Nicolas-Charles Bochsa
Robert Nicolas-Charles Bochsa (9. srpna 1789 Montmédy, Francie – 6. ledna 1856 Sydney Austrálie) byl francouzský harfeník, hudební skladatel, dirigent, divadelní režisér, ale také padělatel a podvodník.
| Nicolas-Charles Bochsa | |
|---|---|
 Nicolas Bochsa na litografii Josefa Kriehubera (1842) | |
| Narození | 9. srpna 1789 Montmédy |
| Úmrtí | 6. ledna 1856 (ve věku 66 let) Sydney |
| Místo pohřbení | Camperdown Cemetery |
| Alma mater | Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži |
| Povolání | Hudební skladatel, harfenista |
| Rodiče | Charles Bochsa |
| Manžel(ka) | Georgette Ducrest (1812–1856) Amy Wilson (1821–1856) Anna Bishop (1839–1856) |
| Partner(ka) | Anna Bishop (1839–1856) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se 9. srpna 1789 ve francouzské městě Montmédy v Lotrinsku jako syn hobojisty, flétnisty, klarinetisty a hudebního skladatele Charlese Bochsy, který pocházel z Čech. Již v osmi letech hrál veřejně své první klavírní skladby a v orchestru opery v Lyonu hrál na harfu, housle, violoncello, hoboj a tympány. Ve dvanácti letech zkomponoval symfonii a několik baletů, v šestnácti letech operu Trajan na počest Napoleonovy návštěvy v Lyonu. Na Napoleonovu přímluvu byl vyslán na pařížskou konzervatoř, kde se soustředil zejména na hru na harfu.
V roce 1813 začal učit na harfu císařovnu Josefínu a později i její následnici Marii Luisu. Hra na harfu tak stala mezi pařížskými dámami módní záležitostí. Pád Napoleona a restaurace Bourbonů neměly žádný vliv na Bochsovo postavení. Stal se harfeníkem jak u krále Ludvíka XVIII., tak u jeho syna Karla Ferdinanda, vévody de Berry. Velmi rozšířenou se stala jeho škola hry na harfu Nouvelle méthode de harpe, op.60.
V roce 1817 byl obžalován z padělání podpisů významných osobností a podvodů. Unikl do Anglie, ale v nepřítomnosti byl odsouzen k pokutě 4 000 franků a 12 letům vězení. Proto se pak po celý zbytek života Francii vyhýbal. V Anglii byl však uvítán jako významná osobnost a stal se vyhledávaným učitele hry na harfu. V roce 1822 se stal profesorem a generálním sekretářem Královské akademie hudby. Toto místo však musel opustit po veřejných útocích na jeho charakter. V letech 1826–1832 byl dirigentem Královského divadla (King's Theatre).
V roce 1839 Boscha utekl se sopranistkou Annou Bischopovou, manželkou Sira Henryho Bishopa. Po několik let cestovali po Evropě a Americe, až 3. prosince 1855 přijeli do Sydney v Austrálii. V té době již byl vážně nemocen, trpěl vodnatelností. 22. prosince ještě řídil orchestr a doprovázel na klavír Annu Bischopovou, ale již neměl sílu hrát na harfu. Jeho stav se zhoršil a 6. ledna 1856 zemřel v Sydney v hotelu Royal. Byl pohřben s velkou slávou na hřbitově Camperdown, kde sbor zpíval Requiem, které Boscha dokončil tři dny před svou smrtí.
Dílo (výběr) editovat
Bochsa byl velmi plodný skladatel. Jeho skladby nepostrádaly originalitu, ale kromě skladeb pro harfu jsou dnes téměř zapomenuty.
Jevištní díla editovat
- Le Retour de Trajan ou Rome triomphante, intermède (1805, Lyon)
- La Dansomanie, balet (1806, Bordeaux)
- Le Déluge universel, oratorium (1806, Bordeaux)
- Requiem à la mémoire de Louis XVI pour chœur d'hommes et instruments à vent, dédié à Louis XVIII (Basilique Saint-Denis, Paříž)
- L'Héritier de Paimpol, opéra-comique (1813, Opéra-Comique, Paříž)
- Les Héritiers Michau ou le Moulin de Lieursain, opéra-comique (1814, Opéra-Comique)
- Alphonse d'Aragon, opéra-comique(1814, Opéra-Comique)
- Le Roi et la Ligue ou la Ville assiégée, opéra-comique (1815, Opéra-Comique)
- Les Noces de Gamache, opéra-comique (1815, Opéra-Comique)
- La Lettre de change, opéra-comique (1815, Opéra-Comique)
- Un mari pour étrennes, opéra-comique (1816, Opéra-Comique)
- Justine ou la Cruche cassée, balet (1825,Londýn)
- Le Temple de la Concorde, balet (1825, Londýn)
- La Naissance de Vénus, balet (1826, Londýn)
- Le Corsaire, balet (1837, Londýn)
Skladby pro harfu editovat
- Grand Sonata, op.5
- Concerto pour harpe et orchestre no 1 en ré mineur, op. 15
- Duo pro dvě harfy, op.19
- 25 Exercices-études, op.62
- Divertissement, op.82
- Impromptu sacrée, op.200
- Elegant Extracts for the Harp
- 50 leçons progressives pour la harpe
- 3 Sonates progressives
- The Harp Preludist
Literatura editovat
- François-Joseph Fétis: Biographie universelle des musiciens, 1878.
- Michel Faul: Nicolas-Charles Bochsa, harpiste, compositeur, escroc (editions Delatour France, 2003)
- Michel Faul: Les tribulations mexicaines de Nicolas-Charles Bochsa, harpiste (editions Delatour France, 2006)
- F. C. Brewer: The Drama and Music in New South Wales (Sydney, 1892)
- E. Blom (ed.): Grove's Dictionary of Music and Musicians (Londýn, 1954)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolas-Charles Bochsa na Wikimedia Commons - Volně přístupné partitury děl od Nicolase Boschy v projektu IMSLP
- Životopis (francouzsky)
- Australský biografický slovník (anglicky)
