Oměj šalamounek

Oměj šalamounek
	Oměj šalamounek (Aconitum plicatum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	pryskyřníkotvaré (Ranunculales);
Čeleď	pryskyřníkovité (Ranunculaceae);
Rod	oměj (Aconitum);
Binomické jméno
	Aconitum plicatum; Koehler ex Rchb., 1819
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oměj šalamounek (Aconitum plicatum, syn. Aconitum callibotryon) je vytrvalá, prudce jedovatá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Patří mezi ohrožené druhy rostlin ČR.

Popis

Oměj šalamounek je vytrvalá 50 až 150 cm vysoká bylina rostoucí z hlízovitě ztlustlého oddenku.
Lodyha je vzpřímená, pevná, v dolní části lysá a v květenství oděná přitisklými, obloukovitě zahnutými chlupy
Listy jsou střídavé, řapíkaté, dlanitě dělené s pěti laločnatými úkrojky s otevřenou žilnatinou.
Květenství vytváří prodloužený vzpřímený hrozen
Jednotlivé květy vyrůstají z paždí podpůrných listenů, jsou velké asi 3 cm, fialově-modré. Jsou tvořeny 5 okvětními lístky, z nichž horní je vysoce vyklenutý a tvoří tzv. přilbu. Ta je u oměje šalamounku nanejvýš stejně vysoká jako široká. Dolní okvětní lístky jsou široce podlouhlé.
Kvete od května do srpna.
Plodem je hladký měchýřek s 10 až 15 černými semeny.

Detail květu

Stanoviště

Ve volné přírodě oměj šalamounek roste na vlhkých místech v lesích a u potoků v horských oblastech.

Areál rozšíření

Oměj šalamounek je endemitem hor Českého masívu, vyskytuje se v České republice, kterou svým výskytem přesahuje jen těsně na území okolních států v pohraničních pohořích. Jinde v Evropě a Asii se však vyskytují blízce příbuzné druhy (řazených do komplexu Aconitum napellus s.l.), např. v Karpatech včetně Beskyd to je oměj tuhý (Aconitum firmum). V Alpách roste Aconitum tauricum a Aconitum napellus.

Použití

V léčitelství se používala sušená hlíza, která v přiměřených dávkách snižuje horečky. Pro svoji jedovatost se však nesmí používat bez lékařského dozoru. Zevně se oměj také používá jako lokální anestetikum.

Účinné látky

Droga obsahuje hlavně akonitové alkaloidy. Z těchto alkaloidů je to hlavně akonitin, jeden z nejprudších jedů, který je znám.

Využití v travičství

Všechny části rostliny obsahují alkaloidy, listy 0,2–1,5 %, hlízy 0,3–3 %. Podráždění na jazyku (podobné nikotinu, při větších dávkách se rozšiřuje na celou hlavu) je již při 0,05 mg akonitinu, příznaky otravy 0,2–0,25 mg, smrtelná dávka pro člověka 3–4 mg.

Dříve byly známy i otravy u dětí, jelikož vysávaly nektar z květů a s tím i malý obsah akonitinu. Sbírají se obvykle hlízy a to v říjnu až listopadu. Při kvetení je obsah alkaloidu nejnižší, v zimě naopak nejvyšší.

Extrakt z oměje šalamounku se ve středověku používal jako šípový jed. Používal se také k trávení vlků ve středověku otráveným masem.

Lidové názvy

bačkorky, botičky, čertův pantoflíček, holoubky, homolec, jedhoj, medvědí tlapka, oměj, omich, papučky Panny Marie, psí mor, vomej, zlý mníšek…

Nezaměňovat tuto rostlinu s její příbuznou: Oměj vlčí mor – Aconitum lycoctonum (Lycos=vlk, kteinó=usmrcuji)

Průběh otravy

Při užití větší dávky akonitinu, nebo rostliny, se brzy dostaví pocit mravenčení v zadní části dutiny ústní (podráždění nervových zakončení v zadní části patra), který se brzy rozšíří na celou hlavu a obličej. Později postoupí mravenčení a píchání do konečků prstů rukou i nohou, na uši, do krajiny pánevní, na prsa a záda. Po nich následuje celková necitlivost (anestezie). Zároveň se dostaví celkové příznaky otravy jako pocení, nausea, zvracení, průjem, pokles teploty, zimnice, poruchy srdeční činnosti, velká svalová slabost, silná úzkost a strach ze smrti. Dýchání je stále povrchnější a smrt nastává zástavou dechu a poškozením srdce. Vědomí je však až do konce zachováno.

První příznaky se dostaví za několik minut a celá otrava proběhne v několika hodinách.

Prognóza

I těžce otrávený se může uzdravit, pokud se udrží srdeční a dýchací činnost v chodu. Doporučuje se výplach žaludku a podávání symptomatických léků. U případů, jež nekončí smrtelně, trvají ještě delší dobu poruchy citlivosti a pocity únavy.

Literatura

Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.) (2002), Academia, Praha
Fischer M.A. (ed.) (1994): Exkursionflora von Österreich, Verlag Eugen Ulmer, Wien et Stuttgart
Naše Jedovaté rostliny, Doc. RNDr.Václav Jirásek, doc. MUDr. Rudolf Zadina, Doc. RNDr. PhMr Zdeněk Blažek (1957)
sKALICKÝ Vladimír. Aconitum L. in HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky, vol. 1. Praha Academia, 1988 (česky). S. 392–403

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu oměj šalamounek na Wikimedia Commons
Taxon Aconitum plicatum ve Wikidruzích
Slovníkové heslo oměj šalamounek ve Wikislovníku

Oměj šalamounek
Oměj šalamounek (Aconitum plicatum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď	pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod	oměj (Aconitum)
Binomické jméno
Aconitum plicatum Koehler ex Rchb., 1819
Některá data mohou pocházet z datové položky.