Otevřít hlavní menu

Orel (dělostřelecká tvrz)

dělostřelecká tvrz v okrese Opava

Dělostřelecká tvrz Orel (též U orla, Darkovičky) je tvrz, která byla plánována v důsledku zvolení Adolfa Hitlera kancléřem v Německu. Patřila mezi páteř obrany československého opevnění na severní hranici Československa. Stavba tvrze byla plánována do prostoru kóty 284 U orla nedaleko Darkoviček severně od Hlučína. Velikost osádky se plánovala na cca 405 vojáků. Stavba celé tvrze nebyla zadána, jen pěchotní srub MO-S 20 byl zadán firmě V. Nekvasil, stavební akciová společnost za zadávací částku 7 670 470,93 . Firma začala s pracemi 27. dubna 1936.

Orel
Pěchotní srub MO-O-S 20 Orel
Pěchotní srub MO-O-S 20 Orel
Základní údaje
Umístění tvrze u Darkoviček severně od Hlučína
Zeměpisné souřadnice
Zkratka tvrze není známa
Jiné názvy U orla, Darkovičky
Vedení tvrze
Velitel tvrze nebyl ustanoven
Nadřízené ŽSV ŽSV Hlučín
Plánovaný počet osádky 405 mužů
Výstavba
Stavební firma tvrz nebyla zadána
realizaci MO-S 20 vedl V. Nekvasil
Zahájení výstavby práce nebyly započaty
Smrtelných úrazů žádný
Stav výstavby
30. září 1938
tvrz nepostavena
MO-S 20 stavebně dokončen
Objekty tvrze
MO-S 20 Orel - pěchotní srub
MO-S 20a - pěchotní srub
MO-S 20b - pěchotní srub
MO-S 20c - minometný srub
MO-S 20d - dělostřelecká věž
MO-S 20e - vchodový objekt

Tvrz měly tvořit tři pěchotní sruby (MO-S 20, MO-S 20a, MO-S 20b), minometná věž (MO-S 20c), dělostřelecká otočná věž (MO-S 20d) a vchodový objekt (MO-S 20e). Ojedinělostí této tvrze bylo to, že čelo tvrze netvořily pěchotní sruby, ale nejvíce byla vysunuta dělostřelecká otočná věž, která byla po stranách chráněna pěchotními sruby. Teprve několik metrů za touto sestavou procházela hlavní obranná linie.

Úkol tvrzeEditovat

Místo, na kterém byla tvrz navržena, je z geografického hlediska velice výhodné, protože dělostřelecká otočná věž mohla ostřelovat významné silniční a železniční komunikace na nepřátelském území. Avšak při stavbě vyvstaly velké geologické problémy, zemina v prostoru se skládala z naprosto nevhodného podloží (písek, hlína, jíl), a proto byla výstavba odložena. Dalšími důvody byly také finance, nedostatečná stavební kapacita a neujasněná koncepce stavby.

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  • Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 36-37.