Wikipedie

Ogjän Thinlä Dordže

Ogjän Trinlä Dordže (* 26. června 1985), (tib.ཨོ་རྒྱན་འཕྲིན་ལས་རྡོ་རྗེ། wilie O-rgyan 'Phrin-las Rdo-rje; nebo ཨུ་རྒྱན་འཕྲིན་ལས་རྡོ་རྡྟེ་ wilie= U-rgyan 'Phrin-las Rdo-rje; anglicky psáno Orgyen Trinley Dorje či Ugyen Trinley Dorje apod.) byl rozpoznán Tai Situ rinpočhem[1] jako 17. karmapa linie Karma Kagjü, jedné z nejznámějších škol tibetského buddhismu.

Jeho Svatost
17. karmapa Ogjän Thinlä Dordže
17. karmapa
Jméno při narození:Jangsi
Další jména:Apo Gaga
Dharmická jména:Orgjän Thinlä Dorje
Datum narození:26. června 1985
Místo narození:Lhatok
Národnost:Tibetská
Směr:Buddhismus
Škola:Kagjü
Linie:Karma Kagjü
Tituly:J.S.17. karmapa
Místo pobytu:Gjuto
Povolání:Mnich, láma
Učitelé:Thangu rinpoče
Tulku:Karmapa
Předchůdce:Rangdžung Rigpä Dordže
Webové stránky:Oficiální stránky 17.Karmapy Ogjän Trinlä Dordžeho (anglicky)

Ogjän Thinlä Dordže

editovat

Narození

editovat

J. S. XVII. Gjalwang Karmapa se narodil v Lhatok (východní Tibet), který je oblastí nomádů o názvu Bakor. Před narozením karmapy přiletěl pěkný jestřáb, jakého nikdo v tomto okolí neviděl, usedl na střechu stanu rodičů a vydal ze sebe podivné zvuky. Jiného dne přiletěla kukačka a zazpívala překrásnou píseň. Po narození karmapy se kukačka znovu objevila a zpívala ještě déle. Třetí den později byl slyšen zvuk tibetských mušlí, činelů a trubek gjalingami, kolem slunce se také objevila duha. Pro místní obyvatelé tyto znaky znamenaly potvrzení, že toto dítě je výjimečné[2].

Vyhledání XVII. inkarnace

editovat

Když karmapa ukončil čtyři roky, Amdo Palden rinpočhe ho poprosil, aby navštívil jeho klášter a nabídl mu nauky, které by zde mohl studovat. Mnichové, když uviděli, jak je chlapec výjimečný, zhotovili pro něho trůn. V dubnu 1992 J. S. opustil na vlastní žádost klášter Kalek a zamířil ke svým rodičům. Naléhal na svou rodinu, ať se přesune o měsíc dříve z zimního tábora do letního. Díky tomu skupina, která byla vyslána z kláštera Tsurphu na vyhledání XVII. inkarnace karmapy, ho nalezla v místě Bakor které ve své předpovědi popsal J. S. XVI. karmapa a kterou uviděl ve svém dokonalém vhledu J. S. XIV. dalajláma[3].

Intronizace XVII. karmapy

editovat

Den před příjezdem mnichů z Tsurphu, karmapa zabalil své věci a pronesl ke své matce: „ Teď se již mohu vrátit do svého kláštera". 15. června 1992 roku, jeho svátost XVII. karmapa vstoupil do kláštera Tsurphu, kde ho přivítal několikatisícový nadšený dav lidí. 30. června J. S. dalajláma udělil oficiální schválení karmapy. 27. září se uskutečnila intronizace XVII. karmapy v klášteře Tsurphu[4] roku 1992. Dva dni později vede J. S. poprvé oficiálně veřejnou ceremonii a udělení abhišeky Avalókitéšvary pro dvacet tisíc přítomných žáků. Od tohoto momentu XVII. Karmapa žil v Tsurphu. Čínská lidová republika v té době omezila jeho nauky a učení dharmy od mistrů linie.

Útěk

editovat

Proto se karmapa v té době čtrnáctiletý, rozhodl opustit Tibet. 28. prosince 1999 roku, tajně opustil Tsurphu, po vyčerpávajícím útěku se konečně 5. ledna 2000 objevuje znenadání v Dharamsale u J. S. XIV. dalajlámy k velké radosti všech přítomných.[5] Od tohoto okamžiku až do dnešních dnů J. S. XVII. karmapa pobývá blízko Dharamsaly v klášteře Gjuto, který obdržel od XIV. dalajlámy.

Studium a aktivita

editovat

Karmapa prohlubuje studia pod dohledem mistrů linie kagjü: J.E. Tai Situ Rinpoče, J.E. Gjaltsab Rinpoče[6], ctihodný Thrangu Rinpoče (hlavní učitel)[7], J.E. Sangje Njenpa Rinpoče[8], ctihodný Bokar Rinpoče[9], ctihodný Tenga Rinpoče[10](dnešní učitel XVII. karmapy), ctihodný Khenpo Tsultrim Gjamtso Rinpoče[11] a jiní. V devíti letech ukončil učení nazpaměť přes 200 stran modliteb a invokací, znal už také nazpaměť několik set stran všech hlavních tanter linií. Od 11. roku se učil tradiční dialektiku a umění duchovních diskusí. J. S. XVII. karmapa v dnešní době uděluje nauky, veřejné audience a dalších mnoho duchovních a kulturních aktivit dharmy.

XVII. karmapa na Západě

editovat

V roce 2008. 15. května – 2. června XVII. karmapa poprvé navštěvuje západní svět a to Spojené státy americké[12]. Na toto první setkání čekalo mnoho oddaných žáků a studentů J. S. XVII. karmapy Ogjän Thinlä Dordžeho [13]

Již mnoho let probíhá tzv. spor o 17. karmapu, kdy odpůrci Ogjän Thinlä Dordžeho odmítli uznat jako inkarnaci 16. karmapy a považují za 17. karmapu Thinlä Thajä Dordžeho.

Reference

editovat
  1. ↑ Sherabling [online]. [cit. 2008-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-09. (angličtina) 
  2. ↑ MICHELE, Martin. Music in the Sky. New York: Snow Lion Press Kapitola Part I. nalezení inkarnace ., s. 23–24. (angličtina) 
  3. ↑ MICHELE, Martin. Music in the Sky. New York: Snow Lion Press Kapitola Part I. nalezení inkarnace ., s. 38–39. (angličtina) 
  4. ↑ Tsurphu [online]. [cit. 2008-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-09. (angličtina) 
  5. ↑ Worldbridges Tibet [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-15. (angličtina) 
  6. ↑ J.E. Gjaltsab Rinpoče [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-21. (angličtina) 
  7. ↑ Thrangu Rinpoče [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné online. (angličtina) 
  8. ↑ J.E. Sangje Njenpa Rinpoče [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné online. (angličtina) 
  9. ↑ ctihodný Bokar Rinpoče [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-12. (angličtina) 
  10. ↑ ctihodný Tenga Rinpoče [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné online. (angličtina) 
  11. ↑ ctihodný Khenpo Tsultrim Gjamtso Rinpoče [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné online. (angličtina) 
  12. ↑ Karmapa v USA [online]. [cit. 2008-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-08. (angličtina) 
  13. ↑ Karmapa v USA [online]. Dostupné online. (angličtina) 

literatura

editovat
  • The Dance of 17 Lives : The Incredible True Story of Tibet's 17th Karmapa, by Mick Brown. New York, NY: Bloomsbury USA, 2005. ISBN 1-58234-598-8
  • Music in the Sky: The Life, Art & Teachings of the 17th Karmapa Ogyen Trinley Dorje, by Michele Martin. Ithaca, New York: Snow Lion Press, 2003. ISBN 1-55939-195-2.
  • Karmapa of Tibet: The Politics of Reincarnation, by Lea Terhune. Somerville, MA: Wisdom Publications, 2004. ISBN 0-86171-180-7
  • Clemens Kuby und Ulli Olvedi: Living Buddha. Die siebzehnte Wiedergeburt des Karmapa in Tibet (Das Buch zur Kino-Dokumentation). Goldmann 42490, München 1994, ISBN 3-442-42490-9
  • Ken Holmes: Seine Heiligkeit der 17. Gyalwa Karmapa Urgyen Trinley Dorje. Seeon, Falk 1997, ISBN 3-89568-027-3.
  • Jean-Paul Ribes, Anne Ribes: Die Flucht des lebenden Buddha. Ullstein, München 2000, ISBN 3-550-07145-0.
  • Gilles VanGrasdorff: Die abenteuerliche Flucht des kleinen Buddha. Herder, Freiburg 2001, ISBN 3-451-05125-7.
  • Michele Martin: Lebender Buddha. Der siebzehnte Karmapa Ogyen Trinley Dorje. Theseus, Berlin 2004, ISBN 3-89620-221-9.
  • Michele Martin (Hg.): Augenblicke der Erleuchtung. Die Lehren und Gedichte des 17. Karmapa Ogyen Trinley Dorje. Theseus, Berlin 2004, ISBN 3-89620-242-1.

Externí odkazy

editovat
Seznam karmapů
Předchůdce:
Rangdžung Rigpä Dordže 		1985–
Ogjän Thinlä Dordže 		Nástupce:
-
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ogjän_Thinlä_Dordže&oldid=24250994“