Otevřít hlavní menu

Ulice Na Perštýně je situována v jižní části Starého Města pražského a probíhá přibližně severojižním směrem jako spojnice Husovy a Spálené. Název ulice je odvozen od původně Perštejnského domu či domu Na Perštejně (Na Perštýně 344/5), který od roku 1524 vlastnil Jiřík Kasík z Pernštejna.

Na Perštýně
Střední část východní strany ulice Na Perštýně (or. č. zleva 12 až 4); v pozadí je viditelné ústí Martinské ulice)
Střední část východní strany ulice Na Perštýně (or. č. zleva 12 až 4); v pozadí je viditelné ústí Martinské ulice)
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 1
Čtvrť Staré Město
Poloha
Začíná na Národní
Končí na Betlémské náměstí, Husova a Jilská
Historie
Datum vzniku raný středověk
Další údaje
PSČ 110 00
Kód ulice 458759
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ulice je vyústěním raně středověkých komunikací od bývalých vltavských brodů a později mostu směřujících k Vyšehradu a dalším osadám v prostoru později založeného Nového Města. Při křižovatce s Národní probíhala od 13. století hradba Starého Města pražského, ve které byla vložena důležitá Martinská brána (pojmenovaná po nedalekém kostele sv. Martina ve zdi, kolem kterého se před založením Starého Města rozkládala důležitá osada Újezd svatého Martina), zvaná též Zderazská (podle někdejší osady Zderaz).

ZástavbaEditovat

Západní, levá stranaEditovat

Národní

  • 1 (Národní 29), čp. 342/I., původně Braunerův dům s kavárnou Union v přízemí; 1965-1969 novostavba Dům dětské knihy a sídlo Státního nakladatelství dětské knihy, později přejmenovaného na Nakladatelství Albatros; architekti Stanislav Franc, Luděk Hanf a Jan Nováček; nyní sídlo pobočky České spořitelny
  • 3, čp. 342/I.
  • 5, čp. 344/I, Pernštejnský dům, dům U Herzogů, též U brány Zderazské. Gotický dům s klenutými sklepy se poprvé připomíná roku 1398. V první polovině 16. století byl majitelem Jiří Kasík, zvaný z Pernštejna – po něm má ulice své dosavadní jméno. V letrech 1833-1836 byl dům radikálně přestavěn podle návrhu Jana Kristiána Vítka. Později byl interiér přízemí propojen na restauraci s vedlejším domem čp. 345 U medvídků a po roce 1990 na fasádě chybně označen U medvídků.
  • 7, čp. 345/I. U Medvídků. Gotický dům s původními klenbami v suterénu, byl přestavěn kolem roku 1614 a v 19. století pro hostinec U Nedwidků. V nadpraží bosovaného renesančního portálu se dochovalo domovní znamení: dva černí medvědi s nápisem Zde slowe od starodawna U Nedwidku a letopočet 1614.
  • 9, čp. 346/I. sídlo Policie České republiky.
  • 11 (Bartolomějská 14), čp. 347/I. Kancelářská budova ve stylu kubismu z let 1920-1922. Arch. Alois Dryák.
 
Severní zakončení ulice Na Perštýně v Praze s vyústěním Husovy (vlevo) a Jilské ulice

Bartolomějská

  • 13 (Bartolomějská 13, Průchodní 2), čp. 309/I. Dům U Starých Šedivých, U Kasírů. Středověký dům přestavěný barokně a částečně klasicistně.
  • 15, čp. 349/I. Dům U Zlatého hroznu. Eklektická novostavba z let 1901-1902. Arch. Vratislav Pasovský.
  • 17 (Betlémské nám. 7), čp. 350/I. Dům U Šedivých, U Mladších Šedivých. Stabvba románského původu, přestavěná goticky, renesančně a barokně, v 19. století upravena klasicistně.

Betlémské náměstí

Husova

Východní, pravá stranaEditovat

Národní

 
Nároží Národní třídy a ulice Na Perštýně v Praze s domem čp. 362/I
  • 2 (Národní 31), čp. 362/I.
  • 4 (Martinská 2), čp. 360/I. Novobarokní nájemní bytový dům. 1905-1906. Arch. Otakar Bureš.

Martinská

  • 6 (Martinská 1), čp. 359/I. Dům U Modrého kola, U Zázvorků. Středověký dům upravil v roce 1794 architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi.
  • 8, čp. 358/I. Dům U Sedmi stříbrných hvězd. Raně barokní dům v klasicistní úpravě z roku 1868. Arch. Antonín Vondráček.
  • 10, čp. 357/I. Dům U Zlatého anděla, U Zatočila, Nesybovský dům. Poslední přestavba 1848, arch. Antonín Hellmich.
  • 12, čp. 356/I. Purkrabský pivovar.
  • 14 (Skořepka 2), čp. 355/I., konstruktivistický dům z let 1928-1930; Arch. Oldřich Tyl.

Skořepka

  • 16 (Skořepka 1, Jilská 2), čp. 527/I. Dům U Mladých Goliášů, Bechyňovský. Novorenesanční novostavba, 1889. Arch. Antonín Wiehl a Karel Gemperle.

Jilská

  • 18 (Jilská 1, Husova 2), čp. 352/I. Dům U Sladkých, U Krtkovců. Původem středověká stavba přestavěna zejména v baroku a v 19. století.

Husova

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Na Perštýně, s. 832 - 835. 
  • VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. 

Externí odkazyEditovat