Otevřít hlavní menu

Noční vlak do Lisabonu (film)

Noční vlak do Lisabonu (anglicky: Night Train to Lisbon) je německo- švýcarsko-portugalský filmový thriller, který natočil v anglickém jazyce režisér Bille August v roce 2013. Filmový scénář vycházející ze stejnojmenné knižní předlohy švýcarského spisovatele Pascala Merciera napsali Greg Latter a Ulrich Herrmann. Film s mezinárodním hereckým obsazením byl poprvé uveden mimo soutěž na 63. Berlínském mezinárodním filmovém festivalu 13. února 2013.[1]

Noční vlak do Lisabonu
Původní název Night Train to Lisbon
Země NěmeckoNěmecko Německo
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
PortugalskoPortugalsko Portugalsko
Jazyk angličtina
Délka 111 minut
Žánr thriller
Předloha Noční vlak do Lisabonu
Námět Noční vlak do Lisabonu (Pascal Mercier)
Scénář Greg Latter
Ulrich Herrmann
Režie Bille August
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Jeremy Irons
Jack Huston
Charlotte Rampling
Mélanie Laurent
Produkce Studio Hamburg Filmproduktion
C-Films AG
Cinemate
K5 International
TMG
Hudba Annette Focks
Kamera Filip Zumbrunn
Střih Hansjörg Weißbrich
Výroba a distribuce
Premiéra 13. února 2013, MFF Berlín
7. března 2013, Německo
Distribuce Lusomundo
Noční vlak do Lisabonu na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ObsazeníEditovat

Jeremy Irons Raimund Gregorius
Jack Huston Amadeu do Prado
Charlotte Rampling Adriana (starší)
Martina Gedeck Mariana
Bruno Ganz Jorge O'Kelly (starší
Christopher Lee páter Bartolomeu (starší)
Lena Olin Estefânia (starší)
Tom Courtenay João Eça (starší)
Burghart Klaußner soudce Prado
Mélanie Laurent Estefânia (mladá)
Filipe Vargas páter Bartolomeu (mladý)
Beatriz Batarda Adriana (mladá)
Marco d'Almeida João Eça (mladý)
August Diehl Jorge O'Kelly (mladý)
Adriano Luz Rui Luís Mendes („Řezník z Lisabonu“)

DějEditovat

Jednoho deštivého dne, při chůzi přes most v Bernu, spatří Raimund Gregorius, profesor starověkých jazyků, na zábradlí stojící mladou ženu v červeném kabátě, chystající se ke skoku. Profesor upustí svůj kufřík a stáhne ji dolů. Dívka mu pomáhá posbírat sešity a knihy, zeptá se, zda může jít s ním a doprovodí ho do školy, kde učí. V polovině hodiny, ale odejde a zanechá ve třídě svůj kabát.

Raimund s kabátem vyběhne za ní, ale marně. Zkontroluje její kapsy pro identifikaci a najde jen malou knihu s názvem Um Ourives das Palavras (Zlatník slov), monografii autora Amadeu do Prado s adresou knihkupectví. Knihkupec si vzpomíná na dívku, která knihu koupila a při listování z ní vypadne jízdenka na vlak do Lisabonu. Vlak odjíždí za 15 minut. Zmateně a nejistě, Raimund spěchá na nádraží, ale žena je v nedohlednu. Na poslední chvíli se rozhodne využít jízdenku sám, a během cesty se začte do knihy.

Po příjezdu do Lisabonu se ubytuje v hotelu a podle adresy uvedené v telefonním seznamu, vyhledá druhý den spisovatelův dům. Otevře mu stará žena, Amadeova sestra Adriana a když se Raimund představí a řekne, že by rád poznal autora knihy, kterou má v ruce, pozve ho dál a ukáže mu dům a ordinaci, ve které mu celý život asistovala jako zdravotní sestra. Z jejího chování má Raimund dojem, že její bratr stále žije, je lékař a dozví se, že kniha, kterou napsal byla vytištěna pouze ve 100 výtiscích. Když Raimund odchází, služebná mu řekne, že Amadea může najít na městském hřbitově. Raimund najde hrob a zjistí, že Amadeu do Prado zemřel před téměř 30 lety, v roce 1974. Na jeho hrobě je vyryt nápis „Pokud je diktatura skutečností, je revoluce povinností“.

Na ulici vrazí do Raimunda, který je silně krátkozraký, cyklista a rozbije mu brýle. Profesor proto vyhledá místní oční lékařku, která mu důkladně vyšetří zrak a Raimund si nechá na její doporučení zhotovit nové lehké brýle. Zároveň jí ukazuje knihu a vypráví své zážitky. Když se vrací s novými brýlemi, lékařka Mariana mu řekné, že její strýc João Eça Amadea dobře znal a je ochoten si s ním promluvit. Raimund s Marianou navštíví pečovatelský dům, kde její strýc João Eça, se zmrzačenýma rukama a s podlomeným zdravím v důsledku mučení a věznění za Salazarova režimu, žije. Raimund se od něho dozví, že spolu s Amadeem byli v odboji proti Salazarově diktatuře. Raimund pak navštíví kněze Bartolomea, který Amadea učil a později pohřbíval. Amadeu trpěl aneurysmatem a zemřel na krvácení do mozku v průběhu Karafiátové revoluce, která ukončila Salazarovu diktaturu. Navšíví také lékárníka Jorge O'Kelly, který ještě provozuje lékárnu, kterou mu po studiích zařídil Amadeu. Z počátku odmítá s profesorem mluvit, ale když si Raimund získá jeho důvěru, podělí se s ním o svoje vzpomínky.

Dále se filmový děj odvíjí v retrospektivě.

Amadeu byl chlapec z aristokratické rodiny, který se spřátelil s Jorgem O'Kelly, který pocházel z chudých poměrů a spolu tajně studovali spisy o filozofii a politice, které nebyly za Salazara povoleny. Při projevu na závěr studia, Amadeu nezakrýval svoje opovržení autoritářským režimem i církví, která s ním spolupracovala. To vyvolalo velkou nelibost především u jeho otce, respektovaného soudce.

Jako lékař, Amadeu nikdy neodmítl pacienta, a když Mendes, obávaný člen Salazarova režimu, tzv. „Řezník z Lisabonu“, byl přinesen do Amadeovy ordinace, zachránil mu život. Amadeovi přátelé tím byli šokováni, zejména Jorge, který v té době byl již v odboji. Později, Amadeu vyhledal svého přítele, lékárníka Jorgeho O'Kelly a prohlásil, že i on by se rád připojil k odboji. Jorge představil Amadea Joãovi a Estefânii, své přítelkyni s fotografickou pamětí, která pomohla odboji tím, že si zapamatovala jména lidí a kontaktní informace. Od první chvíle, kdy se uviděli se Amadeu s Estefânii do sebe zamilovali a když jejich skupině hrozilo vyzrazení před vypuknutím revoluce proti Salazarovi, Amadeu převezl tajně Estefânii do Španělska. Před odjezdem je dostihne Jorge se zbraní v ruce a chce Estefânii zastřelit ze strachu, že po případném dopadení by mohla vyzradit všechny kontakty, které znala nazpaměť. Amadeu chápe, že Jorge je veden i žárlivostí a když vystoupí z auta, jeho úmysl mu rozmluví.

Raimund se dozvídá, že Estefânia ještě žije ve španělské Salamance. Mariana se nabídne, že Raimunda odveze do Španělska autem a Estefânia mu vypráví zbytek příběhu, kdy ji Amadeu převezl do Španělska a pak chtěl aby spolu odjeli za moře a začali společný život. Estefânia to však odmítla proto, že musela předat zprávy k zahájení revoluce a také proto, že se obávala, že by pro Amadea byla přítěží. Amadeu ji pak odvezl k jejím známým, žijícím v Salamance a zklamaný se vrátil do Lisabonu. Když se dozvěděla, že Amadeu zemřel, přijela na pohřeb a pak se zase vrátila do Španělska, kde vystudovala a stala se profesorkou historie na univerzitě.

Když se Raimund vrátí do Lisabonu, vyhledá ho v hotelu mladá žena, kterou zachránil na mostě a říká mu, že chtěla skončit se životem, protože se právě dozvěděla z knihy, že její milovaný dědeček byl „Řezník z Lisabonu“, ale ona se učí přijmout to a žít dál. Profesor jí vratí její kabát, který měl stále u sebe a informuje ředitele školy, že se vrací ke své práci. Prožité události a nová pevná přátelství, která navázal se stanou katalyzátorem Raimundova dosavadního života. Doprovázen Marianou odchází na nádraží, aby se vrátil do Bernu. V posledním okamžiku, když se chystá váhavě nastoupit do vlaku mu Mariana říká, že má ještě jednu možnost – zůstat.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Night Train to Lisbon (film) na anglické Wikipedii.

  1. 'Night Train to Lisbon' Premiere - 63rd Berlinale International Film Festival

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat