Otevřít hlavní menu

Organizovaná zločinecká skupina

organizace či skupina zaměřená na páchání trestné činnosti

Organizovaná zločinecká skupina, dříve označovaná jako zločinné spolčení, je společenství více osob zaměřené na páchání soustavné úmyslné trestné činnosti – organizovaného zločinu.[1] Je relativně stabilně organizována, uvnitř ní jsou přesně rozděleny jednotlivé funkce a vytvořena dělba činnosti, kterou se snaží navenek tajit. Typickými příklady takových skupin je např. italská Mafie a z ní odvozená americká Cosa nostra nebo japonská Jakuza.

V českém právu je organizovaná zločinecká skupina definována v ustanovení § 129 trestního zákoníku a už jen účast v ní je zvláštním trestným činem (§ 361 TrZ). To se odlišuje od přitěžující okolnosti členství v pouze organizované skupině, např. kapsářů, jejíž činnost je sice do jisté míry koordinovaná, ale nenaplňuje všechny zákonné znaky, aby šlo o skutečnou organizovanou zločineckou skupinu. Nestačí jen dělba konkrétních úkolů, musí to být trvalejší společenství více osob s vnitřní organizační strukturou, s jasným rozdělením funkcí ve vztazích nadřízenosti a podřízenosti a s dělbou činností, která je zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. Zpravidla jde o obchod s drogami nebo kradenými automobily, organizování prostituce či hazardních her, vymáhání peněz od obchodníků za poskytování „ochrany“ (výpalné) apod. Důležitým se jeví také utajování a dodržovaní vnitřního kodexu organizace. Může přitom jít jak o neformalizované společenství, tak dokonce o nějaký druh právem upravené právnické osoby.[1] Ačkoli cílem zločinného spolčení bývá především finanční zisk, není vyloučeno, aby byla založena i kvůli jiným účelům a trestnou činnost provozovala jen jako prostředek pro jejich dosažení (např. teroristé).[2]

Ustanovení § 107 a 108 trestního zákoníku obsahují speciální ustanovení o pachatelích trestných činů spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Horní hranice trestní sazby odnětí svobody se u takových pachatelů zvyšuje o třetinu, avšak nesmí převyšovat 30 let, a trest musí být uložen v horní polovině takto stanovené sazby, pokud nejsou splněny podmínky pro mimořádné snížení trestu. Být spolupracujícím obviněným je pro spolupachatele takové skupiny naopak polehčující okolností. Podle § 361 je trestná účast na organizované zločinecké skupině, a to její založení, účast na její činnosti i její podpora. Beztrestný je přitom podle § 362 policejní agent, který se do skupiny infiltroval, pokud skupinu sám nezaložil nebo nezosnoval.

ReferenceEditovat

  1. a b ŠÁMAL, Pavel, a kol. Trestní zákoník. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-428-5. S. 1376–1378. 
  2. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 11 Tdo 297/2009, publikováno pod T 1298 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu.