Otevřít hlavní menu

Milan Koch (básník)

český básník

Milan Koch (3. října 1948, Praha18. listopadu 1974, Praha) byl český básník a spisovatel.

Milan Koch
Narození 3. října 1948
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 18. listopadu 1974
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Hřbitov Malvazinky
Znám jako básník, spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Milan Koch se vyučil ve Spolaně Neratovice, ve které nějaký čas pracoval. Později pomáhal ve firmě, kde pracovala jeho matka, byl skladníkem v čimické samoobsluze a také vypomáhal v hostinci U Dvou slunců. Bydlel v půdním pokoji v domě u rodičů v Dolních Měcholupech.

Byl obdivovatelem amerických beatniků Allena Ginsberga a Jacka Kerouaca. Navázal na tradici českého surrealismu, v jeho charakteristické undergroundové poetice založené na brutálních výrazových prostředcích vynikala hravost a smysl pro černý humor.[1]

15. prosince 1973 se na Staroměstské radnici v Praze oženil s Miroslavou Benešovou. Žili spolu v Nerudově ulici 26 v domě U Zlatého orla nedaleko bytu Egona Bondyho.[2]

Koch zemřel předčasně – byl stržen tramvají poblíž tramvajového podjezdu na Sídlišti Ďáblice.[3] Jeho přátelé z Plastic People of the Universe a DG 307 zahráli na jeho pohřbu.[1]

BibliografieEditovat

Celou literární pozůstalost z let 1965–1974 přepsala Kochova manželka Mirka do dvou strojopisných svazků. Přepisy byly vydány v červnu 1975 v samizdatové edici Šrot periferie.

Další vydání díla
  • Červená KarKULKA a jiné básně, 1992, Vokno
  • Panický Kumburk, 1996, Pakárna, Nová Paka
  • Hóra Láv, 2006, Kalich
  • Nemožný čaroděj člověk (vybrané básně), 2017, Malvern

ProjektyEditovat

Od 16. září do 10. října 2010 se v Trafačka Aréně ve Vysočanech (původní výstavní síň Trafo Gallery Holešovice) uskutečil unikátní výstavní projekt „Papírový hlavy“, který byl věnován vzpomínce na Milana Kocha a jeho ženu Mirku.[4][5]

V díle jiných autorůEditovat

Po Mirce Kochové pojmenoval Egon Bondy svoji sbírku „Mirka“, ta obsahuje báseň „Muchomůrky bílé“, zhudebněnou Mejlou Hlavsou. O Milanu Kochovi jsou některé básně Egona Bondyho nebo Pavla Zajíčka, například Magické noci, Anděl nám Kocha vzal, Co ještě povídal Koch.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Databáze knih. Milan Koch. 2008-2019. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online.
  2. Petr Motýl: Milan Koch - čtyřicáté první výročí úmrtí. In: Kulturní noviny. Poesie. 46/2015. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
  3. Ivana Chmel Denčevová, Věra Luptáková: Osudové ženy: Mirka Kochová. In: Český rozhlas - Dvojka. 31. srpen 2018. [cit: 2019-11-07]. Dostupné online.
  4. Kulturní magazín: Papírový hlavy - odkaz českéhu undergroundu ve vizuálním umění. 9/2010. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online.
  5. Trafo Gallery. Papírový hlavy. Archiv. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

  • MIKŠOVSKÁ, Markéta. Poezie Milana Kocha v kontextu beatnické tvorby a undergroundu. , 2017 [cit. 2019-11-03]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Filosofická fakulta. Ústav české literatury a komparatistiky. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Bílek, CSc.. Dostupné online.
  • PILAŘ, Martin. Underground: (kapitoly o českém literárním undergroundu). 1. vyd. Brno: Host. Edice: Studium; sv. 2, 1999. 177 s. ISBN 80-86055-67-1. S. 30, 85-86. 
  • PLACHÁ, Martina. Tzv. druhá vlna českého undergroundu a někteří její představitelé. , 2014 [cit. 2019-11-16]. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta pedagogická. Vedoucí práce PaedDr. Jiří Staněk Csc.. Dostupné online.

Externí odkazyEditovat