Nathan Söderblom
Lars Olof Jonathan Söderblom (15. ledna 1866 Trönö – 12. července 1931 Uppsala) byl švédský evangelický teolog a religionista, arcibiskup v Uppsale a nositel Nobelovy ceny míru. Byl představitelem moderní protestantské teologie a zabýval se dějinami náboženství se zaměřením na mazdaismus a staroíránské náboženství.
| Nathan Söderblom | |
 | |
| Narození |
15. ledna 1866 Trönö,  Švédsko |
|---|---|
| Úmrtí |
12. července 1931 (ve věku 65 let) Uppsala, Švédsko |
| Místo pohřbení | Katedrála Uppsala |
| Alma mater | Uppsalská univerzita |
| Zaměstnavatelé |
Lipská univerzita Švédská církev Uppsalská univerzita |
| Ocenění |
Nobelova cena za mír (1930) Honorary doctor of the University of Oxford honorary doctor of the University of St Andrews čestný doktor Univerzity Umeå čestný doktor Humboldtovy univerzity … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Anna Söderblom (od 1894) |
| Děti |
Helge Söderblom Sven Söderblom Staffan Söderblom Jon Olof Söderblom |
| Rodiče | Jonas Söderblom |
| Funkce | Archbishop of Uppsala (1914–1931) |
| Podpis |
 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obsah
ŽivotEditovat
Narodil se v Trönö. Jeho otec byl evangelickým duchovním. Když ukončil střední školu, začal navštěvovat roku 1883 univerzitu v Uppsale. Tři roky na to zde ukončil studium filozofie a roku 1892 dovršil studium teologie. Jakmile opustil školu, byl vysvěcen na luteránského kněze. Od roku 1894 pracoval na švédském velvyslanectví v Paříži, kde dále studoval. Ve Francii se potkal s protestantem Augustem Sabatierem, který měl na Söderbloma značný vliv.
Roku 1901 završil své studium rigorózní prací o mazdaistických představách eschatologie. Díky této práci byl ještě téhož roku povolán zpět do Uppsaly na tamější univerzitu, aby učil coby profesor dějin náboženství na speciální katedře tzv. teologické propedeutiky.
V roce 1912 mu bylo nabídnuto místo profesora dějin náboženství na Lipské univerzitě. Söderblom tuto nabídku přijal a rok na to zde vydal své nejvýznamnější religionistické dílo Natürliche Theologie und allgemeine Religionsgeschichte. Roku 1914 je jmenován arcibiskupem v Uppsale, tudíž na univerzitě končí. Roku 1930 dostává Nobelovu cenu míru a o rok později umírá.
Typologická metodaEditovat
Söderblomova šíře zájmu o náboženství byl velmi rozsáhlý, avšak nejvíce vynikal znalostmi z oblasti mazdaismu. Je také autorem vlastní verze o původu náboženství, kterou vidí ve třech na sobě nezávislých prvcích:
- pojem duše, tedy animismus
- pojem síly, tedy dynamismus
- pojem „nejvyšší bytosti“ (A. Lang a W. Schmidt)
Toto jsou tři možnosti, jak poznat existenci boha. Söderblom dále rozeznává tři typy náboženství:
- národní náboženství
- mysticismus nekonečna
- prorocké zjevení
Teologie a církevEditovat
Söderblom byl velkým znalcem a propagátorem ekumenismu a stoupencem teologického směru „evangelické katolicity“. Jako uppsalský arcibiskup r. 1928 vysvětil v apoštolské posloupnosti (kterou si Švédská církev nárokuje) slovenské evangelické biskupy Juraja Janošku a Dušana Fajnora.
OdkazyEditovat
LiteraturaEditovat
- Heller, Jan; Mrázek, Milan: Nástin religionistiky, (Praha: Kalich 2004).
- Horyna, Břetislav; Pavlincová, Helena: Dějiny religionistiky (Olomouc: Olomouc, 2001).
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nathan Söderblom
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nathan Söderblom ve Wikimedia Commons
