Občanská válka mezi Armagnaky a Burgunďany

Občanská válka mezi Armagnaky s Burgunďany byl v letech 14071435 ozbrojený konflikt ve Francii v době probíhající stoleté války a papežského schizmatu. Obranská válka byla vyvolána vedlejšími liniemi francouzské dynastie Valois. Stoupenci rodu Orléans byli známi jako „Armagnakové“, vůdcem Armagnaků byl Bernard VII. z Armagnacu, kdežto příznivci burgundského vévody (Valois-Burgundská dynastie) byli označováni jako „Burgunďané“. Vůdci obou frakcí byli úzce příbuzensky spjati s francouzským králem, ale nikdo z nich nebyl následníkem trůnu. Naproti tomu Angličané využili situace a podporovali obě strany konfliktu.

Občanská válka Armagnaků a Burgunďanů
konflikt: Stoletá válka
{{{alt}}}
Masakr civilistů při povstání cabochienů (iluminace z rukopisu)
trvání: 23. listopadu 140721. září 1435
místo: Francouzské království
výsledek: smlouva z Arrasu a usmíření stran
strany

Armagnakové

Burgunďané
Anglické království Anglie
velitelé
Bernard VII. z Armagnacu
Ludvík Orleánský
Karel Orleánský
Karel VII.
Jan I.
Filip III. Dobrý
Jindřich IV.
Jindřich V.
Jan z Bedfordu

V roce 1413 burgundský vévoda Jan Nebojácný vyburcoval v Paříži lidovou bouři zvanou povstání cabochienů, které vyvrcholilo masakrem obyvatel. Armagnakové se museli zmocnit Paříže následujícího roku a následně v říjnu roku 1415 čelit Angličanům v bitvě u Azincourtu, zatímco Burgunďané vyhlásili neutralitu. Občanská válka mezi Armagnaky a Burgunďany zvýhodňovala Anglii ve stoleté válce a dotlačovala Burgundsko ke spojenectví s Angličany. Po 28 letech konflikt skončil smírem znepřátelených stran.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Armagnac–Burgundian Civil War na anglické Wikipedii.