Seznam panovníků Nizozemska
Seznam nizozemských panovníků zahrnuje nizozemské místodržitele (severní provincie), holandské a nizozemské krále (a vládnoucí královny). Nizozemští místodržitelé sice nebyli dědičnými panovníky, ale po většinu doby vládli severnímu Nizozemí a od roku 1747 byla jejich funkce oficiálně dědičná. Po roce 1815 se stali dědičnými nizozemskými králi.
Nizozemští místodržitelé (1581–1795)
editovatHolandští králové (1806–1810)
editovat
vytvořený Napoleonem Bonaparte roku 1806 na většině území bývalé sesterské Batavské republiky. Jednalo se předchůdce Nizozemského království. Do čela království postavil Bonaparte svého bratra Ludvíka. Ten k zemi připojil i území východního Fríska. Králi Ludvíkovi byla v roce 1810 de facto vnucená abdikace ve prospěch jeho syna. Po pádu Napoleona, ale i padl holandský režim Bonapartů | |||||
Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Ludvík I. Bonaparte | 1778–1846 | 1806–1810 | Carlo Buonaparte Laetitia Ramolino |
||
Ludvík II. Bonaparte | 1804–1831 | 1810 | Ludvík Bonaparte Hortense de Beauharnais |
Nizozemští králové (od 1815)
editovat
Po napoleonských válkách bylo vytvořeno na Vídeňském kongresu v roce 1815 Spojené království nizozemské. Vzniklo spojením bývalého Rakouského Nizozemí (území Jižního Nizozemí, dnešní Belgie) a bývalých Spojených nizozemských provincií (území Severního Nizozemí, dnešní Nizozemsko). Jeho králem se stal Vilém I. z dynastie Oranžsko-nasavské, syn posledního nizozemského místodržícího Viléma V. Oranžského. Nizozemské království bylo v personální unii s Lucemburským velkovévodstvím. V roce 1830 se ale odtrhly jižní provincie a vytvořily Belgii. Personální unie Nizozemska a Lucemburska skončila v roce 1890, kdy zemřel král Vilém III. a Lucembursko zdědil nasavský vévoda Adolf zatímco nizozemskou královnou se stala Vilémova dcera Vilemína. | |||||
Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Vilém I. | 1772–1843 | 1815–1840 | Vilém V. Oranžský Vilemína Pruská (1751–1820) |
také velkovévoda lucemburský, vévoda Limburský | |
Vilém II. | 1792–1849 | 1840–1849 | Vilém I. Nizozemský Vilemína Pruská (1774–1837) |
také velkovévoda lucemburský, vévoda Limburský | |
Vilém III. | 1817–1890 | 1849–1890 | Vilém II. Nizozemský Anna Pavlovna Ruská |
také velkovévoda lucemburský, vévoda Limburský (do 1866) | |
Vilemína Nizozemská | 1880–1962 | 1890–1948 | Vilém III. Emma Waldecko-Pyrmontská |
do roku 1898 vládla jako regentka její matka,abdikovala ve prospěch dcery Juliány |
Po abdikaci královny Vilemíny nastoupila na trůn její jediná dcera Juliána Nizozemská z dynastie Meklenburských a po abdikaci královny Juliány nastoupila její dcera Beatrix z dynastie Lippe, ale během jejich vlády se název rodu nezměnil a oficiálně vládne Nizozemsku stále dynastie Oranžsko-Nasavská. | |||||
Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Juliána Nizozemská | 1909–2004 | 1948–1980 | Vilemína Nizozemská Jindřich Meklenbursko-Zvěřínský |
abdikovala v roce 1980 ve prospěch dcery Beatrix | |
Beatrix | 1938–žijící | od 1980–2013 | Juliána Nizozemská Bernhard z Lippe-Biesterfeldu |
abdikovala v roce 2013 ve prospěch syna Viléma-Alexandra | |
Vilém-Alexandr | 1967–žijící | od 2013 | královna Beatrix Claus van Amsberg |
Rodokmen
editovatRodokmen klade důraz na kontinuitu trůnu.