Otevřít hlavní menu

Republika Arcach

republika s omezeným uznáním na jižním Kavkaze

Republika Arcach (Արցախի Հանրապետություն, Arts'akhi Hanrapetuthjun, dříve Náhorně-karabašská republika, arménsky Լեռնային Ղարաբաղ Հանրապետություն, Lernajin Gharabagh Hanrapetuthjun) je de facto nezávislá republika, ovšem de iure mezinárodně nikým neuznaná. Uznaná je pouze státy s omezeným mezinárodním uznáním: Abcházií, Jižní Osetií a Podněstřím.

Republika Arcach
Արցախի Հանրապետություն Artsakhi Hanrapetuthjun
Stěpanakert, památník padlým v 2. sv. válce
Stěpanakert, památník padlým v 2. sv. válce
Hymna: Azat u ankakh Artsakh
(Ազատ ու Անկախ Արցախ)
Geografie
Republic of Artsakh (orthographic projection) v1.png
Hlavní město Stěpanakert
Souřadnice
Rozloha 11 458 km²
Časové pásmo +4
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 138 000
Hustota zalidnění 12 obyv./km²
Jazyk arménština
Národnostní složení Arméni 95%
Náboženství arménská apoštolská církev
Správa regionu
Druh celku republika
Podřízené celky 7 rajónů + hlavní město
Vznik 1991
Prezident (mezinárodně neuznaný) Bako Sachakjan
Měna Nagorno-Karabakh dram a Arménský dram
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba +374 97
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na tento článek je přesměrováno heslo Náhorně-karabašská republika. Tento článek je o mezinárodně neuznané republice. O historickém území pojednává článek Náhorní Karabach.

Leží v Malém Kavkazu, na území Ázerbajdžánu a přiléhá k jihovýchodní hranici Arménie a severní hranici Íránu. Rozkládá se na většině území Náhorního Karabachu (4400 km²) a dále zabírá prostor mezi vlastním Karabachem a Arménií, zvaný Lačinský koridor. Malé cípy původního Náhorního Karabachu na severu kolem města Šahumjan a na jihovýchodě jsou v současnosti pod kontrolou Ázerbájdžánu.

Oblast Náhorního Karabachu se stala předmětem sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v době, kdy obě země získaly nezávislost na Ruském impériu roku 1918. V roce 1923, potom, co Sovětský svaz získal kontrolu nad touto oblastí, byla vytvořena Náhorně-Karabašská autonomní oblast (NKAO) uvnitř Ázerbájdžánské SSR. V posledních letech vlády Sovětského svazu se oblast znovu stala zdrojem sporů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které vyvrcholily karabašskou válkou v letech 19881994. Ačkoliv je od 12. května 1994 podepsáno příměří, obě strany se navzájem v omezené míře vojensky napadají dosud.[1]

Administrativní děleníEditovat

Číslo Rajón Počet obyvatel Hlavní město
1 Hlavní město Stěpanakert 51 000
2 Askeran 17 400 Askeran
3 Hadrut 12 200 Hadrut
4 Martakert 19 100 Martakert
5 Martuni 23 200 Martuni
6 Šahumjan 2 800 Karvačar
7 Šuša 4 600 Šuša
8 Kašatach 8 500 Berdzor

CestováníEditovat

Cizincům, kteří navštíví okupovaná území bez předchozího souhlasu ázerbájdžánské vlády, bude zakázán vstup do země.[2] Ázerbájdžánská vláda rovněž udržuje a publikuje seznam cizinců, kteří tato území bez povolení navštívili.[3] Ke konci roku 2017 seznam obsahoval 699 osob, včetně 12 českých občanů, kteří Arcach navštívili od roku 2010.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BAROCHOVÁ, Anna. Na Kavkazu se šikují tanky, Náhornímu Karabachu hrozí další válka. iDNES.cz [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-01-10]. Dostupné online. 
  2. Warning for the foreign nationals wishing to travel to the occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbajdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. List of foreign citizens illegally visited occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbajdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat