Otevřít hlavní menu

Jiří Šíma (sinolog)

český orientalista a překladatel

Jiří Šíma (* 7. ledna 1943 Praha) je český sinolog a mongolista. Je zakladatelem občanského sdružení Klub přátel Asie, Společnosti přátel Mongolska a Malého asijského muzea. V minulosti působil v Mongolsku jako velvyslanec a vedoucí vědecký pracovník Orientálního ústavu ČAV.

PhDr. Jiří Šíma, DrSc.
Jiří Šíma.JPG
Narození 7. ledna 1943 (76 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Pobyt Praha
Státní příslušnost Česká republika
Národnost Česká
Původ český
Obory překladatel, regionální historik
Známý díky Sinolog, mongolista
Ocenění Řád přátelství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Když dostudoval na střední jazykové škole, absolvoval v letech 19591965 obor sinologie a etnografie s folkloristikou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dále byl jako první český student vyslán ke studiu mongolistiky a sinologie na Mongolskou státní univerzitu v Ulánbátaru.[1] V roce 1964 zde obhájil diplomovou práci. V roce 1965 pracoval jako asistent na katedře etnografie a folkloristiky FFUK. O šest let později získal na Karlově univerzitě v Praze titul PhDr. a v roce 1988 obhájil dizertaci v Mongolsku na téma Československo-mongolské vztahy. V Akademii věd Mongolska mu byla udělena vědecká hodnost DrSc..

V letech 1966–1969 pracoval jako překladatel-tlumočník na československém velvyslanectví v Číně. V letech 1990–1992 byl posledním mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České a Slovenské federativní republiky v Mongolsku. V letech 1969–1990 a opět v letech 1992–1995 pracoval v Orientálním ústavu ČSAV. Dále externě učil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedrách českého jazyka pro cizince, etnografie a folkloristiky a věd spojených se zeměmi Asie a Afrika a na Mezinárodní čínské škole v Praze. Do roku 1995 zastával post vedoucího oddělení Východní Asie Orientálního ústavu.

Ačkoli byl roku 1968 jedním ze zakladatelů Společnosti československo-mongolského přátelství, v letech „normalizace“ nesměl být jejím členem. Roku 1990 inicioval založení a stal se prvním a dlouholetým předsedou (nyní čestným předsedou) Společnosti přátel Mongolska, pomáhal zakládat i Česko-čínskou a Česko-vietnamskou společnost. Členem předsednictva o.s. Kontinenty a o.s. Česko-vietnamské společnosti, řádný člen České orientalistické společnosti a Česko-čínské společnosti. Po odchodu z Orientálního ústavu založil Klub přátel Asie Pražská jurta, v němž rozvíjí kulturní, vědecké a cestovatelské aktivity, vyučuje češtinu, mongolštinu a čínštinu. Je soudním překladatelem a tlumočníkem mongolštiny a čínštiny.

Dále působí od roku 2005 v obci Ledce na Kladensku, kde založil muzeum, které v chronologickém pořádku představuje historii poznávání Asie a vybraných asijských zemí našimi předky a současníky od Uralu až po Vietnam. Jeho součástí je i regionální Pamětní síň obce Ledce a bývalých lázní Šternberk.[2]

Ve své vědecké práci se soustřeďuje zejména na vzájemné poznávání a kulturu Mongolů a Čechů od dob minulých do současnosti. Dále se zasloužil o distribuci základních jazykových příruček (Česko-mongolský a mongolsko-český slovník, Česko-mongolská konverzace) a knížek mongolštiny. Od roku 1990 je šéfredaktorem časopisu Informační bulletin Společnosti přátel Mongolska, publikoval kolem 500 vědeckých, odborných a popularizačních statí, má rozsáhlou přednáškovou činnost. Překládá moderní a lidovou literaturu z mongolského originálu a mongolské filmy. Je členem pracovní skupiny Orientalia Bohemica v Orientálním ústavu. Zabýval se editorskou prací, inicioval a distribuoval v letech 19771995 Bibliografickou edici. V roce 1995 byl členem redakční rady Nového Orientu, 1990 založil Informační bulletin Společnosti přátel Mongolska a od 1993 spoluvydává Zpravodaj České orientalistické společnosti.

Absolvoval několik stáží v Mongolsku. Zúčastňoval se světových mongolistických kongresů (kromě prvního). Mongolsko navštívil více než stokrát i jako překladatel delegací a poradce filmů apod. V roce 1996 jako vedoucí Mise dobré vůle. Věnuje se přednáškové a popularizační činnosti. V letech 1998–2000 pracoval v Mongolsku jako ředitel česko-mongolské CK. V roce 1998 jej mongolský prezident vyznamenal Řádem přátelství Najramdal a Řádem Polární hvězdy.

DíloEditovat

BibliografieEditovat

D.-k.:

  • (s J. Kolmašem), Bibliography of Pavel Josef Poucha's Works, Oriental Institute, Prague 1970, 57 s.;
  • PhDr. Jaroslav Cesar CSc. Bibliografie 1953-1977. Bibliografická edice Orientálního ústavu ČSAV, sv. 1, Praha 1977, 129 s.;
  • (se Z. Heřmanovou), Danuška Heroldová, CSc. Bibliografie 1951-1976. Bibliografická edice Orientálního ústavu ČSAV, sv. 2, Praha 1977, 83 s.;
  • (s J. Janešovou a L. Prokopovou), Česko-mongolská konverzace, 1. vyd., Praha 1978, 368 s.;
  • Postavení státních orgánů Čínské lidové republiky. Část I. 1949-1969, Problémy soudobého vývoje Číny, sv. 12, OÚ ČSAV, Praha 1979, 59 s.;
  • Postavení státních orgánů ČLR. Část II. 1969-1979, Problémy soudobého vývoje Číny, sv. 23, OÚ ČSAV, Praha 1980, 173 s.;
  • (s F. Doskočilem a A. Sudákem), Česko-mongolský slovník k učebnicím češtiny pro Mongoly I-VI, Praha 1980, 158 s.;
  • (spoluaut.), Politika a ekonomika Číny po Mao Ce-tungově smrti 1976-80, Problémy soudobého vývoje Číny 25/1-2, Praha 1981, 291 s.;
  • Burjati a Kalmyci v SSSR (výstavka měsíce). Náprstkovo muzeum, Praha 1982, 7 s.; (ed.), Vnitromongolská autonomní oblast. Mongolské národnosti ČLR, sv. 1., OÚ ČSAV, Praha 1983, vi, 210 s.;
  • (spoluaut.), Proletarskij internacionalizm i razvitije socialističeskich stran Azii, Moskva 1983, 527 s.;
  • (spoluaut.), Vnitropolitický a ekonomický vývoj v ČLR, OÚ ČSAV, Praha 1985, 130 s.;
  • (s Č. Dalajem), Otnošenija meždu MNR i KNR (1949-1985) I, OÚ ČSAV, Praha 1986, 275 s.;
  • (spoluaut.), Mongol'skije narody KNR. Bibliografičeskij obzor (1947-1985). Mongolské národnosti ČLR, sv. 2., Praha - Ulánbátar 1986, 270 s.;
  • (s Čoj Luvsandžavem), Mongolsko-český a česko-mongolský kapesní slovník, Praha 1987, 850 s.;
  • (s J. Janešovou a L. Prokopovou), Česko-mongolská konverzace, 2. opr. vyd., Praha 1987, 368 s.;
  • (spoluaut.), Mongolovedčeskije issledovanija. Ukazatěľ litěratury, Ulánbátar 1987, 251 s.;
  • Čechoslovacko-mongoľskije otnošenija v 1945-1985 gg. i perspektivy ich razvitija. Avtoreferat dissertacii, Ulánbátar 1988, 42 s.; (s M. Rackem), Monggol-un amaraltu subilal, Praha 1990;
  • Jaroslav Průšek. Bibliografie 1931-1991. Bibliografická edice OÚ, sv. 7, Praha 1994, 56 s.;
  • (s J. Fassem a V. Liščákem), Timoteus Pokora. Bibliografie 1952-1987. Bibliografická edice OÚ, sv. 8, Praha 1994, 60 s.;
  • (spolupráci s X. Dvorskou), Jarmila Kalousková. Bibliografie 1938-1978. Bibliografická edice OÚ, sv. 9, Praha 1995, 1, 27 s.;
  • (ed., předmluva), L. Jisl, The Orkhon Türks and Problems of the Archaeology of the Second Eastern Türk Kaghanate, Annals of the Náprstek Museum 18 (1997), 160 s.;
  • (s J. Hladíkem a J. Polákem), Mongolsko - Jurta. Edice Svět, sv. 2, Prosiměřice 1997, 63 s.; (s M. Krauterem), Velbloud v Mongolsku, ve světě a v Plzni, SPM, Praha 1998, 80 s.
  • Překlady z mongolštiny:
    • (ve spolupráci s V. Daňkem), B. Javúchulan: Hvězdy v poušti, Praha 1974, 96 s.;
    • Čaj ve stepi. Deset mongolských básníků, Praha, 150 s.;
    • Č. Ojdov: Pohádka o nalezeném štěstí, Praha 1979, 104 s.;
    • (s R. Čižmárikem), B. Javúchulan: Túlske lesy, Bratislava 1981, 80 s.;
    • D. Cevegmid: Ryzák Vítr, Praha 1986, 157 s.; XIX. sjezd Mongolské lidové revoluční strany, Praha 1987, 146 s.

D.-č./sb.:

  • (pseud. J. Turek), Mongolové v Evropě, Dějiny a současnost 11 (1969), 8: 22-27;
  • Deset let Akademie věd MoLR, Věstník ČSAV 81 (1972), 1: 53-56;
  • K voprosu o kritičeskom podchode k istočnikam kasajuščimsja perechoda mongolov čerez těrritoriju nyněšněj ČSSR v 13 veke, in: Olon ulsyn mongolč erdemtnijn chojordugaar ich chural. 2-r devter, Ulánbátar 1973: 300-306; International Position of Mongolian People's Republic, Pacific Community 4, Tokyo 1973: 562-587;
  • A propos de la colonie kalmouke de Tchéchoslovaquie, in: Études mongoles, Paris 1973: 181-189; K charakteru tzv. panmongolského hnutí v letech 1911-1919, in: Kapitoly z dějin asijského nacionalismu 1, Orientální ústav, Praha 1974: 53-103;
  • On the Character of the So-Called Pan-Mongol Movement After 1911, ArOr 42 (1974): 97-119;
  • Hledání vymyšlené říše a naše země, in: L. N. Gumiljov: Hledání vymyšlené říše, Praha 1974: 359-375;
  • Půlstoletí mongolské literatury, Literární měsíčník 3 (1974), 10: 95-96; Mongolsko-čínské vztahy, in: Problémy soudobého vývoje Číny, sv. 3, OÚ ČSAV, Praha 1976: 1-93, 247-249;
  • Politika Čínské lidové republiky vůči zemím Latinské Ameriky, in: Problémy soudobého vývoje Číny, sv. 11, OÚ ČSAV, Praha 1976: 1-166, 182-188;
  • Mongolská próza a Čadrábalyn Lodojdamba, in: Č. Lodojdamba: Průzračný Tamir, Praha 1976: 5-13; (s J. Kolmašem), The Septuagenary of Pavel Poucha, ArOr 44 (1976): 54-62; (se Z. Heřmanovou-Novotnou), Danuška Heroldová-Šťovíčková, 19. 2. 1929 - 30. 10. 1976. Selected bibliography, ArOr 45 (1977): 157-160;
  • Zur Rolle der Komintern bei der Verteidigung der Generallinie der MRVP Ende der zwanziger und Anfang der dreissiger Jahre, in: Der revolutionäre Weg der Mongolischen Volksrepublik zum Sozialismus, Berlin 1978: 241-262;
  • K sedmdesátinám Cendína Damdinsürena, Literární měsíčník (1978), 7: 119-120; Slovník k lekcím, in: F. Doskočil, Učebnice češtiny pro Mongoly VI, Praha 1979: 87-122;
  • Vojennaja ugroza Mongolii v 30-je gody po otklikam čechoslovackoj obščestvennosti, in: Olon ulsyn mongolč erdemtnij 3-r ich chural. 3-r devter, Ulánbátar 1979: 291-300;
  • K činnosti Bohumíra Šmerala v mezinárodním komunistickém a dělnickém hnutí, ČSČH 27 (1979), 5: 660-680;
  • (s B. Pürevsürenem), Mongolští lidoví léčitelé a jejich prostředky, in: Tradiční medicína a současnost, Praha 1980: 52-54;
  • Česká s slovenská literatura v mongolštině, Literární měsíčník (1980), 9: 118-119;
  • The Czech Revolutionary Bohumír Šmeral and the Communist Movement of the East, ArOr 49 (1981): 322-343;
  • Významné výročí Rudolfa Dvořáka (1860-1920), Zprávy ČSO 18 (1981), 1: 52-60;
  • O dějatěl'nosti B. Šmeralja v meždunarodnom kommunističeskom i rabočem dviženii, Studia Mongolica, Tom 7, fasc. 4, Ulánbátar 1982: 39-79;
  • Mongolská lidová republika, in: V. Melichar, Světová socialistická soustava v 50. letech, sv. 3., Praha 1982: 49-64;
  • Velké ztráty mongolské literatury, Literární měsíčník 11 (1982), 8: 122-123;
  • Poválečný odkaz Zdeňka Nejedlého čs. orientalistice, Zprávy ČSO 20 (1983): 51-56;
  • O prepise z mongolčiny, Revue svetovej literatúry 20 (1984), 4: 174-176;
  • Maloizvestnyj istočnik o kalmykach načala 18 v., in: Olon ulsyn mongolč erdemtnij 4-r ich chural, 3-r devter, Ulánbátar 1986: 144-151;
  • Pavel Poucha 1905-1986, ArOr 54 (1986): 362-368; K osmdesátinám dr. Pavla Pouchy, Zprávy ČSO 25 (1986), 2: 37-40;
  • Mongolsko, in: Divadelné kultúry Východu, Bratislava 1987: 299-334; Z dějin mongolských praporů a vlajek do roku 1921, Vexilologie 69 (1988): 1339-1354;
  • Mongolsko a jeho budúcnosť, in: L. Tüdev: Posledné kočovanie, Bratislava 1988: 280-289; Memory of 30 years remoteness, Bulletin AMS, Vol. 2, Ulánbátar 1989: 21-24;
  • Putěšestvije Džovanni Marin'olli k mongol'skomu chanu Togon-Temuru, in: Olon ulsyn mongolč érdémtnij V ich chural, 1-r devter, Ulánbátar 1992, 1-2 (9-10): 24-29;
  • Ukrytá tajemství mongolských jmen, Informační bulletin Společnosti přátel Mongolska 4 (1993), 2: 9-20;
  • První zprávy o Číňanech a jméno Číny u nás a ve světě, Bulletin Čs.-čínské společnosti (1993), 1: 9-16;
  • Zpráva o cestě Mise dobré vůle, Informační bulletin Společnosti přátel Mongolska 7 (1996), 3-4: 5-41;
  • Severní kočovníci, hedvábí a hedvábné cesty, in: Hedvábná cesta, ČOS - Dar ibn Rushd, Praha 1998: 73-79;
  • Třikrát In memoriam, Informační bulletin Společnosti přátel Mongolska 9 (1998), 3-4: 36-42;
  • (pseud. Štěpán Luzniura), Demokratizační proměny Mongolska, NO 53 (1998), 1: 1-4.

Překlady:

  • (z mongolštiny, s V. Daňkem), B. Javúchulan: Pod changajským nebem, Světová literatura 19, 4: 66-76;
  • (s J. Múčkou), Č. Lodojdamba: Krásná Solongo, in: Slnečný vejár, Bratislava 1979: 263-283;
  • (s M. Hamadou), S. Erdene: Červený padák, in: Slnečné hodiny. Výbor súčasných ázijských poviedok, Bratislava 1984: 10-15; S. Udval: Zlatý člověk, in: ibid.: 16-52.

L.:

  • C. Dašdondov: Mongolč Šíma, Utga zochiol urlag, 1. 5. 1985;
  • Čoj. Luvsandžav: Čech po nacional'nosti, mongol po priznaniju, in: Novosti Mongolii, 3. 7. 1987;
  • G. Bjambadžal - C. Dašdondov: Sudlaač, surtačlagč, orčuulagč, Ünen, 6. 9. 1987;
  • C. Dašdondov: Tod mörtéj, chos mortoj erdemten, Ünen, 4. 12. 1988;
  • Život zasvěcený Mongolsku, in: Osočení. Dopisy lidí ze seznamu, Toronto 1993: 169-175.

OdkazyEditovat