Muhammad Alí Paša

Egyptský místokrál a vojevůdce.
Tento článek je o egyptském vládci. O americkém boxerovi pojednává článek Muhammad Ali.

Muhammad Alí (4. března 1769 Kavala2. srpna 1849 Káhira) byl egyptský místokrál, vojevůdce, ale také diktátor.

Muhammad Alí Paša
ModernEgypt, Muhammad Ali by Auguste Couder, BAP 17996FXD.jpg
Rodné jménoمحمد علي المسعود بن إبراهيم آغا
Narození4. března 1769
House of Muhammad Ali
Úmrtí2. srpna 1849 (ve věku 80 let)
Alexandrie
Místo pohřbeníMešita Muhammada Alího
NárodnostAlbánci
Povoláníkondotiér, politik, voják a státník
Oceněnívelkokříž Řádu Františka Josefa
Nábož. vyznánísunnitský islám
Manžel(ka)Amina Hanim
Ayn al-Hayat Khanum
DětiSa'id of Egypt
Ibráhím paša
Tusun Pasha
Ismail Kamil Pasha
Zeinab Hanim Effendi
RodDynastie Muhammada Alího
PříbuzníPrince Mohamed Toussoun Pasha (vnuk)
FunkceBeylerbey of Egypt (1805–1848)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Muhammad Alí na obraze od Davida Wilkieho

Muhammad Alí se narodil pravděpodobně v řecké Makedonii a po smrti rodičů se ho ujal místodržící provincie, který zabezpečil jeho výchovu, počátek vojenské kariéry a oženil ho se svou neteří. Díky svému ochránci měl Muhammad zajištěn postup ve funkcích a roku 1798 byl jmenován velitelem tureckého vojska v Egyptě. Po Napoleonově odplutí ovládl s pomocí armády do roku 1801 postupně celou zemi.

Za tento úspěch ho sultán jmenoval v roce 1805 místokrálem Egypta s titulem paši. Muhammad Alí dokázal ve velmi krátké době zkonsolidovat zemi a pacifikovat útočné beduínské kmeny. Rázně potlačil britské pokusy o vměšování do egyptské vnitřní politiky a v roce 1811 plně stabilizoval situaci vyvražděním tehdejší vojenské a politické elity – mamlúků. V té době se však již stal faktickým vládcem země, neboť osmanská říše neměla prostředky na dobytí Egypta.

Od roku 1819 prováděl samostatnou zahraniční politiku, jejíž součástí se stala úspěšná expanze na Arabský poloostrov, do Súdánu a do východního Středomoří. V roce 1827 poskytl sultánovi vojenskou pomoc, která měla udusit řecké povstání, ale spojené turecké a egyptské loďstvo bylo zničeno evropskými velmocemi v bitvě u Navarina. Egyptský vládce proto požadoval po sultánovi kompenzaci škody, a když se jí nedočkal, zahájil proti němu v roce 1831 válku, kterou zastavily až evropské mocnosti, jež donutily Muhammada Alího spokojit se se ziskem Sýrie.

Muhammad Alí

K definitivní úpravě poměrů došlo až v roce 1841, kdy egyptský vládce obdržel titul místokrále dědičně, vrátil sultánovi Sýrii a místo toho obdržel vládu nad Tunisem. Jeho říše, formálně stále podléhající osmanské říši, byla organizována podle tureckého vzoru, základem Muhammadovy moci však zůstala armáda, doplňovaná násilnými odvody. Kvůli odvodům a neúměrným daním sice často docházelo k povstáním podrobeného obyvatelstva, Muhammadovi vojáci však dokázali všechny rebelie velmi rychle potlačit a bez větších problémů tak udržovali stabilitu panství.

V roce 1848 se egyptský místokrál vzdal trůnu ve prospěch svého syna Ibráhíma a tím založil novou dynastii, vládnoucí Egyptu (pod formální osmanskou a méně formální britskou správou) až do roku 1952.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • GOMBÁR, Eduard. Napoleon v Egyptě a nástup Muhammada Alího. Historický obzor, 1995, 6 (9/10), s. 197–203.
  • GOMBÁR, Eduard. Muhammad Alí – zakladatel moderního Egypta. Historický obzor, 1995, 6 (11/12), s. 242–246.
  • GOMBÁR, Eduard. Muhammad Alí a východní otázka. Historický obzor, 1996, 7 (1/2), s. 14–18.

Externí odkazyEditovat