Nebeklíč (také nebesklíč nebo nebeský klíč, německy Himmelschlüssel) je katolická modlitební knížka charakteristická svou strukturou, spočívající v rozdělení na kapitoly obsahující modlitby uspořádané podle kritéria specifického pro danou kapitolu. Vznikl v 17. století a jeho autorství je zpravidla připisováno Martinovi z Kochemu.[1] V Čechách se dočkal postupně více než dvou set vydání pod různými názvy (Nebeklíč, Zlatý nebeklíč, Celý nebeklíč, Poloviční nebeklíč, Malý nebeklíč, Pravý nebeklíč, Pravý zlatý nebeklíč, Duchovní nebeklíč apod.). S ohledem na své rozšíření se stal vzorem pro ostatní druhy modlitebních knížek a v běžné řeči i synonymem pro modlitební knížku vůbec, zejména v 19. století.

Hlavní ideou nebeklíče je soustředit do jednoho svazku všechny druhy modliteb k příležitostem, s nimiž se prostý křesťan mohl setkat v průběhu dne, roku či života anebo které patřily k jeho náboženským povinnostem. Na začátku nebeklíče je zařazena tabulka pohyblivých svátků a liturgický kalendář se jmény světců. Jednotlivé kapitoly pak obsahovaly modlitby

  1. pro jednotlivá období dne
  2. používané při mši
  3. před a po zpovědi
  4. před a po přijímání
  5. k Nejsvětější svátosti
  6. k Nejsvětější Trojici
  7. litanie ke jménu Ježíš a rozjímání nad umučením Páně
  8. k Panně Marii
  9. pro slavnosti během roku
  10. k různým životním příležitostem
  11. za mrtvé
  12. písně

Reference

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat