Nylon 1,6 je druh polyamidu.[1] Od ostatních polyamidů se liší tím, že není kondenzačním polymerem, ale vzniká kysele katalyzovanou reakcí adiponitrilu, formaldehydu a vody. Vyvinut byl v 50. letech 20. století.[2] Nylon 1,6 lze připravit za pokojové teploty.

Výroba

editovat

Nylon 1,6 se vyrábí reakcí adiponitrilu, formaldehydu a vody za přítomnosti kyseliny jako katalyzátoru. Adiponitril a formaldehyd (ve vodném roztoku či jako paraformaldehyd nebo 1,3,5-trioxan) se smíchají s kyselinou (obvykle sírovou). Reakce je exotermní a, obzvláště při vysokých hodnotách poměru formaldehydu k adiponitrilu, vyžaduje chlazení reakční směsi:

CH2O + NC-(CH2)4-CN + H2O → [-NH-CH2-NH-OC-(CH2)4-CO-]n

Přidáním vody do reakční směsi se vysráží nylon 1,6, který se poté za účelem dosažení vysoké čistoty promyje vodou.

 
Strukturní vzorec nylonu 1,6

Vlastnosti a použití

editovat

Nylon-1,6 je méně odolný vůči kyselinám než nylon 66 a taje při 300–325 °C, přičemž se částečně rozkládá. Molekulové hmotnosti, jak bylo zjištěno pomocí osmotického tlaku, se pohybují mezi 22 000 a 34 000 g/mol.[3] Předpokládalo se, že řetězec polymeru bude v důsledku vedlejších reakcí v průběhu polymerizace výrazně rozvětvený a překřížený, což ale pozorováno nebylo.

Podobně jako u jiných formaldehydových termosetů jsou tepelné vlastnosti nylonu 1,6 závislé na poměru CH2O/adiponitril v průběhu syntézy.[4][5]

 
Vzorek nylonu 1,6

S rostoucím poměrem CH2O/adiponitril se zvyšuje teplota tání i míra překřížení a snižuje krystaličnost. I vzhled 1H-NMR spektra nylonu 1,6 jsou tímto poměrem ovlivňována. Uvedené vlastnosti a jejich proměny jsou podobné jako u dalších formaldehydových pryskyřic; nylon 1,6 je jedním z mála polyamidů patřících mezi termosety místo termoplastů.

Nylon 1,6 může absorbovat velké množství vlhkosti (přes 130 % své hmotnosti, zatímco u nylonu 66 a nylonu 6 jde o 2 až 2,5 %.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nylon 1,6 na anglické Wikipedii.

  1. Robert J. Palmer. Encyclopedia of Polymer Science and Technology. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2002. ISBN 9780471440260. DOI 10.1002/0471440264.pst251. Kapitola Polyamides, Plastics. 
  2. Eugene E. Magat; Burt F. Faris; John E. Reith; L. Frank Salisbury. Acid-catalyzed Reactions of Nitriles. I. The Reaction of Nitriles with Formaldehyde. Journal of the American Chemical Society. 1951, s. 1028-1031. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01147a042. 
  3. Eugene E. Magat; Leonard B. Chandler; Burt F. Faris; John E. Reith; L. Frank Salisbury. Acid-catalyzed Reactions of Nitriles. II. Polyamides from Formaldehyde and Dinitriles. Journal of the American Chemical Society. 1951, s. 1031-1035. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01147a043. 
  4. Zeli Que; Takeshi Furuno; Sadanobu Katoh; Yoshihiko Nishino. Effects of urea–formaldehyde resin mole ratio on the properties of particleboard. Building and Environment. 2007, s. 1257-1263. DOI 10.1016/j.buildenv.2005.11.028. 
  5. K. Lenghaus; G. G. Qiao; D. H. Solomon. The effect of formaldehyde to phenol ratio on the curing and carbonisation behaviour of resole resins. Polymer. 2001, s. 3355-3362. DOI 10.1016/S0032-3861(00)00710-2.