Olga Spalová
Olga Spalová (16. července 1914 Polička – 14. dubna 1987 Praha), rozená Srbová, byla česká historička a spisovatelka, esejistka, divadelní a rozhlasová kritička a teoretička, autorka monografií o hercích, malířích a sochařích, překladatelka z ruštiny a z francouzštiny.
| PhDr. Olga Spalová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Olga Srbová |
| Narození | 16. července 1914 Polička  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. dubna 1987 (ve věku 72 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy (rozptyl) |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | teatroložka, spisovatelka, historička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatNarodila se v Poličce jako druhé dítě v rodině učitele Antonína Srby (*1881) a jeho manželky Olgy, rozené Sedlákové (*1880). Měla staršího bratra Antonína (* 1907). Rodina byla již od roku 1912 přihlášena k pobytu v Praze Bubenči, kde otec později získal místo středoškolského profesora.[1], později se přestěhovala do Kbel.
Po absolutoriu gymnázia Olga vystudovala v letech 1933-1937 filologii, estetiku a filozofii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze[2] a obhájila disertační práci na téma nového dramatu historického. Působila pak jako učitelka a dále jako spisovatelka, esejistka, divadelní a rozhlasová kritička a teoretička. Své recenze a kritiky publikovala v novinách (často v kulturní rubrice deníku Lidová demokracie) a v odborných časopisech.
Do literatury vstoupila roku 1944 sbírkou povídek Létavice a povídky o marném hledání. Svou učitelskou praxi zhodnotila v románu z roku 1947 s titulem Co nebylo v třídní knize. Dále vydala paměti svého dědečka, učitele Jaroslava Sedláka. Své monografické publikace zakládala na pečlivém a kritickém studiu písemných pramenů a dosáhla tak cenných výsledků. Její metody vědecké práce ocenila teatroložka Eva Stehlíková[3]. Napsala celkem 10 knih.
Byla pohřbena na rozptylové loučce Olšanských hřbitovů.[4]
Knihy (výběr)
editovat- Létavice a povídky o marném hledání, Praha 1944
- Co nebylo v třídní knize. Práce Praha 1947
- Divadlo, aneb snář; monografie o Eduardu Kohoutovi (editorka). Odeon Praha 1978
- Sága rodu Budilova : Sto let českého divadla na jevišti i v zákulisí. Odeon Praha 1978
- Anna Sedláčková, Praha 1981
- Malá světová obrazárna, Svoboda Praha 1981
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského policejního ředitelství
- ↑ Archiv UK, Matrika FFUK
- ↑ Eva Stehlíková: Strukturalistická stopa Olgy Srbové. In: Theatralia 2016, 19 (1), s. 181-200
- ↑ http://212.47.2.130:8080/mpo_sphw/sphm.do Evidence Správy pražských hřbitovů
Literatura
editovat- Ješutová, Eva a kolektiv: 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů. Praha: Radioservis, 2013
- Stehlíková, Eva: Strukturalistická stopa Olgy Srbové. In: Theatralia 2016, 19 (1), s. 181-200
- Kellnerová, Hana: Olga Srbová-Spalová a její publicistická činnost v rozhlase [rukopis], 1982
