Mogot

geomorfologický termín pro izolovaný vrch ve tvaru štíhlého kužele či homole
Další významy jsou uvedeny na stránce Mogot (rozcestník).

Mogot je charakterizován jako výrazný izolovaný vrch ve tvaru štíhlého kužele, věže nebo homole, vystupující nad rovinu.[1] Mogoty mají příkré skalní stěny se zaoblenými vrcholy a jsou tvořené vápenci a mramory (karbonátovými horninami). Obvykle dosahují výšky několika desítek metrů, více než 100 metrů bývají vysoké jen výjimečně. Jsou to tvary typické pro kras tropického a subtropického podnebí, které vznikly intenzívní nerovnoměrnou korozí karbonátových hornin. Mogoty bývají často prostoupeny krasovými dutinami a jeskyněmi v několika úrovních. Stěny těchto vyvýšenin jsou těžko dostupné a proto se na nich vyvinula jedinečná fauna a flóra.[1]

Osamocený mogot v údolí Viñales na Kubě

VýskytEditovat

Název „mogot“ ze španělského mogote, tj. „kupa“ nebo „hromada“, pochází z Kuby, kde se tyto skalní tvary vyskytují například v provincii Pinar del Rio v pohoří Sierra de los Organos.[1]

V českých zemíchEditovat

Na území ČR se nachází několik mogotů, tvořených devonskými vápenci, například v okolí Supíkovic (NPP Na Špičáku) a v Hranickém krasu, kde jsou ovšem téměř celé překryté sedimenty z miocenní mořské záplavy. (Podobné fosilní mogoty z teplejšího třetihorního období lze nalézt i v Polsku).[1]

Ve světěEditovat

Mogoty se nacházejí na nejrůznějších místech světa - od Kuby až po Filipíny. Tyto krasové tvary jsou známy především z oblasti tropů a subtropů. Jako příklady lze uvést mogoty ve filipínské provincii Palawan, v čínské prefektuře Kuej-lin a provincii Jün-nan nebo ve vietnamské zátoce Ha Long v Tonkinském zálivu. Na opačné straně zeměkoule se kromě již zmíněné Kuby mogoty vyskytují také například v oblasti Malých Antil nebo na území Mexika.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 385 s. S. 32. 

Externí odkazyEditovat