Nigerská pokroková strana – Africké demokratické shromáždění

nigerská politická strana
(přesměrováno z Nigerská pokroková strana)

Nigerská progresivní strana – Africké demokratické shromáždění (francouzsky Parti Progressiste Nigérien-Rassemblement Démocratique Africain, PPN–RDA) je politická strana v Nigeru.[1] Byla vládnoucí politickou stranou v době před osamostatněním Nigeru a během první republiky. V letech 1960 až 1974 byla jedinou legální stranou v Nigeru. Jejím předsedou byl první nigerský prezident Hamani Diori. Po pádu Dioriho režimu přestala strana existovat. Obnovena byla po pádu vojenského režimu a stala se menší parlamentní stranou vedenou Dioriho synem Abdoulyem Hamanim Diorim.

Nigerská pokroková strana – Africké demokratické shromáždění
Parti Progressiste Nigérien-Rassemblement Démocratique Africain
ZkratkaPPN–RDA
Datum založení1946
Datum rozpuštěníduben 1974
SídloNiamey
Ideologieafrický nacionalismus, panafrikanismus
Zisk mandátů ve volbách
Národní shromáždění
0/166
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Před ziskem nezávislosti editovat

Nigerská progresivní strana (PPN) se v roce 1946 spojila se sdružením regionálních stran podporujících nezávislost v rámci Francouzské Západní Afriky a Francouzské rovníkové Afriky a vytvořila Africké demokratické shromáždění (Rassemblement Démocratique Africain, RDA).[2] Pod vedením Hamaniho Dioriho se PPN odvolávala na tradiční společnost v Kolonii Niger, zatímco její členové spolupracovali s Francouzskou komunistickou stranou, která jako jediná podporovala nezávislost francouzských kolonií.[3]

V roce 1946 byla Nigerská pokroková strana jedinou nigerskou stranou, která podporovala nezávislost země. Mezi její nejvýznamnější členy patřil Hamani Diori a Djibo Bakary. Strana v té době měla pouze 5000 členů.[4] Ve stejné době bylo koloniálním územím povoleno omezené zastoupení ve francouzském Národním shromáždění. Jedno křeslo bylo Nigeru přiděleno v roce 1946 a druhé v roce 1948. První křeslo obsadil předseda PPN Hamani Diori a druhé právník z Niamey s francouzským vzděláním Djibo Bakary.[5] Levičák Bakary pomohl stranu, která již byla vnímána jako protifrancouzská, posunout populistickým směrem. PPN se spojila s RDA, která sama ve francouzském národním shromáždění spolupracovala s Francouzskou komunistickou stranou. Někteří členové, například předseda RDA Félix Houphouët-Boigny s touto spoluprací nesouhlasili. I v PPN se spoluprací s komunisty část členů nesouhlasila, zatímco stoupenci Bakaryho prosazovali levicovou politiku. Harou Kouka a Georges Condat se od PPN odpojili a vytvořili vlastní skupinu, která se rychle spojila s předchozími disidenty a vytvořila Unii nigerských nezávislých a sympatizantů (UNIS). Tato relativně konzervativní koalice těžila z francouzské podpory a v letech 1948 až 1952 získala kontrolu nad poradními orgány Kolonie Niger.[3]

V 50. letech 20. století došlo ve straně k rozkolu. Dioriho frakce si zachovala název PPN i spojení s RDA, zatímco Bakary spojení s RDA přerušil, aby si udržel vazby s Francouzskou komunistickou stranou. Bakaryova nová strana Sawaba uspěla ve volbách v roce 1957 na úkor PPN.[6] Při ústavním referendu v roce 1958 PPN podpořila pokračující spolupráci s Francií v rámci Francouzského společenství, zatímco její hlavní politický rival požadoval okamžitou nezávislost na Francii. Před ziskem nezávislosti v roce 1960 byla Sawaba za pomoci francouzských úředníků postavena mimo zákon.[6][7]

Po zisku nezávislosti editovat

Období jedné strany editovat

Od roku 1960 do roku 1974 byla PPN–RDA jedinou legální politickou stranou v Nigeru. V roce 1974 byl režim prezidenta Hamaniho Dioriho svržen vojenským pučem.[3] Jako předseda PPN byl Diori jediným kandidátem na prezidenta v roce 1965 a ve volbách v roce 1970 svou funkci obhájil.[8]

V tomto období byla zakázána veřejná kritika vedení, zasedání parlamentu byla převážně slavnostní a praktickou správou země byl pověřen Politický úřad PPN. V jeho čele stál Diori, Boubou Hama a malý kádr jejich podporovatelů. Mnoho lidí bylo nespokojeno, že PPN je svázána s tradičními elitami, příliš blízce spolupracuje s Francií a je zkorumpovaná. Hladomor, který zasáhl region po suchu v letech 1969 až 1973, skandály kolem nedostatku potravinové pomoci spolu s nespokojeností armády, vedl v dubnu 1974 k puči, který ukončil vedoucí roli PPN v nigerské politice.[3]

Demokratické období editovat

PPN-RDA byla obnovena v roce 1991 poté, co se země vrátila k demokratickému zřízení. Stranu v té době vedl nejstarší syn bývalého prezidenta, Abdoulaye Hamani Diori. Během parlamentních voleb v roce 1993 strana získala dvě křesla v Národním shromáždění. V prezidentských volbách konaných ve stejném roce byl kandidátem této strany Oumarou Garba Issoufou. Ten získal 2 % hlasů a skončil šestý. V parlamentních volbách v roce 1995 získala PPN–RDA pouze jeden mandát a poté, co v roce 1996 parlamentní volby bojkotovala, ztratila parlamentní zastoupení. Během všeobecných voleb v roce 1999 PPN-RDA nezískala žádný mandát.[8] V parlamentních volbách konaných v roce 2004 kandidovala PPN-RDA ve spolupráci s Nigerskou stranou pro demokracii a socialismus (PNDS) a Nigerskou samosprávnou stranou (PNA).[9]

V roce 2009 se strana postavila proti ústavnímu referendu, kterým se prezident Mamadou Tandja snažil prodloužit své funkční období. Během nigerské ústavní krize v letech 2009 až 2010 byla PPN–RDA členem opoziční koalice Fronta pro obranu demokracie a Koordinace sil pro demokracii a republiku.[10] Ve všeobecných volbách v roce 2011 PPN–RDA podpořila v prezidentských volbách kandidáta PNDS Mahamadoua Issoufoua. Během stejných voleb do Národního shromáždění nezískala PPN–RDA žádný mandát a nepodařilo se jí to ani ve volbách v roce 2016. Neuspěla ani ve volbách v roce 2020, ve kterých získala pouze 0,19 % hlasů.

Volební výsledky editovat

Prezidentské volby editovat

Rok voleb Stranický kandidát První kolo Druhé kolo Výsledek
Hlasy % Hlasy %
1965 Hamani Diori 1 678 912 100 % - - zvolen
1970 1 907 673 100 % - - zvolen
1993 Oumarou Garba Issoufou 25 769 1,99 % - - nezvolen

Parlamentní volby editovat

Rok voleb Předseda strany Hlasy % Získaná křesla +/-
1952 Hamani Diori 5 278
0/35
1957 103 518 29,96 %
19/50
19
1958 jako součást UCFA
49/50
30
1965 1 677 763 100 %
50/50
1
1970 1 850 968 100 %
50/50
1989 strana od převratu v roce 1974 neexistovala
1993 Abdoulaye Hamani Diori 32 615 2,60 %
2/83
2
1995 18 294 1,27 %
1/83
1
1996 bojkot
0/83
1
1999 10 912 0,62 %
0/83
2004 61 997 2,71 %[pozn. 1]
4/113
4
2011 12 549 0,39 %
0/113
4
2016 23 048 0,48 %
0/171
2020–21 9 053 0,19 %
0/166

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. v koalici s PNDS a PNA

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nigerien Progressive Party – African Democratic Rally na anglické Wikipedii.

  1. NIGER. web.archive.org [online]. 2012-02-05 [cit. 2021-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-05. 
  2. AFRICA, Unesco International Scientific Committee for the Drafting of a General History of. Africa Since 1935. [s.l.]: University of California Press 1076 s. Dostupné online. ISBN 978-0-520-06703-5. (anglicky) Google-Books-ID: ffkFRTj1WIwC. 
  3. a b c d DECALO, Samuel. Historical Dictionary of Niger. 3. vyd. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 1997. 486 s. Dostupné online. ISBN 0-585-07008-3, ISBN 978-0-585-07008-7. OCLC 42922483 S. 242, 317. 
  4. Decalo. (1997) s. 243
  5. Decalo. (1997) s. 242
  6. a b Finn Fuglestad. Djibo Bakary, the French, and the Referendum of 1958 in Niger. The Journal of African History, Vol. 14, No. 2 (1973), s. 313-330
  7. FUGLESTAD, Finn. A History of Niger 1850-1960. African Studies series (No. 41). Cambridge [Cambridgeshire]: Cambridge University Press, 1983. 275 s. Dostupné online. ISBN 0-521-25268-7, ISBN 978-0-521-25268-3. OCLC 9197212 
  8. a b Elections in Niger. africanelections.tripod.com [online]. [cit. 2021-06-05]. Dostupné online. 
  9. Rapport de la Mission d'Observation des Élections Présidentielles et Législatives des 17 octobre et 24 novembre 1999 Dostupné online
  10. Le Sahel [online]. [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy editovat