Wikipedie

Musica sacra – Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě

spolek
(přesměrováno z Musica sacra)

Musica sacra je spolek chrámových hudebníků. Stanovy jednoty byly ministerstvem vnitra schváleny 25. listopadu 1992. Ustavující valná hromada se konala 6. března 1993.[1] Je členem CEDAME – Evropské konference sdružení pro chrámovou hudbu.

Musica sacra – Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě
Právní formaspolek
Založeno25. listopadu 1992
AdresaSmetanova 756/14, Brno, 602 00, Česká republika
IČO44994117
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sídlo jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě Musica sacra

Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě

editovat

Předchůdkyní Musica sacra – Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě byla Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě, na niž navazuje. Ta byla založena v roce 1881. Podnět k jejímu vzniku vyšel od hudebního skladatele Leoše Janáčka. Téhož roku Leoš Janáček společně se svým tchánem Emiliánem Schulzem a s pomocí členů aristokracie a církevních osobností v rámci Jednoty pro zvelebení církevní hudby na Moravě a za pomoci nadace Thurn-Valsassina kvůli nespokojenosti se způsobem hudební výuky na jiných školách založil Varhanickou školu Leoše Janáčka.[2] V roce 1919 z Varhanické školy na základě návrhu jejího zakladatele a prvního uměleckého ředitele Leoše Janáčka vznikla nejprve soukromá, v následujícím roce postátněná Státní hudební a dramatická konservatoř (Konzervatoř Brno).[3] Tato škola pak z iniciativy jednoty realizovala v letech 1929–1948 úspěšný Dvouletý kurs pro vzdělání venkovských varhaníků při Státní hudební a dramatické konservatoři v Brně,[4] který se z důvodu politických změn v roce 1948 osamostatnil v Tříletý varhanní kurs Jednoty pro zvelebení církevní hudby na Moravě. Zrušena byla Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě úředně po sedmi desetiletích v roce 1951. Předtím, než v roce 1992 vznikla dnešní jednota Musica sacra, jejímž duchovním otcem je Karel Cikrle (stál u jejího založení a byl jejím předsedou až do roku 2010), konaly se v Brně dva cykly Instruktáží varhaníků, nejprve v letech 1967–1974 na Petrově pod vedením Antonína Láníka a v letech 1983–1992 pak v Brně na Křenové v kooperaci Cikrle, Láník.[5]

Liturgická hudba

editovat

Liturgická hudba (musica sacra) byla a je vzorem pro hudební kulturu. Usiluje o oslavu Boha a povznesení člověka. Její velikosti přispěli skvělí hudebníci. Úpadek liturgické hudby ve společnosti je ztrátou jak pro věřící, tak pro nevěřící kulturní veřejnost, v jejichž zájmu je její obnova.

Musica sacra

editovat

Členy jednoty Musica sacra, jichž je přes 550, jsou kantoři, varhaníci, sbormistři, zpěváci, skladatelé, pedagogové, hudební vědci z celé České republiky. Nejvýznamnějšími členy jsou hudební historik Jiří Sehnal,[6] hudební skladatel Zdeněk Pololáník, katedrální varhaník Petr Kolař, choralista Josef Gerbrich[7] a diecézní organolog Ondřej Múčka. Nejvyšším orgánem jednoty je valná hromada. Je řízena předsedou – Willi Türkem, učitelem ZUŠ Znojmo. Předsednictvo má sedm členů. Tříčlenná dozorčí rada představuje kontrolní orgán.[8]

Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě usiluje o zlepšení hudební složky liturgie. Dělá to zvláště pomocí zvýšení liturgické a hudební úrovně kantorů – varhaníků, pro něž pořádá různé druhy kurzů a seminářů.[9] Upozorňuje na konání Kurzu pro varhaníky pořádaného Centrem pro liturgickou hudbu Arcibiskupství olomouckého.[10][11] V květnu se koná zájezd za varhanami, v listopadu Svatocecilské setkání.[12][13] Vydává dvouměsíčník Zpravodaj Musica sacra a nezbytné publikace, texty a noty.[14] Jednota dále provozuje archiv hudebnin a hudební knihovnu. Brněnská diecéze v roce 1996 přijala jednotou vytvořený kvalifikační systém, který byl v roce 2001 doporučen Českou biskupskou konferencí pro celou Českou republiku. V dubnu je pro chrámové sbory dětí a mládeže jednotou pořádáno ekumenické setkávání dětských sborů Setkání. V červnu se koná setkávání chrámových sborů Sborování, jež je určeno sborům dospělých.[15] Jednota podněcuje vznik nových liturgických skladeb.[8][16][17]

Zpravodaj

editovat

Pětkrát ročně vychází Zpravodaj, jehož obsahem jsou články z oblasti liturgické hudby a články a informace se zaměřením na varhanickou službu.[18] Významnými přispěvateli jsou: Jiří Sehnal, světově uznávaný hudební historik, Karol Frydrych, muzikolog a Karel Cikrle, farář. Součástí každého čísla Zpravodaje jsou notové přílohy. V roce 2013 jednota vydala Zpravodaj Musica sacra: Zvláštní vydání k 20. výročí o rozsahu 72 stran.

Publikace, texty a noty

editovat
  • Varhanní preludia I. Postludia na vybrané písně z Kancionálu[19]
  • Varhanní preludia II. Zdeněk Mička – Invence pro varhany staršího i novějšího stylu[20]
  • Varhanní preludia III. Josef Pukl – Preludia v nejpoužívanějších tóninách[21]
  • Varhanní preludia IV. Snadná preludia v různých stylech a tóninách[22]
  • Varhanní preludia V. Preludia na písně z Kancionálu – Adventní[23]
  • Varhanní preludia VI. Preludia na písně z Kancionálu – Vánoční[24][25]
  • Varhanní preludia VII. Preludia na písně z Kancionálu – Postní[26]
  • Varhanní preludia VIII. Preludia na písně z Kancionálu – Velikonoční[27][28]
  • Varhanní preludia IX. Preludia na písně z Kancionálu – Mešní obecné[29]
  • Varhanní preludia X. Preludia na písně z Kancionálu – k Pánu Ježíši[30]
  • Varhanní preludia XI. Preludia na písně z Kancionálu – k Panně Marii[31]
  • Varhanní preludia XII. Preludia na písně z kancionálu – Ke svatým[32]
  • Varhanní preludia XIII. Preludia na písně z kancionálu – Příležitostné[33]
  • Karel Cikrle, Jiří Sehnal: Příručka pro varhaníky[34]
  • Zdeněk Pololáník: Zpěvy mezi čteními[35]
  • Zdeněk Pololáník: Antifony k přijímání[36]
  • Snadný varhanní doprovod ke Kancionálu[37]
  • Karel Cikrle: Varhanická zbožnost[38]
  • Direktář pro varhaníky (Pomůcka pro používání Kancionálu při liturgii)[39]
  • Barbara Maria Willi: Generálbas aneb Kdo zavraždil kontrapunkt?[40]
  • Varhanní doprovod kancionálu – obnovené vydání
  • Varhanní doprovod kancionálu: rozšířené vydání pro arcidiecézi olomouckou a diecézi ostravsko-opavskou[41]
  • Zdeněk Pololáník: Zpěvy mezi čteními – Responsoriální žalmy a zpěvy před evangeliem pro neděle, slavnosti a vybrané svátky[42]
  • Ferdinand Bachtík a Stanislav Jiránek, Škola na varhany[43][44]
  • Varhanní sborníček – známé skladby ve snadné úpravě[45]
  • Tomáš Nováček: Úvod do nauky o varhanách[46]

S jednotou spolupracuje Středisko pro liturgickou hudbu brněnské diecéze a Základní umělecká škola varhanická Brno, což je škola se zaměřením na církevní hudbu.[47] Přispěvateli jednoty jsou Biskupství brněnské, její členové a příznivci, kteří jí pro její hospodaření poskytují dary. Jednotlivé akce jsou dotovány.[8]

Středisko pro liturgickou hudbu

editovat

Středisko pro liturgickou hudbu bylo Biskupstvím brněnským zřízeno 1. října 1995. S jednotou Musica sacra je propojeno místně a personálně. Oborem jeho působnosti jsou záležitosti varhaníků, chrámových sborů a ostatních hudebníků v oboru liturgické hudby, kde spolupracuje hlavně s jednotou. Má na starosti hudbu při liturgii a hudbu v kostelích mimo liturgii. Zvláště jde o poradenství a povolování koncertů a jiných kulturních událostí v kostelech. Pečuje o varhany i jiné nástroje nacházející se na kůrech, o noty a o zvony. V jeho péči je také spolupráce s dalšími fyzickými i právnickými osobami činnými v oblasti liturgické a náboženské hudby.[48]

ProScholy.cz

editovat

ProScholy.cz je digitální projekt na podporu křesťanské hudby, který vznikl v roce 2019 pod záštitou hudebního spolku Musica Sacra. První službou, kterou ProScholy.cz začala nabízet, je webová aplikace Zpěvník pro scholy.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ ŠVESTKOVÁ, Pavla. Jednota Musica sacra 1993-2012 a P. PhDr. Karel Cikrle [online]. Olomouc: 2013 [cit. 2019-04-18]. S. 23. Dostupné online. 
  2. ↑ Dějiny varhanního oddělení Diplomová práce na is.MUNI.cz
  3. ↑ Historie a současnost Konzervatoře Brno [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-18. 
  4. ↑ Konzervatoř Brno: Sborník ke 100. výročí založení školy Leošem Janáčkem. Brno: Konzervatoř Brno, 2019. 232 s. ISBN 978-80-7354-208-5. 
  5. ↑ FRYDRYCH, Karol. Příspěvek k výchově varhaníků. Slavkovský zpravodaj. Slavkov u Brna: 2012, čís. 9, s. 13. 
  6. ↑ FRYDRYCH, Karol. Rozhovor s předním reprezentantem české muzikologie Jiřím Sehnalem. Psalterium. Praha: 2016, roč. 10, čís. 1, s. 1–2, 4–5. ISSN 1802-2774. 
  7. ↑ FRYDRYCH, Karol. Chorál je součástí mého života. Cantus. Praha: 2016, roč. XXVII, čís. 1, s. 27–28. ISSN 1210-7956. 
  8. ↑ a b c Sdružení Musica Sacra [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ FRYDRYCH, Karol. Děkanátní školení varhaníků ve Slavkově u Brna v pedagogické reflexi. Musicologica. Brno: 2012, roč. 1, čís. říjen. ISSN 1805-370X. 
  10. ↑ Kurz pro varhaníky v Olomouci 2022–2024 [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ Arcibiskupství otevírá další ročník Kurzu pro varhaníky [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Akce [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ 22. Svatocecilské setkání v katedrále v Brně na Petrově 25. listopadu 2017. Plakát [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Noty ke stažení [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ FRYDRYCH, Karol. Malé ohlédnutí za Sborováním v Šaraticích. Cantus. Praha: 2014, roč. 25, čís. 2–3, s. 49–50. ISSN 1210-7956. 
  16. ↑ ŠVESTKOVÁ, Pavla. Jednota Musica sacra 1993-2012 a P. PhDr. Karel Cikrle [online]. Olomouc: 2013 [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ FRYDRYCH, Karol. Musica sacra jubiluje. Psalterium. Praha: 2007, roč. 1, čís. 6, s. 4–5. ISSN 1802-2774. 
  18. ↑ Zpravodaj [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  19. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Varhanní preludia I. Postludia na vybrané písně z kancionálu. Brno: Musica Sacra, 2005. 38 s. 
  20. ↑ MIČKA, Zdeněk. Varhanní preludia II. Invence pro varhany staršího i novějšího stylu. Brno: Musica Sacra, 2005. 22 s. 
  21. ↑ PUKL, Josef. Varhanní preludia III. Preludia v nejpoužívanějších tóninách. Brno: Musica Sacra, 2006. 50 s. 
  22. ↑ Varhanní preludia IV. Snadná preludia v různých stylech a tóninách. Brno: Musica Sacra, 2007. 58 s. 
  23. ↑ Varhanní preludia V. Preludia na písně z Kancionálu – Adventní. Brno: Musica Sacra, 2008. 46 s. 
  24. ↑ Varhanní preludia VI. Preludia na písně z Kancionálu – Vánoční. Brno: Musica Sacra, 2008. 46 s. 
  25. ↑ Varhanní preludia VI. Preludia na písně z Kancionálu – Vánoční. 2. přepracované vydání. vyd. Brno: Musica Sacra, 2021. 
  26. ↑ Varhanní preludia VII. Preludia na písně z Kancionálu – Postní. Brno: Musica Sacra, 2009. 53 s. 
  27. ↑ Varhanní preludia VIII. Preludia na písně z Kancionálu – Velikonoční.. Brno: Musica Sacra, 2009. 49 s. 
  28. ↑ Varhanní preludia VIII. Preludia na písně z Kancionálu – Velikonoční.. 2. přepracované vydání. vyd. Brno: Musica Sacra, 2022. 
  29. ↑ Varhanní preludia IX. Preludia na písně z Kancionálu – Mešní obecné. Brno: Musica Sacra, 2010. 53 s. 
  30. ↑ TÜRK, Willi. Varhanní preludia X. Preludia na písně z Kancionálu – k Pánu Ježíši. Brno: Musica Sacra, 2010. 53 s. 
  31. ↑ TÜRK, Willi. Varhanní preludia XI. Preludia na písně z Kancionálu – k Panně Marii. Brno: Musica Sacra, 2011. 53 s. 
  32. ↑ TÜRK, Willi. Varhanní preludia XII. Preludia na písně z Kancionálu – Ke svatým. Brno: Musica Sacra, 2014. 58 s. 
  33. ↑ TÜRK, Willi. Varhanní preludia XIII. Preludia na písně z Kancionálu – Příležitostné. Brno: Musica Sacra, 2015. 58 s. 
  34. ↑ CIKRLE, Karel; SEHNAL, Jiří. Příručka pro varhaníky. Rosice: Gloria, 1999. 195 s. 
  35. ↑ POLOLÁNÍK, Zdeněk. Zpěvy mezi čteními. Brno: Musica Sacra 76 s. 
  36. ↑ POLOLÁNÍK, Zdeněk. Antifony k přijímání. Brno: Musica Sacra, 2023. 144 s. 
  37. ↑ CIKRLE, Karel; TÜRK, Willi. Kancionál: snadný varhanní doprovod. Brno: Musica Sacra, 2004. 243 s. 
  38. ↑ CIKRLE, Karel. Varhanická zbožnost. Brno: Musica Sacra, 2005. 30 s. 
  39. ↑ CIKRLE, Karel. Direktář pro varhaníky: pomůcka pro používání Kancionálu při liturgii. Brno: Musica Sacra, 2016. 61 s. 
  40. ↑ WILLI, Barbara Maria. Generálbas, aneb, Kdo zavraždil kontrapunkt?. Brno: Musica Sacra, 2010. 59 s. 
  41. ↑ Varhanní doprovod kancionálu: rozšířené vydání pro arcidiecézi olomouckou a diecézi ostravsko-opavskou. Brno: Musica Sacra, 2018. 529 s. 
  42. ↑ POLOLÁNÍK, Zdeněk. Zpěvy mezi čteními – Responsoriální žalmy a zpěvy před evangeliem pro neděle, slavnosti a vybrané svátky. Brno: Musica Sacra, 2012. 339 s. 
  43. ↑ BACHTÍK, Ferdinand; JIRÁNEK, Stanislav. Škola na varhany. Brno: Musica Sacra, 1907 (přetisk). 
  44. ↑ FRYDRYCH, Karol. F. Bachtík – S. Jiránek: Škola na varhany. Opus musicum. Brno: 2008, roč. 40, čís. 3, s. 49–50. ISSN 0862-8505. 
  45. ↑ Varhanní sborníček – známé skladby ve snadné úpravě. Brno: Musica Sacra 16 s. 
  46. ↑ NOVÁČEK, Tomáš. Úvod do nauky o varhanách. Brno: Musica Sacra, 2014. 24 s. 
  47. ↑ Základní umělecká škola varhanická Brno. Historie školy [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  48. ↑ Biskupství brněnské, oficiální stránky brněnské diecéze. Středisko pro liturgickou hudbu [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • FRYDRYCH, Karol. Dvouletý kurz pro vzdělávání venkovských varhaníků při Státní a hudební konzervatoři v Brně (1929–1948) v historicko-edukačním kontextu. In Konzervatoř Brno. Sborník ke 100. výročí založení školy Leošem Janáčkem. Brno, 2019. s. 81–99. ISBN 978-80-7354-208-5.
  • KUNDERA, Ludvík. Janáčkova Varhanická škola, nakladatelství Velehrad, 1948, s. 154.
  • VALIHRACH, Ladislav. 13. Svatocecilské setkání varhaníků, zpěváků a hudebníků. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2009, č. 18, 75–76.
  • SCHWEIZER, Rolf, Orgelschule. Eine methodische Anleitung für Anfänger und Fortgeschrittene. Manualspiel, Pedalspiel, zweistimmiges Zusammenspiel Manual-Pedal, Tonleiter- und Dreiklangstudien, Interpretationsfragen, Spielpraktik, sv. 1, sv. 2, Bärenreiter BA

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Musica_sacra_–_Jednota_na_zvelebení_církevní_hudby_na_Moravě&oldid=24100141“