Obsah státních map velkého měřítka

obsah map

Obsah státních map velkého měřítka byl v průběhu času určen různými normami a proto se postupně vyvíjel.

Císařský otisk mapy stabilního katastru, katastrálního území Praha- Josefov.

Státní norma ČSN 73 0401 (Názvosloví v geodézii a kartografii),[1][2] účinná od roku 1990, definuje státní mapové dílo (SMD) jako „mapové dílo vyhotovené ve státním zájmu“, a dále uvádí, že „jeho vytváření, vydávání, udržování či obnovování a dokumentace je v působnosti státního orgánu“.[3][4] Samotné mapové dílo je pak vymezeno v normě ČSN 73 0402 (Názvosloví mapování)[5][6] jako „souhrn mapových listů, které pokrývají souvisle území, jehož zobrazení v daném měřítku není možné na jedné mapě“.[7]

Časová osa pozemkových evidencí a souvisejících státních mapových děl editovat

Obsah státních map velkého měřítka#Státní mapa 1:5 000 odvozenáObsah státních map velkého měřítka#Státní mapa 1:5 000 odvozenáObsah státních map velkého měřítka#Základní mapa velkého měřítkaObsah státních map velkého měřítka#Mapa technickohospodářského mapováníObsah státních map velkého měřítka#Mapa technickohospodářského mapováníObsah státních map velkého měřítka#Mapa pozemkového katastruObsah státních map velkého měřítka#Mapa reambulovaného stabilního katastruObsah státních map velkého měřítka#Mapa stabilního katastru

Obsah státních mapových děl velkého měřítka editovat

Obsah státních mapových děl velkého měřítka, vyjádřený pomocí mapových značek, lze rozdělit do následujících kategorií:[8]

  • Body bodových polí a ostatní body, konstrukční a pomocné prvky
  • Hranice
  • Druhy pozemků a způsob užívaní
  • Stavební objekty
    • Stavební objekty spojené s vírou
    • Stavební objekty obytné, hospodářské a ostatní
    • Příslušenství stavebních objektů
  • Dopravní síť a dopravní zařízení
    • Silnice, cesty a jejich příslušenství
    • Železnice a jejich příslušenství
    • Mosty a jejich příslušenství
    • Ostatní dopravní zařízení a příslušenství
  • Potrubní a elektrická vedení, jejich zařízení a objekty
  • Hornická a těžební zařízení, stavební sondáž
  • Vodohospodářství
    • Vodstvo, vodní plochy
    • Vodohospodářské stavby a jejich zařízení
  • Výškopis
  • Popis

Mapa stabilního katastru editovat

 
Značkový klíč map stabilního katastru (originální, v němčině)

Mapy stabilního katastru obsahují polohopis a popis, ale neobsahují výškopis. Na výškopis byl kladen důraz v soudobých topografických mapách druhého vojenského mapování, které na území Čech a Moravy vznikaly modifikovanou technologií topografického mapování, kdy polohopis byl z velké části odvozen ze zmenšeniny map stabilního katastru do měřítka 1:28 800.

Polohopis byl kreslen černou barvou a jsou zde zobrazeny objekty z kategorií: „Body bodových polí a ostatní body, konstrukční a pomocné prvky“, „Hranice“, „Druhy pozemků a způsob užívání“, „Stavební objekty spojené s vírou“, „Stavební objekty obytné, hospodářské a ostatní“, „Silnice, cesty a jejich příslušenství“, „Železnice a jejich příslušenství“, „Mosty a jejich příslušenství“, „Hornická a těžební zařízení, stavební sondáž“, „Vodstvo, vodní plochy“ a „Vodohospodářské stavby a jejich zařízení“. Popis byl do map psán ručně a německy.

Plošné mapové značky jsou ručně kolorované. Okrovou barvou byly kresleny role i role s dalším využitím, např. chmelnice nebo vinice. Tmavě šedou barvou byly kresleny lesy a remízky. Sytě zelená barva se používala pro zahrady a parky, zelená barva pro louky všech druhů a světle zelená pro pastviny. Červenou karmínovou barvou se zančily zděné, kamenné stavby a silnice, tmavě červenou barvou významné stavby (např. kostely, synagogy, apod.). Dále se značily: žlutou barvou tzv. spalné budovy (nezděné); modrou barvou vodní toky, vodní plochy a výplně studen; hnědou barvou cesty, stezky a pěšiny a bílou barvou dvory u staveb nebo veřejná prostranství jako náměstí apod.[8]

Mapa reambulovaného stabilního katastru editovat

 
Nově vzniklé značky pro vyjádření infrastruktury v mapách reambulovaného katastru: plynová lampa (gaslaterne), telegrafní sloup (telegraphensäule), vodovodní šoupě (wasserleitunggsschieber), hydrant (Ober-/Unter-flurhydrant) ad.

Mapy vytvořené podle nařízení z roku 1912, stejně jako starší mapy stabilního katastru, obsahují jen polohopis a popis, bez výškopisu. Co se týká polohopisu, jsou zde zobrazeny objekty obdobných kategorií, jako v případě map stabilního katastru, avšak obsah map se hlavně v kategorii „Druhy pozemků a způsob užívání“ značně zredukoval, čímž poklesl i počet mapových značek vyjadřujících druhy pozemků, a to na méně než polovinu. Naopak vznikly nové mapové značky v kategorii „Potrubní a elektrická vedení, jejich zařízení a objekty“. Polohopis a popis je na mapách znázorněn pouze černou barvou. Popis map je stále v němčině.[8]

Mapa pozemkového katastru editovat

Pozemkový katastr vznikl na konci roku 1927 a do jeho operátu byly beze změn převzaty veškeré mapy katastru stabilního, včetně původních souřadnicových systémů. Až po vydání tzv. Instrukce A, začaly novým mapováním vznikat mapy odlišného charakteru, v tehdy nově vytvořeném systému S-JTSK.[9] Mapy pozemkového katastru, vyhotovené podle Instrukce A, obsahují polohopis, popis a také výškopis. Oproti mapám stabilního katastru přibylo mapových značek polohopisu, především v kategoriích „Body bodových polí a ostatní body, konstrukční a pomocné prvky“, „Hranice“ a „Potrubní a elektrická vedení, jejich zařízení a objekty“. Ve značkovém klíči jsou uvedeny mapové značky i pro polní náčrty v měřítcích 1:1 000 a 1:2 000. Popis map je již v češtině.

V mapách byly použity jen dvě barvy – černá pro polohopis a popis a hnědá pro výškopis. V polních náčrtech však byly některé prvky již barevně odlišeny: Rumělkovou tuší body polohového bodového pole, strany polygonového pořadu a měřické přímky; zelenou tuší obvody hlavních tratí a slučky; oranžovou tuší obvody podružných tratí; tmavě červenou karmínovou veřejné budovy; světle červenou karmínovou zděné a betonové budovy, zdi, kamenné a betonové jezy apod.

V příloze k Instrukci A z roku 1931 jsou u výškopisu zmíněny pouze výškové body, ale v příloze z roku 1939 jsou již mapové značky pro vrstevnice, nadmořské výšky a technické a topografické šrafování.[8]

Státní mapa 1:5 000 odvozená editovat

Státní mapa 1:5 000 – odvozená (SMO-5) začala vznikat v roce 1950, jakožto dočasná náhrada za dosud neexistující jednotné mapové dílo velkého měřítka v souvislém zobrazení, které by pokrývalo plochu tehdejšího Československa. Státní mapa 1:5 000 – hospodářská, která vznikala od roku 1946 novým mapováním, totiž nemohla být zpracována zdaleka tak rychle, jak státní správa požadovala. Proto bylo přistoupeno k vytvoření potřebných map odvozením z již existujících podkladů, tedy především z platných katastrálních map a z topografických map v měřítku 1:25 000.[10]

Takto vytvořená SMO-5 obsahuje polohopis, popis a výškopis. Polohopis a popis byl v mapách zobrazován odstínem černé barvy a výškopis světle hnědou barvou. Obsah Státní mapy 1:5 000 – odvozené byl odvozen z nejvhodnějších existujících podkladů, u výškopisu v případě nezbytnosti i z topografických sekcí třetího vojenského mapování. V průběhu času byl polohopis i výškopis upravován a doplňován na základě aktuálních dat z nových etap mapování.[8]

Obsah státní mapy 1:5 000 – odvozené se řídil návodem z roku 1950 a seznamem značek z roku 1951. Později byl obsah upraven instrukcí z roku 1983. SMO-5 byla po započetí digitalizace katastrálního operátu postupně převáděna do digitální podoby (tzv. DSMO-5), nejprve rastrové, později i vektorové. Mapa se udržuje do současnosti aktuální pod názvem SM5 a je odvozena z existujících digitálních katastrálních map, ZABAGED (výškopis), Geonames (popis) a databáze bodových polí.[10] Současná podoba SM5 obsahuje 65 mapových značek, z toho 51 pro polohopis a 14 pro výškopis.[11]

Mapa technickohospodářského mapování editovat

Mapy technickohospodářského mapování (THM) obsahují polohopis, popis a výškopis. Jak z názvu vyplývá, obsah map byl v tomto období soustředěn na technickou a hospodářskou infrastrukturu, proto také došlo oproti předchozím státním mapám k velkému rozvoji značek technického zaměření, hlavně v kategorii „Potrubní a elektrická vedení, jejich zařízení a objekty“ a v kategorii „Dopravní síť a dopravní zařízení“. Mapy měly dvě základní barvy – polohopis i podrobný popis v mapách je zobrazen černou barvou, výškopis hnědou barvou.[8]

Základní mapa velkého měřítka editovat

 
Vzory písma pro různá měřítka základních map v ČSN 01 3411.

Základní mapy velkého měřítka (ZMVM) obsahují polohopis, popis a v některých případech i výškopis. U ZMVM již dochází k poklesu počtu mapových značek, oproti mapám THM je obsah výrazně zredukován. Výjimku tvoří kategorie „Hranice“ a „Popis“, kde nedošlo k žádnému úbytku mapových značek. Polohopis a popis je zobrazen černou barvou. V kategorii „Výškopis“ zůstaly pouze základní mapové značky, které jsou zobrazeny hnědou barvou. U ZMVM se většinou výškopis nezobrazoval, jen ve zvláštním případě se Základní mapa v měřítku 1:5 000 doplnila výškopisem. Pokud byl vyhotoven výškopis, který svou přesností odpovídal technické normě, využil se pro doplnění Základní mapy v měřítku 1:5 000, pokud tato mapa neměla plnit funkci měřického operátu evidence.[8]

Na podkladě základních map velkého měřítka vznikají „účelové mapy velkého měřítka“. Ty se dle normy ČSN 01 3410 (Mapy velkých měřítek - Základní a účelové mapy) dělí na:

  • základní účelové mapy (též účelové mapy základního významu),
  • mapy podzemních prostor (s výjimkou důlních map) a
  • ostatní účelové mapy.

Základní účelové mapy jsou jmenovitě

Obsah účelových map je doplněn o prvky odpovídající jejich účelu. Podle ČSN 01 3411 (Mapy velkých měřítek. Kreslení a značky) může být provedení kresby polohopisu účelových map i vícebarevné.[12]

Mapa katastru nemovitostí editovat

Současné digitální mapy katastru nemovitostí obsahují polohopis a popis, ale neobsahují výškopis. Katastrální mapa je tedy mapa polohopisná, zaměřená převážně na druhy hranic, protože má v kategorii „Hranice“ mnohem více mapových značek oproti ostatním kategoriím. Obsah katastrální mapy je ze všech období a map velkých měřítek nejchudší. Díky některým novelám katastrální vyhlášky se obsah neustále zužoval. Mapa je pouze černobílá, černou barvou je zobrazen jak polohopis, tak i popis.[8]

Reference editovat

  1. Názvosloví v geodézii a kartografii. Československá státní norma. MDT 528:001.4. ČSN 73 0401. Číslo NAD: 13. Název jednotky: Fondy katastrálních a měřických předpisů a technických předpisů pro geodetické a kartografické práce (od 1785). Signatura: C1. Inventární číslo: 1234. Vademecum Ústředního archivu zeměměřictví a katastru [online]. Zeměměřický úřad, 1990 [cit. 2022-11-28]. Dostupné online. 
  2. Názvosloví geodetických základů. Československá státní norma. MDT 528.2/.3:001.4. ČSN 73 0401. Číslo NAD: 13. Název jednotky: Fondy katastrálních a měřických předpisů a technických předpisů pro geodetické a kartografické práce (od 1785). Signatura: C1. Inventární číslo: 1275. Vademecum Ústředního archivu zeměměřictví a katastru [online]. Zeměměřický úřad, 1974 [cit. 2022-11-28]. Dostupné online. 
  3. ČADA, Václav. Digitální katastrální mapy z pohledu funkce státního mapového díla. Kartografické listy. 2007, roč. 15, s. 25–33. Dostupné online [cit. 2017-02-26]. ISSN 1336-5274. 
  4. Terminologická komise ČÚZK. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí [online]. Praha: ČÚZK, 2005 až 2020 [cit. 2022-08-01]. Heslo: cz státní mapové dílo en national map series fr série f nationale, carte f nationale ge Staatskartenwerk s ru государственная многолистная карта sk štátne mapové dielo cz státní mapové dílo. Mapové dílo vyhotovené ve státním zájmu; jeho vytváření, vydávání, udržování či obnovování a dokumentace je v působnosti státního orgánu. Obory: kartografie. Zdroje, odkazy: ČSN 73 0401 Názvosloví v geodézii a kartografii. Dostupné online. 
  5. Názvosloví mapování. Československá státní norma. MDT (528.4+528.7):001.4. ČSN 73 0402. Číslo NAD: 13. Název jednotky: Fondy katastrálních a měřických předpisů a technických předpisů pro geodetické a kartografické práce (od 1785). Signatura: C1. Inventární číslo: 1273. Vademecum Ústředního archivu zeměměřictví a katastru [online]. Zeměměřický úřad, 1977 [cit. 2022-11-28]. Dostupné online. 
  6. Názvosloví mapování. 2. doplněné vydání. Československá státní norma. ČSN 73 0402. MDT (528.4+528.7):001.4. Číslo NAD: 13. Název jednotky: Fondy katastrálních a měřických předpisů a technických předpisů pro geodetické a kartografické práce (od 1785). Signatura: C1. Inventární číslo: 1709. Vademecum Ústředního archivu zeměměřictví a katastru [online]. Zeměměřický úřad, 1981 [cit. 2022-11-28]. Dostupné online. 
  7. Terminologická komise ČÚZK. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí [online]. Praha: ČÚZK, 2005 až 2020 [cit. 2022-08-01]. Heslo: cz mapové dílo en map series fr couverture f cartographique ge Kartenwerk s ru картографическое произведение sk mapové dielo cz mapové dílo. Souhrn mapových listů, které pokrývají souvisle území, jehož zobrazení v daném měřítku není možné na jedné mapě; mapové dílo má jednotný klad mapových listů, systematické označení mapových listů, jednotné mapové značky, jednotné kartografické zobrazení a zpravidla jednotné měřítko. Obory: mapování. Zdroje, odkazy: ČSN 73 0402 Názvosloví mapování. Dostupné online. 
  8. a b c d e f g h JÍLKOVÁ, Veronika. Bakalářská práce. Vyjádření prvků obsahu map velkého měřítka od 19. století po současnost. Plzeň: Katedra matematiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni, 2013. 1-149, 149 s. Dostupné online. 
  9. Český úřad zeměměřický a katastrální. Stručná historie pozemkových evidencí [online]. [cit. 2017-03-01]. Kapitola Pozemkový katastr. Dostupné online. 
  10. a b PETR, Tomáš. Vývoj státní mapy 1:5 000 - odvozené. České Budějovice, 2012 [cit. 2017-02-27]. 58 s. Bakalářská práce. Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity. Vedoucí práce Magdalena Maršíková. s. 37. Dostupné online.
  11. JÍLKOVÁ, Veronika. Obsah základních map velkého měřítka v České republice a Velké Británii. Plzeň, 2016 [cit. 2017-02-04]. 91 s. Diplomová práce. Fakulta aplikovaných věd, ZČU. Vedoucí práce Václav Čada.
  12. ANDĚLOVÁ, Pavla. Porovnání kartografických znaků užívaných v účelových mapách. Brno, 2012 [cit. 2017-03-01]. 69 s. Diplomová práce. Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně. Vedoucí práce Tomáš Šváb. s. 11–12. Dostupné online.

Literatura editovat

  • Instruktion zur Ausführung der in Folge der Allerhöchsten Patente vom 23.December 1817 angeordneten Landes-Vermessung. Wien, 1824.
  • Instruktion zur Ausführung der in Folge der Allerhöchsten Patente vom 23. December 1817 und vom 20. October 1849 angeordneten Katastral-Vermessung. Wien, 1865.
  • Vorschrift für die Katastralmappen-Archive. Wien : Aus der k.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1912.
  • Přílohy k Návodu, jak vykonávati katastrální měřické práce pro založení pozemkového katastru původním katastrálním řízením nebo jeho obnovení novým katastrálním řízením": (Instrukci A pro katastrální měřické práce). Výnos ministerstva financí ze dne 4. září 1931, č. 74.000/31 - III. 6. Praha : Ministerstvo financí, 1931.
  • Obrazce, tabulky a přílohy k "Návodu, jak vykonávati katastrální měřické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením" (Instrukci A pro katastrální měřické práce. Výnos ministerstva financí ze dne 30. června 1939, Č. 60000/38-III/6a) : České znění - Praha : Ministerstvo financí, 1940.
  • Návod k vyhotovení Státní mapy 1:5 000 - odvozené. Výnos ministerstva techniky č. j. 6900/50-V/5. Státní zeměměřický a kartografický ústav v Praze, 1950.
  • Instrukce pro tvorbu, obnovu a vydávání Státní mapy 1:5 000 - odvozené: Příloha č. 2 Seznam mapových značek. Český úřad geodetický a kartografický, Praha, 1983.
  • Smluvené značky technickohospodářských map v měřítkách 1:500, 1:1 000, 1:2 000 a 1:5 000. Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha, 1961.
  • Směrnice pro technickohospodářské mapování. Český úřad geodetický a kartografický, Praha 1969.
  • Směrnice pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka. Český úřad geodetický a kartografický, Praha, 1981.

Externí odkazy editovat