Myokiny jsou malými signálními molekulami o velikosti 5–20 kDa, které jsou exprimovány a uvolňovány buňkami svalstva po svalové kontrakci. Jedná se o cytokiny a jiné peptidy, které mají autokrinní, parakrinní nebo endokrinní účinky a vyvolávají metabolické změny v reakci na fyzickou námahu. Kosterní sval je schopen do okolí uvolňovat mnoho různých myokinů v závislosti na svalové aktivitě, která expresi těchto molekul reguluje. V tomto ohledu může být kosterní sval vnímán jako endokrinní orgán schopný prostřednictvím těchto signálních molekul komunikovat a ovlivňovat další orgány jako tukovou tkáň, játra, kosti, mozek a další. [1][2]

Na kombinace myokinů produkovaných svalem má vliv i typ cvičení (aerobní / silové) a typ svalového vlákna – různé cvičení má různý efekt. Sedavý životní styl a s ním spojená chronická onemocnění mohou být mimo jiné také způsobeny jiným myokinovým prostředím. [3][4]

Myokiny ovlivňují metabolismus, produkci dalších signálních molekul jinými tkáněmi v případě, že jsou uvolňovány do krve. Důležitá je také jejich imunoregulační role a interakce s tukovou tkání a tím regulace energetické homeostázy, včetně regulace metabolismu glukózy. Jejich vylučování působí na růst svalových vláken a regeneraci svalu a dochází k podpoře angiogeneze. Myokiny mají také vliv na tvorbu hnědé tukové tkáně a kosterní homeostázu.[1][5][2][6]

Fyzická aktivita má skrze myokinovou signalizaci vliv i na nervovou tkáň, dochází ke vzniku histonových modifikací a syntéze proteinů, které jsou schopné ovlivnit náladu, kognici a zlepšit spánkovou kvalitu.[7][8]

Kromě vlivu na ostatní tkáně mají myokiny důležitý vliv na sval samotný, jsou prostředníky svalových změn vyvolaných cvičením. Mezi tyto změny patří podpora proliferace buněk svalu a tvorby nových cév pomocí VEGF a dalších molekul.[9]

U myokinů bývá často popisována protizánětlivá funkce a bývají vnímány jako prevence pro celou řadu onemocnění. I když ve většině případů je vliv myokinů na organismus popisován velmi pozitivně, je tomu tak u jejich časově omezeného uvolňování. Dysregulace těchto molekul může přispět také mnohým patologiím, příkladem může být nepříznivý vliv interleukinu 6 v mozku.[10]

Zástupci

editovat

Myostatin

editovat

Myostatin byl první molekulou popsanou jako myokin. Exprese a uvolňování myostatinu je inhibováno jak aerobním tak silovým cvičením, naopak jeho zvýšená hladina byla zjištěna u obézních jedinců. Jeho přirozeným inhibitorem je folistatin, jehož hladiny se zvyšují po fyzické námaze. [4]

Interleukin 6

editovat

Interleukin 6 je známým zástupcem myokinů, jeho produkce je indukována kontrakcí kosterního svalstva při fyzické aktivitě již zhruba po půl hodině. Objevuje se i v krevním oběhu a jeho množství závisí na délce a intenzitě cvičení. Jako myokin má protizánětlivý účinek a je schopen inhibovat tvorbu některých prozánětlivých cytokinů, přestože jako cytokin může mít i prozánětlivou funkci. Podílí se také na regulaci růstu svalů zprostředkovaného satelitními buňkami. Jeho uvolňování svalovými buňkami podporuje glykogenolýzu, lipolýzu a také dochází ke zvýšené expresi GLUT4 a zvýšené inzulinové citlivosti. Jedná se tedy o jeden z hlavních regulátorů udržujících tukovou homeostázu. [11][12][13]

Interleukin 15

editovat

Dalším interleukinem řazeným k myokinům je interleukin 15, který je také schopný stimulovat růst svalu a podporovat absorpci glukózy. Vliv má i na tukovou tkáň, kde stimulací adiponektinu inhibuje hromadění lipidů. Mimo to má antioxidační účinky a podporuje aktivitu mitochondrií. [14]

Mezi myokiny se řadí i další interleukiny jako jsou IL-7, IL-8 či IL-10. [15]

Inhibiční faktor leukémie (LIF) je dalším myokinem stimulujícím proliferaci svalových buněk a tím růst svalu. Podílí se také na hypertrofii a regeneraci svalové tkáně. Regulace jeho exprese je závislá na intracelulární koncentraci vápníku. [16]

Růstový faktor fibroblastů 21 (FGF21) je myokinem s přímým účinkem na absorpci glukózy v kosterním svalstvu zvýšením exprese GLUT1 a podporou inzulinového transportu glukózy. Během hladovění je také inhibitorem lipolýzy. Jeho zvýšené uvolňování ze svalu může zapříčinit poruchy funkce mitochondrií. [15]

Decorin

editovat

Decorin je vylučován během svalové kontrakce, jedná se o proteoglykan působící stejně jako jiné myokiny na růst svalu. [17]

Irisin je v nedávné době objeveným myokinem hrajícím roli zejména v metabolismu lipidů. Podílí se na tvorbě hnědé tukové tkáně. Jeho koncentrace se po cvičení zvyšuje. Byl popsán jeho potenciál v léčbě obezity a jeho možné preventivní účinky u některých nádorových onemocnění.[18]

Vliv na onemocnění

editovat

Mnohé myokiny působí protizánětlivě, potlačením chronického zánětu mohou tedy zabránit rozvoji řady onemocnění. Mezi tato onemocnění patří například diabetes 2. typu, demence, některé typy nádorů, kardiovaskulární onemocnění a další. Fyzická aktivita tedy napomáhá prevenci těchto patologií. Oproti tomu sedavý životní styl spojený s dysregulací myokinů působí prozánětlivě, nepříznivým výsledkem myokinové regulace je také hromadění viscerálního tuku. [19]

Reference

editovat
  1. a b PEDERSEN, Bente Klarlund; ÅKERSTRÖM, Thorbjörn C. A.; NIELSEN, Anders R. Role of myokines in exercise and metabolism. Journal of Applied Physiology. 2007-09, roč. 103, čís. 3, s. 1093–1098. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 8750-7587. DOI 10.1152/japplphysiol.00080.2007. (anglicky) 
  2. a b HUH, Joo Young. The role of exercise-induced myokines in regulating metabolism. Archives of Pharmacal Research. 2018-01, roč. 41, čís. 1, s. 14–29. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 0253-6269. DOI 10.1007/s12272-017-0994-y. (anglicky) 
  3. KANZLEITER, Timo; RATH, Michaela; GÖRGENS, Sven W. The myokine decorin is regulated by contraction and involved in muscle hypertrophy. Biochemical and Biophysical Research Communications. 2014-07, roč. 450, čís. 2, s. 1089–1094. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. DOI 10.1016/j.bbrc.2014.06.123. (anglicky) 
  4. a b PEDERSEN, Bente K.; FEBBRAIO, Mark A. Muscles, exercise and obesity: skeletal muscle as a secretory organ. Nature Reviews Endocrinology. 2012-08, roč. 8, čís. 8, s. 457–465. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 1759-5029. DOI 10.1038/nrendo.2012.49. (anglicky) 
  5. KIRK, Ben; FEEHAN, Jack; LOMBARDI, Giovanni. Muscle, Bone, and Fat Crosstalk: the Biological Role of Myokines, Osteokines, and Adipokines. Current Osteoporosis Reports. 2020-08, roč. 18, čís. 4, s. 388–400. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 1544-1873. DOI 10.1007/s11914-020-00599-y. (anglicky) 
  6. CHEN, Wentao; WANG, Liyi; YOU, Wenjing. Myokines mediate the cross talk between skeletal muscle and other organs. Journal of Cellular Physiology. 2021-04, roč. 236, čís. 4, s. 2393–2412. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 0021-9541. DOI 10.1002/jcp.30033. (anglicky) 
  7. KLINE, Christopher E. The Bidirectional Relationship Between Exercise and Sleep: Implications for Exercise Adherence and Sleep Improvement. American Journal of Lifestyle Medicine. 2014-11, roč. 8, čís. 6, s. 375–379. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 1559-8276. DOI 10.1177/1559827614544437. PMID 25729341. (anglicky) 
  8. DI LIEGRO; SCHIERA; PROIA. Physical Activity and Brain Health. Genes. 2019-09-17, roč. 10, čís. 9, s. 720. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 2073-4425. DOI 10.3390/genes10090720. PMID 31533339. (anglicky) 
  9. HOFFMANN, Christoph; WEIGERT, Cora. Skeletal Muscle as an Endocrine Organ: The Role of Myokines in Exercise Adaptations. Cold Spring Harbor Perspectives in Medicine. 2017-11, roč. 7, čís. 11, s. a029793. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 2157-1422. DOI 10.1101/cshperspect.a029793. PMID 28389517. (anglicky) 
  10. TING, Emily Yi-Chih; YANG, Albert C.; TSAI, Shih-Jen. Role of Interleukin-6 in Depressive Disorder. International Journal of Molecular Sciences. 2020-03-22, roč. 21, čís. 6, s. 2194. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 1422-0067. DOI 10.3390/ijms21062194. PMID 32235786. (anglicky) 
  11. SERRANO, Antonio L.; BAEZA-RAJA, Bernat; PERDIGUERO, Eusebio. Interleukin-6 Is an Essential Regulator of Satellite Cell-Mediated Skeletal Muscle Hypertrophy. Cell Metabolism. 2008-01, roč. 7, čís. 1, s. 33–44. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 1550-4131. DOI 10.1016/j.cmet.2007.11.011. 
  12. RASCHKE, Silja; ECKEL, Jürgen. Adipo-Myokines: Two Sides of the Same Coin—Mediators of Inflammation and Mediators of Exercise. Mediators of Inflammation. 2013, roč. 2013, s. 1–16. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 0962-9351. DOI 10.1155/2013/320724. 
  13. IKEDA, SHIN-ICHI; TAMURA, YOSHIFUMI; KAKEHI, SAORI. Exercise-Induced Transient Increase in IL-6 Stimulates GLUT4 Expression and Enhances Insulin Sensitivity in Mouse Skeletal Muscle. Juntendo Medical Journal. 2016, roč. 62, čís. Suppl.1, s. 148–148. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 2187-9737. DOI 10.14789/jmj.62.s148. 
  14. HUH, Joo Young. The role of exercise-induced myokines in regulating metabolism. Archives of Pharmacal Research. 2018-01, roč. 41, čís. 1, s. 14–29. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 0253-6269. DOI 10.1007/s12272-017-0994-y. (anglicky) 
  15. a b LI, Fengna; LI, Yinghui; DUAN, Yehui. Myokines and adipokines: Involvement in the crosstalk between skeletal muscle and adipose tissue. Cytokine & Growth Factor Reviews. 2017-02, roč. 33, s. 73–82. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. DOI 10.1016/j.cytogfr.2016.10.003. (anglicky) 
  16. NICOLA, Nicos A.; BABON, Jeffrey J. Leukemia inhibitory factor (LIF). Cytokine & Growth Factor Reviews. 2015-10, roč. 26, čís. 5, s. 533–544. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. DOI 10.1016/j.cytogfr.2015.07.001. PMID 26187859. (anglicky) 
  17. LIGHTFOOT, Adam P.; COOPER, Robert G. The role of myokines in muscle health and disease. Current Opinion in Rheumatology. 2016-11, roč. 28, čís. 6, s. 661–666. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 1040-8711. DOI 10.1097/BOR.0000000000000337. (anglicky) 
  18. MAALOUF, George-Emmanuel; EL KHOURY, Diala. Exercise-Induced Irisin, the Fat Browning Myokine, as a Potential Anticancer Agent. Journal of Obesity. 2019-04-01, roč. 2019, s. 1–8. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. ISSN 2090-0708. DOI 10.1155/2019/6561726. PMID 31065382. (anglicky) 
  19. DÍAZ, Buenaventura Brito; GONZÁLEZ, Delia Almeida; GANNAR, Fadoua. Myokines, physical activity, insulin resistance and autoimmune diseases. Immunology Letters. 2018-11, roč. 203, s. 1–5. Dostupné online [cit. 2021-06-16]. DOI 10.1016/j.imlet.2018.09.002. (anglicky)