Novo-Ogarjovo

rezidence prezidenta Ruské federace

Novo-Ogarjovo (rusky Ново-Огарёво) je panské sídlo (v ruskojazyčných oblastech je tento typ sídla označován jako усадьба), zahrnující celý komplex staveb – ústřední panské sídlo, hospodářské budovy, parkové stavby včetně samotného parku a další objekty. Areál Novo-Ogarjovo se nachází ve vsi Usovo v Odincovském městském okruhu Moskevské oblasti, zhruba 30 km západně od moskevského Kremlu v centru metropole Ruské federace.[1] Novo-Ogarjovo je od roku 2000 jednou z venkovských rezidencí prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina.[2]

Novo-Ogarjovo
Ново-Огарёво
Nepřístupný areál obklopují šestimetrové zdi
Nepřístupný areál obklopují šestimetrové zdi
Účel stavby

panské sídlo, venkovská rezidence prezidenta Ruské federace

Základní informace
Slohnovogotický
Výstavba19. století
StavebníkVelkokníže Sergej Alexandrovič Romanov
Poloha
AdresaUsovo, Moskevská oblast, RuskoRusko Rusko
Souřadnice
Novo-Ogarjovo
Novo-Ogarjovo
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Novo-Ogarjovo se nachází na tzv. Carské cestě (Царская дорога) což byla zhruba 60 km dlouhá dopravní komunikace, která vedla z centra Moskvy směrem na západ do Zvenigorodu, jednoho z nejstarších měst v okolí Moskvy.[3] Celá tato oblast podél řeky Moskvy bývala po staletí v popředí zájmu ruských vládců a dalších předních šlechticů. Na lov se sokoly sem vyjížděl například car Ivan Hrozný, náboženských poutí do starobylého Savvino-Storoževského kláštera (Саввино-Сторожевский монастырь) v Zvenigorodu se účastnil i car Petr I. a carevna Kateřina II.[3] Podél někdejší Carské cesty, nynější Rubljovo-uspenské silnice č. A 106 (Рублево-Успенское шоссе). se až do 21. století dochovala celá řada historických šlechtických sídel a pravoslavných chrámů.[3] Nejvýznamnějšími historickými sídly v této oblasti jsou například Archangelskoje, Iljinskoje, Usovo, Uspenskoje, Vvedenskoje nebo zámek Mejendorf baronky Meyendorff v obci Barvicha.[3] Po Říjnové revoluci v tomto zámku určitou dobu žil V. I. Lenin, posléze byl Mejendorf sovětskou vládou využíván jako sanatorium a po rozpadu SSSR správu převzala – podobně jako v případě Novo-Ogarjova – kancelář prezidenta Ruské federace.

Panské sídlo Novo-Ogarjovo si nechal v 19. století na svých pozemcích v Usovu postavit ve stylu anglické novogotiky velkokníže Sergej Alexandrovič Romanov, syn ruského cara Alexandra II. a mladší bratr cara Alexandra III. Kolem zámku, připomínajícho panská sídla ve Skotsku, nechal velkokníže zřídit velkolepý anglický park.[3]Novo-Ogarjovo dal v první polovině 50. let 20. století přebudovat na vládní rezidenci komunistický politik a blízký Stalinův spolupracovník Georgij Maximilianovič Malenkov, který byl v letech 19531955 předsedou rady ministrů SSSR, tj. sovětským premiérem.

Po roce 1955 sloužilo Novo-Ogarjevo pro potřeby ÚV KSSS jako rezidence, v níž byli ubytovávány významné zahraniční delegace. Po rozpadu SSSR bylo Novo-Ogarjovo využíváno pro pořeby Ruské federace jako vládní rezidence. Od roku 2000 tento nejpřísněji střežený areál využívá jako své venkovské sídlo ruský prezident Vladimír Putin a příslušníci jeho rodiny.[2] V sídle Novo-Ogarjovo V. Putin pobýval i mezi roky 2008 až 2012, kdy byl ve funkci předsedy vlády Ruské federace. Toto sídlo si vybral k doživotnímu užívání na základě zákona, nazvaného „O zárukách, daných prezidentovi RF, který ukončil výkon svých pravomocí, a členům jeho rodiny“ („О гарантиях Президенту РФ, прекратившему исполнение своих полномочий, и членам его семьи“).[4] Ve své rezidenci přijímal též přední světové politiky. (Pozn.: Dmitrij Medveděv, který v roce 2008 vystřídal V. Putina v prezidentské funkci, si jako své venkovské reprezentační sídlo zvolil nedaleké „Gorki-9“).[4]

Popis a zabezpečení objektu editovat

V roce 2008 nechal V. Putin novo-ogarjovskou rezidenci přebudovat podle svých představ. Součástí sídla je plavecký bazén, sportovní hala, hlavní rezidence, dům pro hosty s kinosálem, pravoslavný chrám, heliport, nové stáje pro koně, skleníky a voliéry pro ptactvo. V severní lesnaté části areálu se nachází starý kostel Spasa Něrukotvornogo Obraza (Церковь Спаса Нерукотворного Образа) z roku 1765, který v době komunistické vlády byl přebudován na rekreační objekt a po rekonstrukci z roku 2004 mu bylo opět vráceno původní poslání.[5][1]

Celý areál, který se nachází mezi řekou Moskvou a vesnicí Usovo, je od okolí oddělen až šest metrů vysokou zdí s množstvím kamer. Prezidentské sídlo není veřejnosti přístupné a nekonají se zde ani mimořádné prohlídky. Po roce 2012, kdy se Vladímír Purin opět vrátil do funkce prezidenta Ruské federace, Federální služba ochrany Ruské federace (Федеральная служба охраны Российской Федерации - ФСО России), která zodpovídá za bezpečnost, rozhodla o zpřísnění režimu a zákazu používání mobilních přístrojů a geolokací.[6]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ново-Огарёво na ruské Wikipedii.

  1. a b Seznam. Novo-Ogaryovo, Ново-Огарёво [online]. mapy.cz [cit. 2022-12-07]. Dostupné online. 
  2. a b Путины меняют адрес. Ленправда.Ру [online]. 2000-11-08 [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  3. a b c d e Царская дорога [online]. [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-26. (rusky) 
  4. a b САФРОНОВА, Анна. Чем отличаются резиденции Путина и Медведева? ФОТО. "Горки-9" против "Ново-Огарева". RB.RU [online]. 2012-04-12 [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Усово. Церковь Спаса Нерукотворного Образа (старая) [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (rusky) 
  6. ЮНАШЕВ, Александр; ЗВЕЗДА, Сергей. В резиденциях президента России запретят чекиниться ФСО ограничит возможности посетителей главы государства оставлять топографические отметки в соцсетях. Известия [online]. Национальная Медиа Группа, 2013-07-31 [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (rusky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat