavní menu

Nyx (genitiv Nykty, starořecky νύξ Núx, latinsky Nox) je v řecké mytologii personifikace noci náležející mezi prvotní božstva. V některých pramenech je popisována jako okřídlená či jedoucí na černě zahaleném voze doprovázeném hvězdami. Na Kypselově truhle byla zobrazena držící v náručí své syny Hypna a Thanata, spánek a smrt, v podobě malých chlapců.[1][2]

Nyx
Římská bronzová socha Nykty či Seléné, cca 100 př. n. l. - 100 n. l.
Římská bronzová socha Nykty či Seléné, cca 100 př. n. l. - 100 n. l.
Význam bohyně noci
Partner Erebos
Rodiče Chaos
Sourozenci Erebos
Děti Aithér, Hémerá a mnoho dalších
Římský ekvivalent Nox

Podle Hésiodovy Theogoníe se zrodila společně s Erebem „Temnotou“ z Chaosu a poté se svým bratrem zplodila Aithéra „Jasné nebe“ a Héméru „Den“. Podle Bakchylida zplodila Nyx Hémeru společně s Chronem. Podle Homéra má moc na bohy i lidmi a dokonce i sám Zeus jí obává. V pozdějších římských zdrojích, konkrétně u Ovidia a a Gaia Valeria Flacca, je zmiňována jako bohyně spojená s čarodějnictvím.[1][2]

Zeus potom se vzbudil a zuřil,
smýkal v paláci bohy a především po mně (Hypnovi) se sháněl,
byl by mě z nebeských výšin Zeus beze stop do moře svrhl,
mne však spasila Noc, jež nad bohy vládne i lidmi;
k té jsem jak prosebník prchl – i ustoupil Zeus, ač zuřil,
neboť se ostýchal provést čin nelibý kvapivé Noci.

Homér, Ílias 14, 231

Vystupuje také v různých textech spojovaných s orfismem. Podle Aristofanovy hry Ptáci na počátku existoval Chaos, Erebos, Tartaros a konečně Nyx s černými křídly. Ta v nekonečných hlubinách Erebu snesla vejce bez zárodku, z kterého se poté co přešli věky zrodil prvotní Erós. V jiných pramenech je naopak dcerou Eróta-Fana či matkou Astra Planeta „Planet“.[1]

Nejsou doloženy žádné chrámy které by byly zasvěceny Nyktě, ale je známo několik jejích soch a v pramenech je zmiňováno několik kultovních praktik s ní spojených. Pausaniás ve své Cestě po Řecku zmiňuje její orákulum na megarské akropoli, společně s chrámem Dionýsa Nyktelia „nočního“, Afrodité Epistrofie a Dia Konia, a její sochu v Efesu. Z doby římské je zmiňována oběť Noktě prováděná o 9. května o Lemuriích a sloužící k umlčení mrtvých, Publius Papinius Statius zmiňuje oběť černých býků Noktě a Vulcanovi.[1]

PotomstvoEditovat

Kromě výše zmíněných potomků byly Nyktě připisovány i další děti. Podle Hésióda zplodila bez partnera:[1]

V jiných pramenech je jsou jako její dcery uváděny především Erínye, Bakchylidés označuje jako její dceru Hekaté.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Theoi Project - Nyx [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Encyclopædia Britannica - Nyx [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat