Otevřít hlavní menu

Mikuláš Berceni (starším slovenským pravopisem Mikuláš Bercsényi; v moderní maďarštině Bercsényi Miklós; 6. prosinec 1665, Tematín6. listopad 1725, Tekirdağ, Turecko), byl uherský hrabě, hlavní generál povstaleckých vojsk Františka II. Rákociho.

Mikuláš Berčéni
uherský hrabě, hlavní generál povstaleckých vojsk Františka II. Rákociho
uherský hrabě, hlavní generál povstaleckých vojsk Františka II. Rákociho
Narození 6. prosinec 1665
Tematín
Úmrtí 6. listopadu 1725
Tekirdağ, Turecko
Alma mater Trnavská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Mikuláš Berceni se narodil 6. prosince v roce 1665 na hradě Tematín jako poslední vlastník panství. Studoval na jezuitském kolegiu v Trnavě, na Filozofické fakultě Trnavské univerzity a studia dokončil na dvoře palatína Pavla Esterháziho. Po osvobození Vídně sloužil v císařském vojsku a účastnil se protitureckých bojů. Od roku 1685 byl kapitánem v Šali, od roku 1686 kapitánem Segedína a byl povýšen na plukovníka. V letech 16881693 působil jako zástupce hlavního kapitána báňských měst a v letech 16961697 byl hlavním vojenským komisařem třinácti hornouherských stolic.

S Františkem II. Rákocim se seznámil díky sousedství jejich majetků. V roce 1698 byl jedním z iniciátorů spiknutí, které hledalo pomoc proti Habsburkům na francouzském královském dvoře Ludvíka XIV. Po odhalení spiknutí a Rákociho uvězněni uprchl v roce 1701 do Polska. Po Rákociho útěku z vězení se s vojskem, které doposud v Polsku naverboval připojil k povstání Františka II. Rákociho. Od začátku povstání používal titul hlavního generála – generalissima. Během povstání plnil více vojensko-organizační úkoly než vojenské záležitosti. Na sněmu v Onode byl zvolen za knížecího místodržitele.

V roce 1704 vedl mírovou delegaci kurucû, v letech 17051707 vedl delegace, které jednaly s ruským carem Petrem I. Zúčastnil se bitvy u Trenčína v roce 1708, kde vykonával poradní úkoly a činnosti, ale nezastával vrcholnou velitelskou funkci. Po útěku z bojiště byl zraněn. V posledních letech povstání vedl diplomatická jednání s Poláky a Rusy. 21. listopadu 1710 odešel do emigrace do Polska. V červnu 1716 odcestoval z Polska do Turecka, kde bojoval na čele kuruckých vojsk v okolí města Oršova. V roce 1720 se připojil k emigrantům ve městě Tekirdağ, kde i zemřel.

Byl třikrát ženatý (manželky Kristína Drugetová, Kristína Čákiová, Zuzana Kösegiová). Z prvního manželství měl syna Ladislava, který se později stal francouzským maršálem.[1]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikuláš Berčéni na slovenské Wikipedii.

  1. MÉSZÁROS, K. Kuruckí vojvodcovia v trenčianskej bitke. In: Neďaleko od Trenčína. Pamätnica k 300. výročiu bitky pri Trenčianskej Turnej. Trenčianska Turná – Bratislava 2008. ISBN 978-80-969375-4-7 s. 122–135

Externí odkazyEditovat