Otevřít hlavní menu

Oskar Werner

rakouský herec

Oskar Werner, rodným jménem Oskar Josef Bschliessmayer (13. listopadu 1922 Vídeň23. října 1984 Marburg) byl rakouský herec, jehož kariéra kulminovala v 50. a 60. letech 20. století.

Oskar Werner
USIS - Oskar Werner 3.jpg
Rodné jméno Oskar Josef Bschließmayer
Narození 13. listopadu 1922
Vídeň
Úmrtí 23. října 1984 (ve věku 61 let)
Marburg
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Lichtenštejnsko
Ocenění Zlatý glóbus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Již ve 30. letech 20. století si získal kredit jako divadelní herec ve vídeňském Burgtheateru. Ve 40. letech vstoupil na plátna rakouských kin. Roku 1950 pak podepsal smlouvu v Hollywoodu s firmou 20th Century Fox, ve Spojených státech amerických poté natočil snímky jako válečné drama Anatola Litvaka Decision Before Dawn (1951), špionážní thriller podle románu Johna le Carré Špión, který přišel z chladu (1965) za který získal Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli, Loď bláznů (1965), za nějž obdržel cenu New York Film Critics Circle pro nejlepšího herce a byl nominován na Oscara, nebo "vatikánské drama" Boty svatého Petra (1968). Roku 1975 se objevil také jako protihráč Petera Falka v jednom z dílů seriálu Columbo (Vražda na videu). Souběžně točil ale i v Evropě, ve francouzské produkci např. životopisné drama Lola Montès (1955) nebo romantické drama Jules a Jim (1962), kde vytvořil mileneckou dvojici s Jeanne Moreau (režie François Truffaut).

Největší úspěch kariéry si však připsal v produkci britské, když získal hlavní roli ve slavném sci-fi snímku 451° Fahrenheita (1966), natočeném podle předlohy Raye Bradburyho. Doma v Rakousku ztvárnil hlavní roli ve válečném dramatu Der letzte Akt (1955) pod vedením Georga Wilhelma Pabsta. V 70. letech se začaly na jeho kariéře projevovat problémy s alkoholem. Natočil již jen jediný snímek, britský film Pouť zatracených (1976). Pokusy o comeback v 80. letech ztroskotaly. Pohřben je podle svého přání v Lichtenštejnsku, kde v časech své největší slávy hledal azyl a žil inkognito.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Werner na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat