Mongolská cyrilice
Mongolská cyrilice, abeceda je cyrilice speciálně upravená pro zápis mongolštiny čítající 35 písmen. Jedná se o oficiální grafiku užívanou k zápisu tohoto jazyka v Mongolsku, ve Vnitřním Mongolsku se používá mongolské písmo.
První pokus nahradit mongolské písmo proběhl v roce 1931 návrhem mongolské latinky (v této době byly snahy o nahrazení různých písem u různých jazyků latinkou běžné) a o deset let později v roce 1941 byla oficiálně zavedena cyrilice, do široké praxe se prosadila na konci 40. let 20. století.
Popis
editovat| Pozice | cyrilice | jméno | IPA[1] | ISO 9 | Standard romanization (MNS 5217:2012)[2] |
česká transkripce[3] |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Аа | а | а | а | а | а |
| 2 | Бб | бэ | p, pʲ | b | b | b |
| 3 | Вв | вэ | w̜, w̜ʲ | v | v | v, w |
| 4 | Гг | гэ | ɡ, ɡʲ, ɢ | g | g | g |
| 5 | Дд | дэ | t, tʲ | d | d | d |
| 6 | Ее | е | ji~jө | e | ye | e, je, ě |
| 7 | Ёё | ё | jɔ | ë | yo | jo |
| 8 | Жж | жэ | tʃ | ž | j | dž |
| 9 | Зз | зэ | ts | z | z | dz |
| 10 | Ии | и | i | i | i | i |
| 11 | Йй | хагас и | i | j | i | j |
| 12 | Кк | ка | kʰ, kʲʰ, x, xʲ | k | k | k |
| 13 | Лл | эл | ɮ, ɮʲ | l | l | l |
| 14 | Мм | эм | m, mʲ | m | m | m |
| 15 | Нн | эн | n, nʲ, ŋ | n | n | n |
| 16 | Оо | о | ɔ | o | o | o |
| 17 | Өө | ө | ө~o | ô | ö | ö |
| 18 | Пп | пэ | pʰ, pʰʲ | p | p | p |
| 19 | Рр | эр | r, rʲ | r | r | r |
| 20 | Сс | эс | s | s | s | s |
| 21 | Тт | тэ | tʰ, tʰʲ | t | t | t |
| 22 | Уу | у | ʊ | u | u | u |
| 23 | Үү | ү | u | ü | ü | ü |
| 24 | Фф | фэ, фа, эф | f, pʰ | f | f | f |
| 25 | Хх | хэ, ха | x, xʲ | h | kh | ch |
| 26 | Цц | цэ | tsʰ | c | ts | c |
| 27 | Чч | чэ | tʃʰ | č | ch | č |
| 28 | Шш | ша, эш | ʃ | š | sh | š |
| 29 | Щщ | ща, эшчэ | (ʃt͡ʃ)[4] | ŝ | sh | šč |
| 30 | Ъъ | хатуугийн тэмдэг | – | ʺ | i | – |
| 31 | Ыы | эр үгийн ы | i | y | y | y |
| 32 | Ьь | зөөлний тэмдэг | ʲ | ʹ | i | –[5] |
| 33 | Ээ | э | e~i | è | e | e |
| 34 | Юю | ю | jʊ, ju | û | yu | ju |
| 35 | Яя | я | ja | â | ya | ja |
Dlouhé samohlásky
editovatDlouhé hlásky se v cyrilici naznačují zdvojením písmene (potažmo užitím spřežky ий pro [iː]) v první slabice a po tvrdých souhláskách. Po měkkých souhláskách potom spřežkou и a písmena reprezentujícího příslušnou samohlásku (хариу lze přibližně vyslovit [charjú]).
| Pozice | cyrilice | IPA (přibližně)[6] |
ISO 9 | Standard romanization (MNS 5217:2012)[2] |
česká transkripce[7] |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | аа | аː | aa | аa | á |
| 2 | оо | ɔː | oo | oo | ó |
| 3 | өө | ʊː | öö | öö | ő |
| 4 | уу | oː | uu | uu | ú |
| 5 | үү | uː | üü | üü | ű |
| 6 | ээ | eː | ee | ee | é |
| 7 | ий | iː | ij | ii | í |
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Mongolian Cyrillic alphabet na anglické Wikipedii.
- ↑ Svantesson, Jan-Olof, Anna Tsendina, Anastasia Karlsson, Vivan Franzén. 2005. The Phonology of Mongolian. New York: Oxford University Press: 30-40.
- ↑ a b Монгол кирил үсгийн латин хөрвүүлгийн шинэ стандарт батлагдлаа [online]. GoGo.mn [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. (Mongolian)
- ↑ ŠÍMA, Jiří a LUVSANDŽAV, Čojdžavyn. Mongolsko-český a česko-mongolský kapesní slovník. 1. vyd. Praha: SPN, 1987. S. 749.
- ↑ www.Omniglot.com. Note that this evidence is based on a pronunciation of the alphabet, not of a word in context.
- ↑ Nepřepisuje se, pokud nestojí za d, t, n. Ty změkčí (> ď, ť, ň).
- ↑ ŠÍMA, Jiří a LUVSANDŽAV, Čojdžavyn. Mongolsko-český a česko-mongolský kapesní slovník. 1. vyd. Praha: SPN, 1987. S. 751.
- ↑ ŠÍMA-LUVSANDŽAV, s. 751.
Literatura
editovat- Ts. Shagdarsurung. Russian Cyrillic – A new script in Mongolia. In: Mongolo-Tibetica Pragensia ’13. Ethnolinguistics, Sociolinguistics, Religion and Culture, 6/1, ISSN 1803-5647, s. 79–85. On-line: https://uas.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/63/2019/05/MongolicaPragensia13-1.pdf
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mongolská cyrilice na Wikimedia Commons
