National Basketball Association

NBA (National Basketball Association, česky Národní basketbalová asociace) je plně profesionální nejvyšší basketbalová liga v Severní Americe, považovaná za nejprestižnější basketbalovou soutěž na světě. Byla založena v New Yorku dne 6. června 1946 jako Basketball Association of America (BAA), současný název nese od roku 1949.

National Basketball Association
Aktuální ročník:
NBA 2023/2024
Sportbasketbal
Založeno1946
KomisionářAdam Silver
Cena pro vítězeLarry O'Brien Championship Trophy
MottoWhere Amazing Happens
Počet týmů30
KontinentSeverní Amerika
ZeměUSAUSA USA (29 týmů)
KanadaKanada Kanada (1 tým)
Poslední vítězBoston Celtics
Nejvíce titulůBoston Celtics (18 titulů),
TV partneřiABC, ESPN, TNT, NBA TV
Webnba.com

Struktura NBA

editovat

NBA se dělí na Západní konferenci (Western Conference) a Východní konferenci (Eastern Conference), z nichž každá se aktuálně skládá ze tří divizí po pěti družstvech. Sezóna NBA se skládá z dlouhodobé části (hrané systémem každý s každým) a závěrečného play-off hraného vylučovacím systémem. Play-off se hraje zvlášť v každé konferenci, vítězové východní a západní konference se na závěr utkávají ve Finále NBA. Každé družstvo odehraje celkem 82 zápasů a ze západní a východní konference postoupí vždy 16 týmů do play-off (8 týmů ze západní konference a 8 týmů z východní konference)

Historie

editovat

Vznik NBA

NBA byla založena pod názvem BAA (Basketball Association of America) roku 1946 s pouze 11 týmy, měla sloužit jako konkurence NBL existující už od roku 1937. První zápas se hrál 1. listopadu 1946 v Torontu mezi Toronto Huskies a New York Knicks. Vůbec prvním skórujícím hráčem v zápase NBA se stal Ossie Schectman z týmu New Yorku. Struktura NBA je od začátku stejná.

V první sezóně postoupili do finále BAA Chicago Stags a Philadelphia Warriors. 4–1 na zápasy vyhrála Philadhelphia a tím se stala prvním vítězem NBA v historii. Nejlepším střelcem sezóny se stal Joe Fulks. Roku 1948 vyhráli BAA Baltimore Bullets a o rok později Mineapolis Lakers. Během těchto let byl do NBA přidán 1 tým z konkurenční NBL. Tyto 3 roky NBL a BAA soupeřili o to, kdo bude mít více fanoušků a větší popularitu. NBL klesla popularita, zbylo v ní pouze 5 týmů a připojila se k BAA, vznikla legendární NBA.

Počátky NBA (1949–56)

17 týmů v NBA působilo pouze jeden rok a hned ten další byl počet týmů omezen na 11. V sezóně 1952–53 se poprvé uděluje cena pro nejlepšího hráče, který odehrál pouze 1 sezónu v NBA, ROTY (rookie of the year). Tu vyhrává Don Meineke, ten se ale po tomto úspěchu v NBA moc neprosadil. Do sezóny 1954–55 nastoupí už jen 8 týmů. V témže roce je draftován týmem Milwaukee Hawks jako dvojka draftu Bob Pettit. Ten tuto sezónu dostává cenu rookie of the year a vede NBA v počtu asistencí. Další sezónu NBA zavádí cenu MVP (most valuable player) pro nejužitečnějšího hráče sezóny. Vůbec první cenu MVP vyhrává Bob Pettit za tým St. Louis Hawks (Hawks se přestěhovali z Milwaukee do St. Louis). Tento rok se Bob Pettit stává zároveň hráčem s nejvíce body a doskoky za sezónu.

Bill Russel a nadvláda Bostonu Celtics (1956-69)

Roku 1956 byl jako dvojka draftu vybrán Bill Russel týmem St. Louis Hawks a následně byl odkoupen Bostonem Celtics. Spolu s Bobem Cousym, Billem Sharmanem a Tomem Heinsohnem vytvořili super tým, přičemž rovnou první sezónu vyhráli NBA. Bob Cousy získává cenu MVP a Tom Heinsohn ROTY.

Hned druhý rok v NBA se Bill Russel stal MVP a vedl žebříček NBA v doskocích, když dosáhl 22,7 doskoků na zápas. Do finále se sice Celtics probojovali, ale podlehli po sérii 4–2 St. Louis.

Další sezónu už Celtics titul vyhrají a odstartují tím sérii 8 výher NBA v řadě. V draftu roku 1959 byl jako Territorial pick vybrán týmem Philadelphia Warriors Wilt Chamberlain. Ten hned svou první sezónu v NBA vyhrává MVP a vede NBA jak v bodech,tak doskocích a získává cenu ROTY. Dosahuje 37 bodů a 27 doskoků na zápas. Svůj tým sice probojuje do finále východní konference,ale tam podlehne 4-2 Bostonu. Ve finále NBA Boston porazí 4–3 St. Louis Hawks.

V dalších třech sezónách jsou Celtics ve finále neporaženi a Bill Russell 3x za sebou vyhrává cenu MVP i přes úžasné výkony Wilta Chamberlaina, který v sezóně 1961–62 dosahuje 50 bodů na zápas, což je nejvíce v historii NBA. Během této sezóny přesněji 2. března 1952 dává v zápase proti New York Knicks Wilt Chamberlain za výsledného skóre 169–147 pro Philadelphii 100 bodů, což je platný rekord nejvíce bodů daných v jednom zápase. Wilt Chamberlain zároveň drží i 3 další místa v bodech na zápas, a to ze sezón 1959–60, 1960–61 a 1962–63.

V sezóně 1963–64 už sice MVP Bill Russel nevyhraje. Nejužitečnějším hráčem se stává Oscar Robertson, ale NBA Celtics opět ovládnou a hned další sezónu Bill Russel již své páté MVP a svůj osmý prsten pro vítěze NBA vyhrává.

Sezónu 1965–66 Celtics opět vyhrají a mají na kontě už 8. výhru za sebou. MVP získává Wilt Chamberlain, který MVP získá i sezónu příští a jeho tým Philadelphia 76ers, kam v létě 1965 přestoupil, konečně ve finále východní konference Boston porazí 4–1 a ve finále Philadelphie zvítězí nad San Franciskem 4–2. Wilt Chambrelain získává první ze svých 2 prstenů pro vítěze NBA. Další 2 roky Boston s Billem Russelem NBA opět vyhrává. Roku 1969 si Bill Russel připisuje 11 vítězství v NBA,což je doposud nejvíce v historii, a rozhodne se ukončit svou kariéru v NBA. Boston vyhraje titul znovu až za 4 sezóny.

Kareem Abdul-Jabbar (1969–1980)

V draftu roku 1969 byl týmem Milwaukee Bucks vybrán jako první v pořadí prvního kola Lew Alcirdon. Ten hned svou první sezónu v NBA dosahuje 28 bodů na zápas a stává se ROTY. Tento rok také NBA k 25letému výročí mění logo, na kterém je vyobrazen Jerry West, v tu dobu hrající za LA Lakers, s kterými se tuto sezónu dostal do finále NBA. Jerry West tuto sezónu vyhrává nově založenou cenu Finals MVP pro nejužitečnějšího hráče finálové série.

Další sezónu k Lew Alcirdonovi Bucks kupují Oscara Robertsona, ten už v minulosti jednou vyhrál MVP a 12x se stal NBA All-star. Vytvořili tím jednu z nejslavnějších dvojic historie NBA. Hned první sezónu toto duo vyhrálo NBA. Lew Alcirdon se stává MVP a dosahuje nejvíce bodů na zápas z celé NBA a to 31. Další sezónu Lew Alcirdon konvertuje k islámu a mění si své jméno na Kareem Abdul-Jabbar. Nové jméno jeho hru nezmění a podruhé za sebou se stává MVP. S Bucks Kareem Abdul-Jabbar sice MVP ještě jednou získá a to v sezóně 1973–74, ale NBA se jim vyhrát nepodaří. Proto roku 1975 přestupuje do LA Lakers. První 2 sezóny v Lakers vyhrává MVP.

Roku 1978 je draftován jako šestý týmem Boston Celtics Larry Bird. Další sezónu v draftu roku 1979 je Utahem Jazz jako jednička draftu vybrán a následně odkoupen Lakers Magic Johnson. Kareem Abdul-Jabbar a Magic Johnson vytváří další legendární dvojici a hned první sezónu LA NBA vyhrávají. Kareem Abdul-Jabbar se stává MVP a Magic Johnson vyhrává ROTY. Tímto Kareem Abdul-Jabbar získává své šesté MVP a stává se hráčem s největším počtem výher této ceny. Další MVP už nikdy nevyhraje. V této sezóně je také poprvé nejdříve jen na rok vyzkoušena trojková čára. „Trojka“ se rychle stává populární a NBA se rozhodne ji ponechat do dalších sezón. Během sedmdesátých let se NBA rozšiřuje a do sezóny 1980-81 již nastupuje 23 týmů

Rivalita Bostonu Celtics a Los Angeles Lakers (1980–88)

V sezónách 1980–81 a 1981–82 se sice Boston a Lakers ve finále nepotkali, ale oba NBA vyhráli. V sezóně 1980–81 jako obrovské překvapení Houston v čele s Mosesem Malonem (MVP ze sezóny 1978–79) vyřadili LA hned v prvním kole playoff. Přitom Houston postupoval do playoff až z poslední pozice. Houston se probojoval až do finále, ale tam narazil na Boston s Larry Birdem. Boston si nakonec odváží domů pohár pro vítěze NBA.

V sezóně 1981–82 pro změnu Philadhelphia 76ers vedená Juliusem Ervingem (MVP z minulé sezóny) vyřadí Boston po napínavé sérii 4–3. Ve finále však 76ers podlehnou LA. Další sezónu se finále opakuje, ale 76ers vítězí jednoznačně 4–0. V těchto sezónách se MVP stává Moses Malone, který už má na kontě 3 tato ocenění.

V sezóně 1982–83 NBA zavádí další 2 ceny, NBA defensive player of the year (DPOY) a NBA sixth man of the year (6MOY). DPOY je pro nejlepšího obránce sezóny a 6MOY pro nejlepšího hráče nehrajícího v základní sestavě týmu.

V dalších 2 sezónách se už ale Boston s LA ve finále utkají. V sezóně 1983–84 oba dva týmy suverénně postoupí do finále, kde se odehraje dlouhá série, která nakonec končí vítězstvím Bostonu 4–3. Larry Bird vyhrává Finals MVP. Larry Bird tuto sezónu také vyhrává svoji první cenu MVP. Draft roku 1984 se zapsal do historie. Jako jednička draftu byl vybrán Houstonem Rockets Hakeem Olajuwon a jako trojka draftu byl týmem Chicago Bulls vybrán Michael Jordan, mnoha lidmi v budoucnu označovaný jako GOAT (greatest of all time). Dále byl v tomto draftu vybrán Philadelphii Charles Barkley nebo Utahem John Stockton.

Sezóna 1984–85 probíhá podobně jako ta minulá, Boston i LA vyhrávají konferenci a dostávají se do finále NBA. Tentokrát ale vítězí LA. Finals MVP vyhrává Kareem Abdul-Jabbar, ale MVP opět získává Larry Bird. Michael Jordan vyhrává ROTY a hned v první sezóně je vybrán do All-Star Game.

V sezóně 1985–86 opět Celtics i Lakers vyhrávají konferenci, ale Houston s Hakeemem Olajuwonem překvapivě poráží LA a dostává se do finále. Na Boston ale už nemají, Larry Bird získává třetí MVP v řadě a stává se Finals MVP.

Další sezóna a další finále Lakers proti Celtics. Tentokrát 4–2 vítězí LA. Magic Johnson poprvé vyhrává MVP a získává také finals MVP. Tento rok je draftován Dennis Rodman až jako 27. Detroitem Pistons. Tento rok se zavádí cena NBA most improved player (MIP) pro hráče s největším zlepšením za sezónu.

V roce 1987 Chicago Bulls draftuje Scottieho Pippena jako volbu číslo pět. Michael Jordan poprvé v kariéře vyhrává MVP a jako první v historii vyhrává zároveň i DPOY. Do finále NBA se tento rok probojují Detroit Pistons s tahouny Dennisem Rodmanem a Isiahem Thomasem. Ve finále však nestačí na LA Lakers s Magicem Johnsonem a Jamesem Worthym a prohrávají 4–3 na zápasy. Tuto sezónu končí Kareem Abdul-Jabbar svou kariéru.

Michael Jordan a threepeaty Chicaga Bulls (1988–1998)

V sezónách 1988–89 a 1989–90 se Chicago Bulls pokaždé dostávají do finále konference, kde ale naráží na svého největšího konkurenta Detroit Pistons, mladý Pippen s Jordanem naráží na velmi tvrdý styl hry Pistons. Tyto série Bulls prohrávají. Michael Jordan má v těchto sezónách nejvíce bodů na zápas z celé NBA. Magic Johnson 2x vyhrává MVP.

Sezóna 1990-91 se Bulls vydaří mnohem lépe, na rozdíl od minulých sezón Bulls vyhrávají konferenci a v playoff mají jen 1 prohru, ve finále konference porazí Detroit 4-0 a ve finále si poradí s LA Lakers. Michael Jordan opět vede NBA v bodech a získává druhé ocenění MVP.

Další sezóna je pro Bulls podobná, New York dokonce vyřadí Detroit už v prvním kole playoff. Bulls se dotávají do finále a tam poráží Portland 4–2. Jordan vyhrává MVP a má nejvíce bodů na zápas.

V sezóně 1992–93 sice Bulls jsou až druzí v Konferenci. Konferenci vyhrávají New York Knicks s Patricem Ewingem. V playoff si s nimi ale Bulls poradí a ve finále se utkají s Phoenixem Suns, které táhne Charles Barkley. Ten tento rok vyhrává MVP, Jordan se ale Barkleyho nezalekne a Phoenix poráží 4-2 a tímto Bulls kompletují svůj první threepeat (tři výhry NBA v řadě). Jordan opět vede NBA v bodech na zápas. Tento rok ale Jordanovi umírá otec a on se proto rozhodne ukončit svoji kariéru. Jordan se rozhodne věnovat baseballu, který jeho otec hrával.

Bulls v roce 1993 sice podepisují Toniho Kukoče a Steva Kerra, ale Jordan je nenahraditelný. V konferenci končí na třetím místě a v playoff podléhají New Yorku 4-3. Do finále se dostane New york a Houston. Houston vítězí 4–3. Tento rok vyhrává MVP Hakeem Olajuwon a stává se historicky prvním hráčem, který vyhrál MVP a nebyl americké národnosti. Tento rok Olajuwon také vyhrává DPOY a stává se tak druhým po Jordanovi, komu se tato 2 ocenění podařilo vyhrát v jedné sezóně.

V sezóně 1994-95 opět NBA vyhraje Houston. Chicago Bulls skončí v konferenci až pátí a v playoff vypadnou s Orlandem, kde hraje mladý Shaquille O‘Neal. MVP vyhrává Karl Malone z Utahu Jazz. Na konci této sezóny se Michael Jordan rozhodne vrátit do NBA.

V roce 1995 Bulls podepisují Dennise Rodmana a z velkých rivalů se stávají spoluhráči. Bulls do této sezóny nastupují v roli favorita. Se základní pětkou - Steve Kerr, Michael Jordan, Scottie Pippen, Dennis Rodman a Toni Kukoč vypadají neporazitelně. Svojí roli tuto sezónu také potvrdí. V regural season mají 72 výher a jen 10 proher. V playoff mají pouze jednu prohru a ve finále porazí Seattle Supersonics 4–2. Jordan vyhrává MVP, má nejvíce bodů na zápas z celé NBA Rodman má nejvíce doskoků na zápas z celé NBA. Bulls z tohoto roku jsou považováni za nejlepší tým historie.

Roku 1996 je draftován Charlote Hornets Kobe Bryant, ten je následně odkoupen LA Lakers. V tomto draftu je dále vybrán Allen Iverson, Ray Allen a Steve Nash. V tuto sezónu opět Bulls postupují do finále, kde tentokrát potkávají Utah Jazz s Johnem Stoctonem a Karlem Malonem ve vrcholu jejich kariéry. Bulls ale i přesto Utah porážejí 4-2. Karl Malone tentokrát vyhrává MVP. Michael Jordan má znovu nejvíce bodů na zápas a Dennis Rodman nejvíce doskoků na zápas.

Další sezónu se opět tyto dva týmy utkají ve finále, kde padne jeden z nejlegendárnějších košů historie NBA. Bulls vyhrávají finálovou sérii 3–2, stav zápasu je 86-85 pro Utah, 10 vteřin do konce zápasu, Jordan má míč. Odpoutává od sebe Bryana Russella a zpoza šestkové čáry Jordan střílí a dává vítězný koš, zbytek zápasu Bulls ubrání a získávají druhý threepeat. Tento koš se zároveň stává posledním košem Michaela Jordana v Chicagu Bulls. Michael Jordan podruhé končí svou kariéru a Bulls se rozpadají. Jordan tuto sezónu získává pátý titul MVP.

Threepeat LA Lakers (1998–2003)

Po rozpadu Bulls se situace v NBA mění. V Bulls z velkých hvězd už zůstává jen Toni Kukoč a tým v konferenci končí až na posledním místě. San Antonio Spurs v čele s Timem Duncanem a Davidem Robinsonem vyhrávají NBA. MVP podruhé získává Karl Malone.

V sezóně 1999–2000 vyhrává NBA LA Lakers. San Antoniu se tato sezóna nevydaří, končí v konferenci až na 4. místě a v playoff vypadnou v prvním kole. MVP vyhrává Shaquille O‘Neal, ten má nejvíce bodů na zápas z celé NBA. Příští sezónu se San Antonio zmátoří, ale pořád to na Lakers nestačí. Ve finále konference LA porazí Spurs 4-0 a ve finále si LA poradí s Indianou. LA vyhrává NBA podruhé v řadě.

Roku 2001 San Antonio draftuje Tonyho Parkera až z 28. místa. Ten ihned ukazuje, že až na 28. místo nepatří, a dostává se do základní sestavy Spurs, ale pořád toto na LA nestačí. Spurs opět podléhají Lakers, tentokrát už v semifinále západní konference. LA opět vyhrává NBA a získává threepeat. MVP poprvé vyhrává Tim Duncan ze Spurs.

Spurs roku 2002 nechají nastoupit na palubovku Manu Ginóbiliho, který byl roku 1999 draftovaný až z 57. místa. Jeho výběr je považován za jednu z největších „krádeží“ draftu. Tuto sezónu se San Antoniu Lakers porazit podaří a vyhrávají NBA. Tim Duncan podruhé za sebou vyhrává MVP.

LeBron James (2003–2013)

Roku 2003 je jako jednička do NBA draftován týmem Clevland Cavaliers LeBron James. Dále jsou v tomto draftu vybráni hráči, jako je Carmelo Anthony, Chris Bosh nebo Dwyane Wade. Tuto sezónu LA opět naráží v playoff na San Antonio, to se jim podaří porazit. Ve finále ale LA podlehne Detroitu Pistons. LeBron James vyhrává ROTY. Tuto sezónu se také rozpadá duo Kobe Bryant a Shaquille O‘Neal. Shaquielle O‘Neal přestupuje do Miami Heat.

Další sezónu po rozpadu tohoto dua se Lakers vůbec nedaří a nedostanou se ani do playoff. San Antonio Spurs se dostává do finále, kde poráží Detroit Pistons. MVP vyhrává Steve Nash a stává se druhým hráčem, který nepochází z USA, kdo toto ocenění získal.

V sezóně 2005–06 se do finále dostává Dallas Mavericks v čele s Dirkem Nowitzkim a Miami Heat, kde v tuto dobu hraje Shaquille O‘Neal a Dwyane Wade. Miami Heat vyhrává 4–2. Steve Nash opět vyhrává MVP.

Další rok se LeBron James s Clevelandem Cavaliers poprvé dostává do finále NBA, tam na ně ale čekají San Antonio Spurs, kteří porazí Cleveland 4-0. Tento rok jakožto první Evropan vyhrává MVP Dirk Nowitkzki.

V sezóně 2007–08 se Lakers zvednou, poráží San Antonio v playoff a dostávají se do finále NBA, kde se utkají s Bostonem Celtics, tam ale hrají takoví hráči, jako je Kevin Garnet, Paul Pierce, Ray Allen. Celtics vyhrají svůj doposud poslední 17. titul mistra NBA. Kobe Bryant v tomto roce vyhrává své jediné MVP a Manu Ginóbili 6MOY.

Další dvě sezóny se Lakers opět dostávají do finále NBA, poprvé proti Orlandu Magic a podruhé proti Bostonu Celtics Lakers obě série vyhrávají. V těchto dvou sezónách vyhrává MVP Lebron James.

Před sezónou 2010–11 přestupuje Lebron James do Miami Heat. Hned první sezónu končí Miami na 2. místě v konferenci a postupují do finále NBA. Ve finále je porazí Dallas Mavericks. MVP tuto sezónu vyhrává v pouhých 22 letech Derrick Rose. Ten tuto sezónu dotáhl Chicago Bulls na první pozici v konferenci. V playoff vypadávají s Miami ve finále konference. Derrick Rose se stává nejmladším hráčem, který kdy toto ocenění vyhrál.

V další sezóně se nové Miami už lépe sehraje, stále jsou druzí v konferenci, ale dostanou se do finále, kde poráží Oklahomu City Thunder s Kevinem Durantem, Russelem Westbrookem a Jamesem Hardenem. LeBron James poprvé vyhrává NBA a stává se tento rok i MVP.

Další sezónu už Miami Heat konferenci vyhrávají především kvůli zranění Derricka Rose, který se už do dobré formy nikdy nevrátí a zranění ho provázejí celou jeho kariérou. Tento rok Bulls končí až na pátém místě v konferenci. Heat opět postupují do finále, kde se utkají se San Antoniem Spurs. Nakonec v napínavé sérii vítězí Miami 4–3. LeBron James vyhrává svůj čtvrtý titul MVP.

Změna stylu hry v NBA (2013–dnešek)

V těchto letech se prosazuje styl hry, kdy se mnohem více střílí trojky a klasickým pivotům je dáváno mnohem méně prostoru. Prostor se spíše dává rozehrávačům a křídlům. Pivoti se tomuto způsobu musí také přizpůsobit a většina dnešních pivotů už trojky dávat umí. Průkopníkem tohoto stylu se stává hlavně Stephen Curry, draftován roku 2009 Golden State Warriors.

V sezóně 2013–14 se opět ve finále utkává Miami Heat a San Antonio Spurs. Spurs poráží Heat 4–1. Kevin Durant z Oklahomy se stává MVP. LeBron James se po této porážce ve finále rozhodne vrátit do Clevelandu Cavaliers, kteří v roce 2011 draftovali Kyrieho Irvinga. Hned první sezónu se tým Cavaliers dostává do finále NBA proti Golden State se Stephenem Currym a Klayem Thopmsonem. Warriors poráží Cleveland 4–2 a Curry poprvé vyhrává MVP.

Sezóna 2015–16 se zapsala do historie. Warriors tuto sezónu dosahují 73 výher a pouze 9 proher v regural season, což je nejvíce, co se komu kdy podařilo. Vůbec poprvé v historii se tuto sezónu týmu z NBA podaří vyhrát finálovou sérii, když prohrávají 3-1 na zápasy. Tohoto úspěchu dosáhnou Cleveland Cavaliers ve finálové sérii proti Golden State Warriors. Především poslední zápas této série se zapsal do historie svou napínavou koncovkou, ve které dává LeBron James blok Andre Iguodalovi a následně Kyrie Irving proměňuje trojku, ta posouvá Cleveland do tříbodového vedení. Cavaliers si zbytek zápasu pohlídají a stávají se mistry NBA. LeBron James potřetí vyhrává NBA, Stephen Curry se stává MVP NBA.

Po této sezóně do již tak silných Warriors přestupuje Kevin Durant. Warriors opět tuto sezónu potvrzují roli favorita, vyhrávají konferenci a ve finále poráží Cleveland. MVP vyhrává Russell Westbrook, kterému se jako prvnímu hráči v historii podaří dosáhnout triple-double na zápas (hráč má v zápase 3 statistiky dvojciferné – nejčastěji minimálně 10 doskoků, 10 asistencí a 10 bodů). Další sezóna probíhá podobně silní Warriors nemají konkurenci a opět vyhrávají NBA. LeBron James přestupuje do LA Lakers.

V sezóně 2018–19 se LA s LeBronem Jamesem nedaří a LeBron James se po třinácti letech nedostává do playoff. Tuto sezónu se na východě nic nemění Warriors opět postupují do finále, ale ve východní konferenci, kde se bez LeBrona Jamese Cavaliers propadají až na 14. místo, nikdo neví, co čekat. Nakonec se Toronto Raptors úžasnými výkony Kawhiho Leonarda dostává do finále proti Warriors. Ve finále se ale zraní tahouni Golden State Kevin Durant s Klayem Thompsonem a Toronto Raptors vyhrává NBA. Je to vůbec poprvé, kdy kanadský tým vyhrává NBA. MVP jako druhý Evropan vyhrává Giannis Antetokunmpo.

Další sezónu přestupuje Anthony Davis do Lakers. Tuto sezónu kvůli viru COVID-19 sezóna neprobíhá jako ostatní. Sezóna je pozastavena 11. března, kdy mají týmy odehráno 63–67 zápasů v regural season a sezóna se opět rozbíhá 14. srpna v takzvané Bubble pouze s 22 týmy, kde jsou všichni hráči zavřeni v jednom komplexu Disneylandu a nesmějí ho opustit. Sezóna se takto dohraje bez jediného nakaženého a bez jediného diváka. V playoff překvapuje Miami Heat, které se i přestože skončilo 5. v konferenci, dostává do finále proti Lakers s LeBronem Jamesem a Anthony Davisem. Tam Miami Lakers podlehne 4–2 a LeBron James získává 4. prsten pro vítěze NBA. MVP opět vyhrává Giannis Antetokunmpo, který tuto sezónu vyhrává i DPOY a stává se třetím hráčem, kterému se to povedlo. V této sezóně se také uděluje cena, která se už nikdy pravděpodobně udělovat nebude, a to Bubble MVP pro nejužitečnější hráče v Bubble. Tuto cenu vyhrává Damian Lillard z Portlandu Trail Blazers. Tuto sezónu zatím překvapují Philadelphia 76ers s Utahem Jazz, kteří každý vyhrávají svou konferenci, i když nepatřili mezi velké favority této sezóny. Naopak Miami Heat, finalisté z minulé sezóny, jsou až 13. v konferenci. Favority na vítěze NBA zůstávají LA Lakers a přidávají se k nim Brooklyn Nets, kde hraje Kyrie Irving, po ročním zranění se Brooklynu uzdravuje Kevin Durant k tomu Nets ještě nedávno posílili koupí Jamese Hardena z Houstonu Rockets.

Most Valuable Player (MVP)

editovat

MVP je cena pro nejlepšího hráče za uplynulou sezónu. Posledním kdo tuto cenu získal, byl v sezóně 2019/2020 Giannis Antetokounmpo. Nejvíc těchto ocenění získal Kareem Abdul Jabbar (6).

Sezóna Hráč Tým
1955–56   Bob Pettit St. Louis Hawks
1956–57   Bob Cousy Boston Celtics
1957–58   Bill Russell Boston Celtics (2)
1958–59   Bob Pettit (2) St. Louis Hawks (2)
1959–60   Wilt Chamberlain Philadelphia Warriors
1960–61   Bill Russell (2) Boston Celtics (3)
1961–62   Bill Russell (3) Boston Celtics (4)
1962–63   Bill Russell (4) Boston Celtics (5)
1963–64   Oscar Robertson Cincinnati Royals
1964–65   Bill Russell (5) Boston Celtics (6)
1965–66   Wilt Chamberlain (2) Philadelphia 76ers
1966–67   Wilt Chamberlain (3) Philadelphia 76ers (2)
1967–68   Wilt Chamberlain (4) Philadelphia 76ers (3)
1968–69   Wes Unseld Baltimore Bullets
1969–70   Willis Reed New York Knicks
1970–71   Lew Alcindor Milwaukee Bucks
1971–72   Kareem Abdul-Jabbar (2) Milwaukee Bucks (2)
1972–73   Dave Cowens Boston Celtics (7)
1973–74   Kareem Abdul-Jabbar (3) Milwaukee Bucks (3)
1974–75   Bob McAdoo Buffalo Braves
1975–76   Kareem Abdul-Jabbar (4) Los Angeles Lakers
1976–77   Kareem Abdul-Jabbar (5) Los Angeles Lakers (2)
1977–78   Bill Walton Portland Trail Blazers
1978–79   Moses Malone Houston Rockets
1979–80   Kareem Abdul-Jabbar (6) Los Angeles Lakers (3)
1980–81   Julius Erving Philadelphia 76ers (4)
1981–82   Moses Malone (2) Houston Rockets (2)
1982–83   Moses Malone (3) Philadelphia 76ers (5)
1983–84   Larry Bird Boston Celtics (8)
1984–85   Larry Bird (2) Boston Celtics (9)
1985–86   Larry Bird (3) Boston Celtics (10)
1986–87   Magic Johnson Los Angeles Lakers (4)
1987–88   Michael Jordan Chicago Bulls
1988–89   Magic Johnson (2) Los Angeles Lakers (5)
1989–90   Magic Johnson (3) Los Angeles Lakers (6)
1990–91   Michael Jordan (2) Chicago Bulls (2)
1991–92   Michael Jordan (3) Chicago Bulls (3)
1992–93   Charles Barkley Phoenix Suns
1993–94   Hakeem Olajuwon Houston Rockets (3)
1994–95   David Robinson San Antonio2 Spurs
1995–96   Michael Jordan (4) Chicago Bulls (4)
1996–97   Karl Malone Utah Jazz
1997–98   Michael Jordan (5) Chicago Bulls (5)
1998–99   Karl Malone (2) Utah Jazz (2)
1999–00   Shaquille O'Neal Los Angeles Lakers (7)
2000–01   Allen Iverson Philadelphia 76ers (6)
2001–02   Tim Duncan San Antonio Spurs (2)
2002–03   Tim Duncan (2) San Antonio Spurs (3)
2003–04   Kevin Garnett Minnesota Timberwolves
2004–05   Steve Nash Phoenix Suns (2)
2005–06   Steve Nash (2) Phoenix Suns (3)
2006–07   Dirk Nowitzki Dallas Mavericks
2007–08   Kobe Bryant Los Angeles Lakers (8)
2008–09   LeBron James * Cleveland Cavaliers
2009–10   LeBron James * (2) Cleveland Cavaliers (2)
2010–11   Derrick Rose * Chicago Bulls (6)
2011–12   LeBron James * (3) Miami Heat
2012–13   LeBron James * (4) Miami Heat (2)
2013–14   Kevin Durant * Oklahoma City Thunder
2014–15   Stephen Curry * Golden State Warriors (2)
2015–16   Stephen Curry * (2) Golden State Warriors (3)
2016–17   Russell Westbrook * Oklahoma City Thunder (2)
2017–18   James Harden * Houston Rockets (4)
2018–19   Giannis Antetokunmpo * Milwaukee Bucks (4)
2019–20   Giannis Antetokunmpo * (2) Milwaukee Bucks (5)
2020–21   Nikola Jokić * Denver Nuggets
2021–22   Nikola Jokić (2) * Denver Nuggets (2)
  • Poznámka - * aktívní hráči v NBA

Mnohonásobní vítězové

editovat
Počet Hráč Tým Roky
6   Kareem Abdul-Jabbar Milwaukee Bucks (3) / Los Angeles Lakers (3) 1971, 1972, 1974, 1976, 1977, 1980
5   Bill Russell Boston Celtics 1958, 1961, 1962, 1963, 1965
  Michael Jordan Chicago Bulls 1988, 1991, 1992, 1996, 1998
4   Wilt Chamberlain Philadelphia Warriors (1) / Philadelphia 76ers (3) 1960, 1966, 1967, 1968
  LeBron James Cleveland Cavaliers (2) / Miami Heat (2) 2009, 2010, 2012, 2013
3   Moses Malone Houston Rockets (2) / Philadelphia 76ers (1) 1979, 1982, 1983
  Larry Bird Boston Celtics 1984, 1985, 1986
  Magic Johnson Los Angeles Lakers 1987, 1989, 1990
2   Bob Pettit St. Louis Hawks 1956, 1959
  Karl Malone Utah Jazz 1997, 1999
  Tim Duncan San Antonio Spurs 2002, 2003
  Steve Nash Phoenix Suns 2005, 2006
  Stephen Curry Golden State Warriors 2015, 2016
  Giannis Antetokunmpo Milwaukee Bucks 2019, 2020
  Nikola Jokić Denver Nuggets 2021, 2022
Divize Tým Místo Aréna
Východní konference
Atlantická Boston Celtics Boston, Massachusetts TD Garden
Brooklyn Nets Brooklyn, New York Barclays Center
New York Knicks New York, New York Madison Square Garden
Philadelphia 76ers Filadelfie, Pensylvánie Wells Fargo Center
Toronto Raptors Toronto, Ontario Scotiabank Arena
Centrální Chicago Bulls Chicago, Illinois United Center
Cleveland Cavaliers Cleveland, Ohio Rocket Mortgage FieldHouse
Detroit Pistons Auburn Hills, Michigan Little Caesars Arena
Indiana Pacers Indianapolis, Indiana Gainbridge Fieldhouse
Milwaukee Bucks Milwaukee, Wisconsin Fiserv Forum
Jihovýchodní Atlanta Hawks Atlanta, Georgie State Farm Arena
Charlotte Hornets Charlotte, Severní Karolína Spectrum Center
Miami Heat Miami, Florida FTX Arena
Orlando Magic Orlando, Florida Amway Center
Washington Wizards Washington, D.C. Capital One Arena
Západní konference
Jihozápadní Dallas Mavericks Dallas, Texas American Airlines Center
Houston Rockets Houston, Texas Toyota Center
Memphis Grizzlies Memphis, Tennessee FedExForum
New Orleans Pelicans New Orleans, Louisiana Smoothie King Center
San Antonio Spurs San Antonio, Texas AT&T Center
Severozápadní Denver Nuggets Denver, Colorado Ball Arena
Minnesota Timberwolves Minneapolis, Minnesota Target Center
Portland Trail Blazers Portland, Oregon Moda Center
Oklahoma City Thunder Oklahoma City, Oklahoma Paycom Center
Utah Jazz Salt Lake City, Utah Vivint Arena
Pacifická Golden State Warriors San Francisco, Kalifornie Chase Center
Los Angeles Clippers Los Angeles, Kalifornie Crypto.com Arena
Los Angeles Lakers Los Angeles, Kalifornie Crypto.com Arena
Phoenix Suns Phoenix, Arizona Footprint Center
Sacramento Kings Sacramento, Kalifornie Golden 1 Center

Přehled finálových sérií

editovat
 
Zápas NBA
Sezóna Vítěz Výsledek Poražený
1946–47 Philadelphia Warriors 4–1 Chicago Stags
1947–48 Baltimore Bullets 4–2 Philadelphia Warriors
1948–49 Minneapolis Lakers 4–2 Washington Capitols
1949–50 Minneapolis Lakers 4–2 Syracuse Nationals
1950–51 Rochester Royals 4–3 New York Knicks
1951–52 Minneapolis Lakers 4–3 New York Knicks
1952–53 Minneapolis Lakers 4–1 New York Knicks
1953–54 Minneapolis Lakers 4–3 Syracuse Nationals
1954–55 Syracuse Nationals 4–3 Ft. Wayne Pistons
1955–56 Philadelphia Warriors 4–1 Ft. Wayne Pistons
1956–57 Boston Celtics 4–3 St. Louis Hawks
1957–58 St. Louis Hawks 4–2 Boston Celtics
1958–59 Boston Celtics 4–0 Minneapolis Lakers
1959–60 Boston Celtics 4–3 St. Louis Hawks
1960–61 Boston Celtics 4–1 St. Louis Hawks
1961–62 Boston Celtics 4–3 Los Angeles Lakers
1962–63 Boston Celtics 4–2 Los Angeles Lakers
1963–64 Boston Celtics 4–1 San Francisco Warriors
1964–65 Boston Celtics 4–1 Los Angeles Lakers
1965–66 Boston Celtics 4–3 Los Angeles Lakers
1966–67 Philadelphia 76ers 4–2 San Francisco Warriors
1967–68 Boston Celtics 4–2 Los Angeles Lakers
1968–69 Boston Celtics 4–3 Los Angeles Lakers
1969–70 New York Knicks 4–3 Los Angeles Lakers
1970–71 Milwaukee Bucks 4–0 Baltimore Bullets
1971–72 Los Angeles Lakers 4–1 New York Knicks
1972–73 New York Knicks 4–1 Los Angeles Lakers
1973–74 Boston Celtics 4–3 Milwaukee Bucks
1974–75 Golden State Warriors 4–0 Washington Bullets
1975–76 Boston Celtics 4–2 Phoenix Suns
1976–77 Portland Trail Blazers 4–2 Philadelphia 76ers
1977–78 Washington Bullets 4–3 Seattle SuperSonics
1978–79 Seattle SuperSonics 4–1 Washington Bullets
1979–80 Los Angeles Lakers 4–2 Philadelphia 76ers
1980–81 Boston Celtics 4–2 Houston Rockets
1981–82 Los Angeles Lakers 4–2 Philadelphia 76ers
1982–83 Philadelphia 76ers 4–0 Los Angeles Lakers
1983–84 Boston Celtics 4–3 Los Angeles Lakers
1984–85 Los Angeles Lakers 4–2 Boston Celtics
1985–86 Boston Celtics 4–2 Houston Rockets
1986–87 Los Angeles Lakers 4–2 Boston Celtics
1987–88 Los Angeles Lakers 4–3 Detroit Pistons
1988–89 Detroit Pistons 4–0 Los Angeles Lakers
1989–90 Detroit Pistons 4–1 Portland Trail Blazers
1990–91 Chicago Bulls 4–1 Los Angeles Lakers
1991–92 Chicago Bulls 4–2 Portland Trail Blazers
1992–93 Chicago Bulls 4–2 Phoenix Suns
1993–94 Houston Rockets 4–3 New York Knicks
1994–95 Houston Rockets 4–0 Orlando Magic
1995–96 Chicago Bulls 4–2 Seattle SuperSonics
1996–97 Chicago Bulls 4–2 Utah Jazz
1997–98 Chicago Bulls 4–2 Utah Jazz
1998–99 San Antonio Spurs 4–1 New York Knicks
1999–00 Los Angeles Lakers 4–2 Indiana Pacers
2000–01 Los Angeles Lakers 4–1 Philadelphia 76ers
2001–02 Los Angeles Lakers 4–0 New Jersey Nets
2002–03 San Antonio Spurs 4–2 New Jersey Nets
2003–04 Detroit Pistons 4–1 Los Angeles Lakers
2004–05 San Antonio Spurs 4–3 Detroit Pistons
2005–06 Miami Heat 4–2 Dallas Mavericks
2006–07 San Antonio Spurs 4–0 Cleveland Cavaliers
2007–08 Boston Celtics 4–2 Los Angeles Lakers
2008–09 Los Angeles Lakers 4–1 Orlando Magic
2009–10 Los Angeles Lakers 4–3 Boston Celtics
2010–11 Dallas Mavericks 4–2 Miami Heat
2011–12 Miami Heat 4–1 Oklahoma City Thunder
2012–13 Miami Heat 4–3 San Antonio Spurs
2013–14 San Antonio Spurs 4–1 Miami Heat
2014–15 Golden State Warriors 4–2 Cleveland Cavaliers
2015–16 Cleveland Cavaliers 4–3 Golden State Warriors
2016–17 Golden State Warriors 4–1 Cleveland Cavaliers
2017–18 Golden State Warriors 4–0 Cleveland Cavaliers
2018–19 Toronto Raptors 4–2 Golden State Warriors
2019–20 Los Angeles Lakers 4–2 Miami Heat
2020–21 Milwaukee Bucks 4–2 Phoenix Suns
2021–22 Golden State Warriors 4–2 Boston Celtics
2022-23 Denver Nuggets 4-1 Miami Heat
2023-24 Boston Celtics 4-1 Dallas Maverick

Přehled vítězů

editovat
Klub Tituly Vítězné ročníky
Boston Celtics 18
Los Angeles Lakers 12 1971–72, 1979–80, 1981–82, 1984–85, 1986–87, 1987–88, 1999–00, 2000–01, 2001–02, 2008–09, 2009–10, 2019–20
Golden State Warriors 7 1946–47, 1955–56, 1974–75, 2014–15, 2016–17, 2017–18, 2021–22
Chicago Bulls 6 1990–91, 1991–92, 1992–93, 1995–96, 1996–97, 1997–98
San Antonio Spurs 5 1998–99, 2002–03, 2004–05, 2006–07, 2013–14
Philadelphia 76ers 3 1954–55, 1966–67, 1982–83
Detroit Pistons 3 1988–89, 1989–90, 2003–04
Miami Heat 3 2005–06, 2011–12, 2012–13
Milwaukee Bucks 2 1970–71, 2020–21
Houston Rockets 2 1993–94, 1994–95
New York Knicks 2 1969–70, 1972–73
Baltimore Bullets 2 1947–48, 1977–78
Cleveland Cavaliers 1 2015–16
Dallas Mavericks 1 2010–11
Portland Trail Blazers 1 1976–77
Rochester Royals 1 1950–51
Toronto Raptors 1 2018–19
Seattle SuperSonics 1 1978–79
Atlanta Hawks 1 1957–58

Češi v NBA

editovat

Evropané v NBA

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam Evropanů v NBA podle bodů.
 
Dirk Nowitzki

Nejúspěšnějšími evropskými hráči v NBA jsou Němec Dirk Nowitzki (31 560 bodů, vítěz NBA 2011, 14× All-Star), Španěl Pau Gasol (20 894 bodů, vítěz NBA 2009 a 2010, 6× v All-Star), Francouz Tony Parker (19 473 bodů, vítěz NBA 2003, 2005, 2007 a 2014, 6× v All-Star) či Řek Jannis Antetokounmpo (17 645 bodů k lednu 2024, vítěz NBA 2021, 8× v All-Star). Velmi silně se v NBA prosazují také hráči z bývalé Jugoslávie (Nikola Vučević, Peja Stojaković, Vlade Divac, Nikola Jokić, Goran Dragić, Bojan Bogdanović, Luka Dončić, Toni Kukoč, Jusuf Nurkić, Bogdan Bogdanović, Vladimir Radmanović, Radoslav Nesterović, Dario Šarić ad.) a Pobaltí (Jonas Valančiūnas, Žydrūnas Ilgauskas, Domantas Sabonis, Arvydas Sabonis). Nejúspěšnějšími Středoevropany jsou Polák Marcin Gortat, Rakušan Jakob Pöltl a Čech Tomáš Satoranský. Nejúspěšnějším Britem je Luol Deng, Nizozemcem Rik Smits, Italem Danilo Gallinari, Turkem Hedo Türkoğlu, Rusem Andrej Kirilenko, Gruzíncem Zaza Pačulija, Švýcarem Clint Capela, Finem Lauri Markkanen, Ukrajincem Alex Len, Švédem Jonas Jerebko, Rumunem Gheorghe Mureșan.

Externí odkazy

editovat