Otevřít hlavní menu
Obilní jámy (Ullastret, Katalánsko)
Řecké keramické obilnice. Kerameikos (Athény), 7. stol. př. n. l.

Obilnice je tradiční zařízení na dlouhodobé skladování obilnin. Účelem je ochrana zrní před plísněmi a škůdci, před klíčením a ovšem také zloději. Pro velká množství obilí je nahradily sýpky a v současnosti sila.

Jako metafora se slovo obilnice užívá pro úrodné země či kraje, které produkují a vyvážejí obilí. „Obilnicí“ starověkého Říma byl Egypt, obilnicí Evropy Ukrajina, „obilnicemi světa“ jsou míněny např. Kanada, USA, Kazachstán, Ukrajina.

HistorieEditovat

Nejstarší obilnice byly patrně obilní jámy, vykopané v zemi a často vymazané jílem. Pokud byly blízko obydlí, hromadil se v nich oxid uhličitý, který bránil klíčení a zároveň hubil hlodavce. Z řeckého označení obilní jámy siros vzniklo moderní slovo silo. Později se jako obilnice užívaly i velké keramické nádoby, případně dřevěné truhly. Zde se obilí skladovalo na vzduchu a muselo se chránit hlavně před hlodavci a vlhkostí.

Související článkyEditovat