Wikipedie

Nevřeň

obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji

Nevřeň je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 300[1] obyvatel. Nevřeň leží zhruba 13 km směrem na severozápad od centra Plzně. Příslušnou obcí s rozšířenou působností jsou Nýřany, které jsou od Nevřeně vzdáleny přibližně 14 km směrem na jih.[4] Poblíž obce se nacházejí pozůstatky povrchových lomů i podzemních dolů, dříve sloužících k těžbě kaolinu a černého uhlí.

Nevřeň
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVšeruby
Obec s rozšířenou působnostíNýřany
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°49′23″ s. š., 13°16′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel300 (2023)[1]
Rozloha6,33 km²[2]
Katastrální územíNevřeň
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ330 11
Počet domů106 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNevřeň 73
330 11 Třemošná
nevren@nevren.cz
StarostkaIng. Štěpánka Bejčková
Oficiální web: www.nevren.cz
Nevřeň
Nevřeň
Další údaje
Kód obce559288
Kód části obce104353
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Přesné datum založení obce není známo, existuje pouze dohad, že Nevřeň pravděpodobně založil v první polovině 14. století některý z příslušníků západočeského rodu Hroznatovců. První písemná zmínka o vsi jménem Newrzien pochází z roku 1364, kdy ji koupili majitelé hradu Bělá.[5][6] Ve vlastnictví obce, respektive její části, je od roku 1484 vystřídal Markvart z Úlic a po něm plzeňský soukeník Vít. Podle jeho závěti se od roku 1487 stala Nevřeň na 150 let majetkem města Plzně.

 
Památky na těžbu kaolinu v hlubinném Dole Nevřeň

V roce 1651 koupil panství Nekmíř od Jana Vikarta Vřesovce z Vřesovic polní maršálek Jan Zikmund Bedřich hrabě Gőtz. Po jeho smrti v roce 1662 Gőtzova manželka Marie Isabella Trčková z Lípy panství rozšířila a zahrnula do něj i Nevřeň.[6]

V roce 1895 Nevřeň (tehdy zvanou Nebřem) s nekmířským panstvím koupil od Lobkowitzů plzeňský právník JUDr. Stanislav Wopršálek. Podle Slovníku Království českého bylo v uvedeném roce v Nevřeni 56 domů s 381 obyvateli. Součástí obce byly též dvě osady – Nová Hospoda a Kokořov.[6]

Od poloviny 19. století se u vesnice těžilo černé uhlí uložené v jediné sloji s mocností 0,6 až jeden metr v hloubce čtrnáct až 93 metrů. Nejstaršími provozy byly doly Adam a Chrisogon. Roku 1910 byl jihovýchodně od vesnice otevřen důl Irena hluboký 43 metrů. Těžba začala až v roce 1917 a už po dvou letech skončila. Obnovena byla roku 1920 a Mezi roky1870 a 1897 se na území obce těžil kaolin.

Osada Nová Hospoda se sedmi popisnými čísly zůstala součástí Nevřeně až do 21. století, zatímco Kokořov byl v roce 1960 převeden pod správu obce Všeruby.

PamětihodnostiEditovat

 
Centrum Caolinum Nevřeň
Centrum Caolinum
V roce 2014 bylo v obci otevřeno Centrum Caolinum – multifunkční společenské centrum spojené s hasičskou zbrojnicí (která vyhořela o dva roky dříve). V centru je stálá expozice těžby kaolinu. Novostavba Centra Caolina získala druhé místo v Ceně Klubu Za starou Prahu za rok 2016.[7]
Hlubinný důl
Dne 15. června 2019 se pro veřejnost otevřel i bývalý kaolinový důl, jehož nový vstupní portál se nachází asi 750 metrů severovýchodně od Centra Caolinium. Těžba v tomto dole byla zahájena roku 1870, avšak již v roce 1897 byla pro nízkou kvalitu dobývané suroviny a logistické problémy spojené s kvalitou cest nezbytných pro přepravu vytěženého materiálu ukončena. Tento důl patří spolu s dolem Orty u Hosína na předměstí Českých Budějovic k nejhodnotnějším příkladům dobývání kaolinu podzemním způsobem v České republice.

GalerieEditovat

  •  

    Turistické informace o obci a okolí

  •  

    Kaplička na návsi

  •  

    Prostranství u vstupu do hlubinného dolu

  •  

    Pohled na náves od jihozápadu

  •  

    Restaurace U Krystlů v osadě Nová Hospoda

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ O obci [online]. Nevřeň: Obecní úřad Nevřeň [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 318. 
  6. ↑ a b c Historie obce [online]. Nevřeň: Obecní úřad Nevřeň [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ http://www.zastarouprahu.cz/cena-kzsp

LiteraturaEditovat

  • TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 25. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, Česká televize, 2017. 237 s. ISBN 978-80-7445-185-0, ISBN 978-80-7404-240-9. Kapitola Centrum Caolinum Nevřeň, s. 158–160. 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nevřeň&oldid=22703425“