Miroslav Ploj

rakouský člen rakouské Říšské rady, právník a úředník

Miroslav Ploj, v německojazyčných pramenech Friedrich Ploj (14. června 1862 Ptuj22. ledna 1944 Maribor[1][2]), byl rakouský právník, státní úředník a politik slovinské národnosti, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Miroslav Ploj
Miroslav Ploj, foto z doby před r. 1907
Miroslav Ploj, foto z doby před r. 1907
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1911
Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
1904 – 1909
Jugoslávský senátor
Ve funkci:
1932 – 1938

Narození14. června 1862
Ptuj
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. ledna 1944 (ve věku 81 let)
Maribor
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Alma materUniverzita Št. Hradec
Vídeňská univerzita
CommonsMiroslav Ploj
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Byl synem advokáta Jakoba Ploje. Miroslav vychodil národní školu v Lublani a Ptuji, nižší gymnázium v Ptuji a vyšší gymnázium v Mariboru a Celje, kde roku 1880 maturoval. V letech 1882–1884 studoval práva na univerzitě ve Štýrském Hradci a pak na Vídeňské univerzitě, kde roku 1885 získal titul doktora práv. Téhož roku nastoupil na finanční proukraturu v Dolních Rakousích. Roku 1889 složil advokátní zkoušky. Pak nastoupil na ministerstvo financí jako úředník. V letech 1892–1899 zde měl zodpovědnost za trh cenných papírů. Roku 1899 ho ministr Josef Kaizl jmenoval sekčním radou. Byl radou správního soudu, přičemž v letech 1911–1918 působil na postu předsedy soudního senátu.[2][1]

Byl aktivní i politicky. V letech 1904–1909 působil jako poslanec Štýrského zemského sněmu, kde zastával funkci člena výboru finančního a vinařského a místopředsedy slovinského poslaneckého klubu. Odmítal politickou a stranickou diferenciaci Slovinců ve Štýrsku. V roce 1902 se stal členem politické skupiny Slovanský svaz, od roku 1907 byl členem Jihoslovanského svazu, jehož předsedou se stal roku 1909. Podporoval rozvoj politických a kulturních práv Slovinců. Zasazoval se o veřejné investice do regulace štýrských vodních toků.[2][1]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za kurii venkovských obcí, obvod Ptuj, Rogaška Slatina, Ljutomer. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy byl zvolen za obvod Štýrsko 26.[3] Profesně se k roku 1907 uvádí jako dvorní rada.[4] Byl členem poslaneckého klubu Jihoslovanský svaz.[5] Na Říšské radě postupoval ve shodě s mladočechy a snažil se o jednotný postup jihoslovanských politiků, který by jim přinesl větší vliv a post ministra-krajana. Podporoval vznik slovinské univerzity. V roce 1906 byl předsedou výboru pro volební reformu. Neúspěšně kandidoval i ve volbách do Říšské rady roku 1911 coby kandidát konzervativně liberálního proudu (slogaštvo).[1]

Od roku 1920 zastával post delegáta Království Srbů, Chorvatů a Slovinců u reparační komise v Paříži. V období let 1922–1924 byl županem mariborského kraje. V letech 1932–1938 zasedal v jugoslávském senátu.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d Miroslav Ploj [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2014-03-29]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Ploj, Miroslav (1862-1944), Politiker, s. 128. (německy) 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&page=347&size=45
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0020&page=229&size=45

Externí odkazy editovat