Neunkirchen (Rakousko)

obec v okresu Neunkirchen v Rakousku

Neunkirchen je okresní město v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousko a sídlo stejnojmenného okresu. Žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel.

Neunkirchen
Centrum města
Centrum města
Neunkirchen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška371 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
Neunkirchen
Neunkirchen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha20,3 km²
Počet obyvatel12 879 (2018)[1]
Hustota zalidnění634,4 obyv./km²
Správa
StarostaHerbert Osterbauer (od 2010)
Oficiální webwww.neunkirchen.gv.at
E-mailneunkirchen@neunkirchen.gv.at
Telefonní předvolba02635
PSČ2620
Označení vozidelNK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Leží ve Vídeňské pánvi, v regionu Steinfeld, v údolí řeky Schwarzy. Sestává ze tří místních částí:

  • Mollram (rozloha 822,73 ha; 702 obyvatel)
  • Neunkirchen (596,43 ha; 11 152 obyvatel), má osm čtvrtí: Innere Stadt/vnitřní město, Tal, Steinplatte, Mühlfeld, Au, Steinfeld, Lerchenfeld a Blätterstraßensiedlung.
  • Peisching (611,75 ha; 691 obyvatel)

HistorieEditovat

Pravěké osídlení dokládá takzvaný "nejstarší Neunkirchenský obyvatel". Byl objeven při archeologickém průzkumu v roce 2011: podle antropologické analýzy kostí uhlíkovou metodou C-14 mu bylo 20-30 let, náležel k Badenské kultuře a žil asi před 5200 lety. [2] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1094, kdy je zmiňována jako "Niuwenchirgun", sídlo s jedním z devíti kostelů této oblasti. Obec leží na staré obchodní stezce Semmering-Korutansko-Terst. Náměstí s tržištěm byl původně opevněno, pozdější zástavba je zrušila, dochovala se z něj jedna městská brána.[3]

Roku 1861 byla zřízena železniční trať s desítkou shodných budov nádraží, neunkirchenské k nim patří.

V roce 1920 byl obci udělen status města a devět kostelů se dostalo do městského znaku. V letech 1944-1945 se oblast i město staly jedním z center bojů druhé světové války, Němci na ústupu vypálili radnici, padly tři desítky vojáků, zejména sovětské armády.

 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
 
Trojiční sloup z roku 1724

NáboženstvíEditovat

Podle statistických údajů z roku 2018 je 60,7 % obyvatel vyznání římskokatolického, 5,5 % tvoří evangelíci. 13,1 % obyvatel se hlásí k islámu; 17,1 % je bez náboženského vyznání.

PamátkyEditovat

  • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, poprvé zmíněn k roku 1094, trojlodní bazilika, v jádře gotická stavba ze 13.-14. století, síťové klenby hlavní lodi kolem roku 1400, pozoruhodné stupňovité štíty na hlavní římse závěru; věž má barokní báň; cenné vnitřní vybavení: pozdně gotická socha madony, barokní sochařská (řezbářská) výzdoba oltářů, kazatelna s alegorickými sochami Víry, Naděje, Lásky, 4 andílky s atributy křesťanských ctností a se čtyřmi sochami evangelistů;
  • Evangelický kostel, novogotický ze 2. čtvrtiny 19. století
  • bývalý klášter paulínů - původně měšťanský rokokový dům, na fasádě sochy sv. Leopolda a Floriána
  • Trojiční sloup na náměstí - postaven roku 1724 na památku obětí moru z roku 1713, trojboká pískovcová statue o výšce 14 metrů: na vrcholu sousoší Boha Otce, Syna a holubice Ducha svatého, pod ním Panna Marie Immaculata mezi anděly, na podstavci ve dvou etážích 8 soch svatých patronů, ve výklenku ležící sv. Rosalie
  • Radnice na náměstí - neorenesanční stavba s věžičkou, v roce 1944 vyhořela, v letech 1948-1954 byla rekonstruována a vyzdobena na fasádě sgrafitem
  • měšťanské domy v centru ze 16.-18. století;
  • městská brána s věží, napojená na farní dvůr, z přelomu 16. a 17. století
  • železniční nádraží z roku 1861, slouží dosud pro regionální spojení na trati Vídeň-Vídeňské Nové město-Bruck and der Mur
  • vojenský hřbitov z druhé světové války, především sovětských vojáků

Muzea a galerieEditovat

  • Městské vlastivědné muzeum – regionální sbírky, pozoruhodná numismatická sbírka; mincovna byla založena již ve 12. století
  • Muzeum motocyklů
  • Kulturzentrum Am Stiergraben - galerie, knihovna, kulturní akce současného umění

PolitikaEditovat

StarostovéEditovat

  • 1850–1855 Peter Lackner
  • 1855–1856 Anton Schmit
  • 1856–1861 Josef Prem
  • 1861–1867 Josef Kummer
  • 1867–1870 Ignaz Hauer
  • 1870–1885 [Josef Schreck
  • 1885–1892 Emil Stockhammer
  • 1892–1894 Josef Wenisch
  • 1894–1900 Josef Seifert
  • 1900–1911 Emil Stockhammer
  • 1911–1915 Gustav Dittrich
  • 1915–1916 Franz Kramlinger
  • 1916–1918 Albert Hirsch
  • 1918–1919 Ludwig Zeh
  • 1919–1924 Josef Josefsberg
  • 1924–1934 Robert Zangerl (SDAP)
  • 1934–1938 Johann Riegler (Vaterländische Front)
  • 1938–1940 Norbert Pahr (NSDAP)
  • 1940–1945 Walter Steil (NSDAP)
  • 1945–1946 Karl Goll
  • 1946–1960 Josef Graf (SPÖ)
  • 1960–1974 Otto Gerhartl (SPÖ)
  • 1974–1984 Adolf Plonner (SPÖ)
  • 1984–1993 Felix Rigler (SPÖ)
  • 1993–2005 Herbert Kautz (SPÖ)
  • 2006–2010 Margit Gutterding (SPÖ)
  • od 2010 Herbert Osterbauer (ÖVP)

OsobnostiEditovat

AsteroidEditovat

  • Podle města byl pojmenován asteroid 4216 Neunkirchen, objevený 14. ledna 1988 v hlavním pásu planetek Sluneční soustavy.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neunkirchen (Rakúsko) na slovenské Wikipedii. (část)

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. [Hannes Schiel, Peter Trebsche und Karin Wiltschke-Schrotta: Der älteste Neunkirchner – eine Hockerbestattung der Badener Kultur. In: Ernst Lauermann und Peter Trebsche (editoři): Beiträge zum Tag der Niederösterreichischen Landesarchäologie. Svazek 6. Asparn an der Zaya, Österreich 2015, ISBN 3-85460-288-X; ]
  3. Ralf Gröninger, Marktbefestigung Neunkirchen (Niederösterreich), I. Bauhistorische Untersuchung (Ersterfassung), II. Bauhistorisches Objektbuch nach Grundstücken. Wien 2019

Externí odkazyEditovat