Otevřít hlavní menu

Hekaté je řecká titánka, patronka cest, křižovatek, porodů, mládeže, vládkyně tajemných sil (později silnější důraz), měsíce, noci a podsvětí. Hekaté je ale zároveň i čarodějnice.

Hekaté
Socha Hekaté uložená ve Vatikánských muzeích
Socha Hekaté uložená ve Vatikánských muzeích
Symbol pochodně, psi, klíče, dýka, had
Bydliště Podsvětí
Partner Hádes
Rodiče Persés a Asteria
Římský ekvivalent Trivia

Hekaté byla ctěna původně v maloasijské Kárii. U Řeků si podržela rysy všemocné bohyně, ochránkyně jezdců, rybářů, pastýřů a matek, a jako podsvětní božstvo se stala bohyní strašidel a kouzel. Tato druhá funkce v 5. stol. př. n. l. daleko převládla a Hekaté pak mohla být ztotožněna s Persefonou, staly se vládkyní mrtvých. Místem jejího působení byly cesty, kde se proháněla za noci v doprovodu černých psů. Hekaté se stala též ochránkyní žen, a bývala proto ztotožňována s Artemidou (neboť podobně jako ona pomáhala při porodu) a s Isidou. Za helénismu byla hlavním božstvem kouzelnic (a magie); nakonec se změnila v mocnou vládkyni démonů. Až do konce starověku byla proslulá její mystéria na Aigíně.

Hekaté má také přezdívku Trivia - trojcestná, ochranitelka cest.

Obsah

Atributy, zobrazeníEditovat

 
William Blake, Hekate, r. 1795, Tate Gallery, Londýn

Hekaté je zobrazována ve třech podobách, které během dne střídala – ráno panna, na poledne žena, večer stařena. Spolu s Artemis a Seléné to byla také bohyně Měsíce. Jejím emblémovým zvířetem je had. Mezi atributy patří pochodeň.

UctíváníEditovat

Oběti jí byly kladeny na rozcestích. Její obraz stával před každým domem jako apotropaion. Byli jí obětováni psi, černé ovce a med.

V Thesálii existoval kult měsíce, přístupný pouze ženám. Zde byla uctívána jako bohyně štěstí byla jako dárkyně štěstí a bohatství.

MytologieEditovat

Dcera Titána Persea a Asterie, podle některých tradic matka Skylly. Hekaté jediná bojovala ve válce s Giganty na straně nejvyššího boha Dia, dokonce zabila Giganta Klytia rozpálenými kameny. Za to jí Zeus povýšil mezi bohy, dal moc na zemi (paní porodu), na nebesích (paní měsíce) i v říši stínů.

V jedné variaci mýtu o Persefoně, Hekaté byla prostředníkem mezi Hádem a Démétér.

Literární pramenyEditovat

Hésiodos - Theogonia

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat