Monte Ortigara je hora o nadmořské výšce 2106 m, která se nachází ve Vicentinských Alpách v provincii Vicenza, na hranici mezi Benátskem a Trentinem-Alto Adige, v severní části náhorní plošiny Altopiano dei Sette Comuni. Hora byla dějištěm krvavých bojů během první světové války.

Monte Ortigara

Vrchol2 106 m
Poloha
StátItálie
Souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha editovat

Při pohledu z jižního svahu je hora nenápadná, zatímco severní svah spadá strmými stěnami do údolí Valsugana. Hora se nachází v severovýchodním sektoru náhorní plošiny Altopiano dei Sette Comuni.

Geologie editovat

Na Monte Ortigaře (stejně jako na ostatních částech náhorní plošiny) je rozšířen fenomén zkrasovění, který je způsoben působením atmosférických vlivů na vápencové horniny: svědčí o tom velké množství závrtů, kterými je hora poseta.

Podnebí editovat

Podnebí, které je v létě suché (kvůli nedostatku vody v důsledku krasovění), se stává v zimě velmi chladným a v obzvláště sněhových letech zde může napadnout až několik metrů sněhu. Mezi dolinami na jihu jižního srázu jsou někdy naměřeny teploty přesahující 30 nebo dokonce 40 stupňů pod nulou.

Bitva u Ortigary editovat

Monte Ortigara, na kterou již v roce 1916 zaútočila italská vojska (pod krycím názvem operace K), se následujícího roku stala dějištěm strašlivé bitvy, která vešla do dějin jako bitva u Monte Ortigara. Tato bitva se odehrála mezi 10. a 29. červnem 1917 v úseku Monte Zebio - Monte Ortigara a bylo v ní nasazeno celkem 400 000 vojáků. Během bitvy podlo mnoho vojáků, zejména na Ortigaře; v průsmyku Agnella, který byl pro italské jednotky přístupovou cestou na vrchol, se kdysi nacházel jeden ze 41 válečných hřbitovů na Altopiano dei Sette Comuni. Italové v bitvě nasadili 22 alpských praporů, 4 pěší pluky (12 praporů) a 1 pluk bersaglieri (3 prapory), aby se pokusili dobýt vrchol Monte Ortigara, který byl obsazen rakousko-uherskými vojenskými jednotkami: císařským jednotkám se podařilo operacemi s krycími názvy "Wildbach" a "Anna" zablokovat všechny pokusy o průnik nepřítele, což stálo italské jednotky obrovské ztráty. Od té doby byla hora nazývána "Kalvárií Alpinů" a v září 1920 se zde konalo první spontánní Národní alpské setkání, na němž se na vrcholu Monte Ortigara sešlo asi 2 000 lidí, aby na památku asi 20 000 padlých a raněných italských vojáků vztyčili pamětní sloup s nápisem Per non dimenticare.

Každou druhou červencovou neděli se také u kostelíka Cima Lozze nedaleko památkové zóny Ortigara koná slavnost na památku padlých, kteří přišli o život při pokusu o dobytí hory; slavnost pokračuje na vrcholu hory, u pomníků italských a rakousko-uherských padlých.

Galerie editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monte Ortigara na italské Wikipedii.

Externí odkazy editovat