Milan Ressel

Milan Ressel
	Milan Ressel (2017)
Narození	1. prosince 1934; Ostrava; Československo
Úmrtí	16. července 2020 (ve věku 85 let); Praha; Česko
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, kreslíř, restaurátor
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Ressel (1. prosince 1934 Ostrava – 16. července 2020 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor a restaurátor.

Život

Milan Ressel byl synem důstojníka československé armády Alfréda Ressela, který na přelomu roku 1939/1940 uprchl za dramatických okolností s celou rodinou přes Maďarsko, Jugoslávii a Francii do Anglie. Jako generálmajor pak velel dělostřelectvu 1. čs. armádního sboru Svobodovy armády.^[1] Milanův starší bratr Fred roku 1944 narukoval do britské armády a zúčastnil se mj. obléhání přístavu Dunkerque. Po válce se rodina vrátila do Československa. Otce počátkem 50. let z armády propustili a pracoval pak rok a půl v ostravských dolech, poté v pražských automobilových opravnách a v reklamním podniku.

Jako malý chlapec Milan Ressel zažil těžké bombardování Londýna na přelomu let 1940-1941 a válečné zážitky i osobní zkušenost s anglickou literaturou pro mládež později poznamenaly jeho dílo. Po návratu do Prahy studoval na Vyšší škole uměleckoprůmyslové v Praze (1949 – 1953) a v letech 1953 – 1959 na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Miloslav Holý, Karel Minář, Karel Souček). Mezi jeho přátele patřili Karel Nepraš, Bedřich Dlouhý, Jaroslav Vožniak a Theodor Pištěk. Byl zakládajícím členem a prvním brankářem hokejového klubu Paleta vlasti a členem Sdružení pražských malířů. Od 70. let byl umělcem na volné noze, tvůrcem komiksů, ilustrátorem, grafikem a restaurátorem nástěnných maleb.

Milan Ressel žil a pracoval v Praze a Středoklukách u Prahy.

Dílo

V 60. letech patřil k okruhu výtvarníků, kteří se věnovali informelu a jeho volnou tvorbu ovlivnilo přátelství s výtvarníky z okruhu Šmidrů. Hledání osobitého autorova stylu se formovalo mezi inklinací ke klasické malbě a potřebou experimentovat. Jeho abstraktní obrazy z let 1965-1966 obsahují náznaky reálných útvarů a neztrácejí kontakt se smyslovým světem.

Ve druhé polovině 60. let se věnoval téměř výhradně kresbě. Od menších formátů postupně dospěl až k monumentálním kompozicím. Tyto utopické ilustrace, které mají obsahově blízko k science-fiction Ray Bradburyho, vycházejí z rozumových úvah o reálných perspektivách civilizace i z čiré fantazie autora.^[2]

Japonský pavilon, kresba (1965)
Doomed City (Město), comb. tech. (1966)
Průniky (1969)
Spokojená izolace (1978)
Český achát, čb. foto barevné kresby (1970)

Ressel nepodléhá okouzlení z rozvoje techniky, ale domýšlí její dopady na devastaci přírody a na život současného člověka. Kresby s množstvím drobných detailů zobrazují svět plný nejistoty a varujících náznaků možného sebezničení válečnou katastrofou nebo nadměrnou exploatací přírody. Vyjadřují určitou úzkost z chladných moderních architektur i industriálních sítí, které stále více obkličují přírodu. Jeho kompozice přivádějí do protikladu pozemské i vesmírné, pomíjivé a trvalé, vegetativní a organické s technickým a neživým. Světu strojů a techniky přiznává krásu a magickou přitažlivost, která je projekcí lidského snění o vzdálených světech. Vnímá je jako přirozenou součást skutečnosti a spíše hledá možnosti vzájemné symbiózy a harmonie.^[3]

Roku 1969 přijal nabídku Jiřího Binka kreslit komiks podle scénáře Ludvíka Součka (Desetioký) do časopisu Ohníček.^[4] Další práci mu nabídl šéfredaktor Vlastislav Toman, který v dočasně svobodnější atmosféře přelomu 60. a 70. let prosadil do časopisu ABC komiks Dobrodružství Johna Cartera. Pokračování seriálu – Dobrodružství Thuvie z Ptarhu – skončilo po 25. dílu roku 1970.^[5] Roku 1973 ilustroval knihu Ludvíka Součka Zájem Galaxie (Mladá fronta) a v 80. letech knihy Julese Verna, Tajemství Viléma Storitze (Mladá fronta, 1985) a Svatopluka Hrnčíře, Země Zet (1990). Některé Resselovy komiksy jsou považovány za klasiku žánru.^[6] Živil se také jako restaurátor.

V 80. letech se Milan Ressel vrátil k malbě. Oproti kresbám je v jeho obrazech patrné zjednodušení obrazové kompozice a volný prostor vybízející ke svobodné hře fantazie. Je zachován základní realismus barev a forem, ale panují zde jiné zákonitosti, které se vymykají vizuální zkušenosti z reálného světa. Většina obrazů je komponována jako jevištní prostor zasazený do krajiny, ohraničený kulisami stromů, architektur nebo skal.

Autor přehodnocuje běžné vztahy reality podle logiky snů a zkoumá psychické rezonance neočekávaných setkání, konfrontuje navzájem techniku a přírodu a nechává se inspirovat tajemstvím asociací. Prostředkem k navození atmosféry fikce je i relativizace prostorových vztahů a "manýristické" užití perspektivy. Časté jsou citace děl jiných výtvarníků v nových souvislostech (Bosch, Gaudí, Moore, Vyšebrodský oltář).

Prostor obrazů je neosobní a "vylidněný". Lidská stopa se v nich vyskytuje prostřednictvím různých odkazů, ale figura se v Reslových obrazech objevuje až od poloviny 90. let. V kompozici To jsme my (1996) figury vystupují z obrazu na pódium v popředí, ale všechny jsou záměrně statické a dvojznačnost obsahu autor potvrzuje i statickou fixací dvou postav na hůlkách zapíchnutých do koberce.

Milan Ressel zobrazuje realitu aniž by ji napodoboval. Jeho malba je postavena stejnou měrou na spontaneitě jako na intelektuálně meditativní složce. ^[3]

Strom (1986)
Dráhy II (1988)
Gaudího zahrada (1992)
Zpívající ostrov, 1993, AJG Hluboká
Zahradní pavilon (1994-1995)
To jsme my (1996)
Měli jsme jet na A9 a pak se vrátit na R12 (2004)
Třináctá komnata (2005)
Cesta do Florencie I (2005)
Naši (2015)

Restaurátorské práce (výběr)

Malované stropy, Martinický palác v Praze
Freskové malby velkého sálu, Lobkovický palác na Pražském hradě
Fresky M. Alše na Štorchově domě v Praze

Ilustrace (výběr)

Ludvík Souček Zájem Galaxie, Mladá fronta, Praha 1973
Dobrodružství Thuvie z Ptarhu, Vlastislav Toman/Milan Ressel podle E. R. Burroughse, navazuje na Dobrodružství Johna Cartera, časopis ABC 1-24/XV,
Jules Verne, Tajemství Viléma Storitze, Mladá fronta, Praha 1985
Svatopluk Hrnčíř, Země Zet, komiks, Knižní podnikatelský klub 1990

Zastoupení ve sbírkách

Národní galerie v Praze
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Galerie umění Karlovy Vary
Galerie moderního umění v Hradci Králové
Rabasova galerie, Rakovník
Galerie Arturo Schwarz, Milano
soukromé sbírky doma a v zahraničí

Výstavy

Autorské

1970 Moravské muzeum Brno
1971 Milan Ressel, Městská galerie Havířov,Městské muzeum Krnov
1972 Galerie Mladá fronta Praha
1979 Městské divadlo Šumperk
1980 Výstavní síň st. zámku Bruntál (s V. Svobodou)
1983 Galerie Groll, Norimberk
1988/1989 Milan Ressel: Obrazy, kresby, Galerie Vincence Kramáře, Praha
1993 Milan Ressel: kresby, grafika, Galerie Chagall, Ostrava
1994 Hotel Spiritka Praha, Klášter S. Agostino, Pietrasanta
1996 Milan Ressel: Obrazy, kresby, Zámek Hluboká nad Vltavou
1998 Milan Ressel: BIG MAC a jiné obrazy a kresby, Městská galerie Art Club, Týn nad Vltavou
2000 Milan Ressel: Obrazy, Zámek Liběchov
2005 Milan Ressel: Soukromé labyrinty/obrazy, kresby, grafika, Nostický palác, Praha
2011/2012 Milan Ressel: Něco se mění, něco zůstává…, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice^[7]^[8]
2012/2013 Milan Ressel, Rabasova galerie, Výstavní síň pod Vysokou bránou, Rakovník
2015 Milan Ressel, Eighty. My a Vy, Galerie Millennium Praha

Literatura

Katalogy

Milan Ressel, 1970, Grůza Antonín, kat. 4 s., Muzeum Krnov
Milan Ressel: Obrazy, kresby, 1988, Kříž Jan, kat. 12 s., SČVU Praha
Milan Ressel: Obrazy, kresby, 1996, Tetiva Vlastimil, kat. 48 s., Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Milan Ressel: Soukromé labyrinty: Obrazy, kresby, grafika, 2005, Koenigsmark Alex, Tetiva Vlastimil, kat. 36 s., VIVO, nakladatelství a galeristika, Praha
Milan Ressel, 2012, kat. 16 s., Rabasova galerie Rakovník

Odkazy

Reference

↑ Alfréd Ressel, Mé cesty válkou, Mladá fronta, Praha 1975
↑ Jan Kříž, 1988
↑ ^a ^b Tetiva Vlastimil, 1996
↑ Milan Ressel, Ohníček ročník 20. (r.1969-70), č. 19, ročník 21. (r.1970-71), č. 5-8 (Souček, L.: Desetioký), čísla 19 až 24 (Souček, L.: Kraken)
↑ Komiksárium: Návrat Johna Cartera
↑ Kultovní komiksy 2: Milan Ressel
↑ Rostislav Matulík, V tvorbě malíře Milana Ressela nic nekončí, všechno zůstává (2012)
↑ Milan Ressel / Něco se mění, něco zůstává…, TZ

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Ressel na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milan Ressel
Milan Ressel v informačním systému abART
Komiks.cz: Milan Ressel, Angličan českého komiksu
Paměť národa: Milan Ressel

[1] Alfréd Ressel, Mé cesty válkou, Mladá fronta, Praha 1975

[2] Jan Kříž, 1988

[Tetiva-3] Tetiva Vlastimil, 1996

[4] Milan Ressel, Ohníček ročník 20. (r.1969-70), č. 19, ročník 21. (r.1970-71), č. 5-8 (Souček, L.: Desetioký), čísla 19 až 24 (Souček, L.: Kraken)

[5] Komiksárium: Návrat Johna Cartera

[6] Kultovní komiksy 2: Milan Ressel

[7] Rostislav Matulík, V tvorbě malíře Milana Ressela nic nekončí, všechno zůstává (2012)

[8] Milan Ressel / Něco se mění, něco zůstává…, TZ

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Milan Ressel
Milan Ressel (2017)
Narození	1. prosince 1934 Ostrava Československo Československo
Úmrtí	16. července 2020 (ve věku 85 let) Praha Česko Česko
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, kreslíř, restaurátor
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.