Mika

britský zpěvák libanonsko-amerického původu

Michael Holbrook Penniman (* 18. srpna 1983) je populární britský zpěvák libanonsko-amerického původu, známý pod uměleckým pseudonymem Mika.

Mika
Mika na festivalu v Cannes v roce 2014
Mika na festivalu v Cannes v roce 2014
Základní informace
Rodné jménoMichael Holbrook Penniman
Jinak zvanýMIKA
Narození18. srpna 1983 (41 let)
Libanon Beirut, Libanon
Žánrypop, rock, powerpop, glam rock
Povolánízpěvák, písničkář, designér
Nástrojezpěv, klavír
Hlasový obortenor
Aktivní roky2006 - současnost
VydavateléCasablanca, Island
OceněníBrit Award for British Breakthrough Act (2008)
rytíř Řádu umění a literatury
WebMikasounds.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

editovat

Mika se narodil v libanonském Bejrútu jako prostřední z pěti dětí Joannie a Michaela Holbrook Pennimana, matce libanonského původu a otci ze Spojených států. Když mu bylo kolem jednoho roku, rodina byla nucena opustit válkou postižený Libanon a odstěhovat se do Paříže, kde po poslechu písně „Heart-Shaped Box“ od Nirvany napsal svoji první píseň. V jeho devíti letech se rodina přestěhovala do Londýna, kde už ale nežije. Jeho druhým domovem se stala Itálie, konkrétně Milán a v Itálii má i svoji televizní show "Stasera Casa Mika" na kanálu Rai 2 kam si zve umělce z showbyznysu. Mika hovoří plynně italsky.

Do povědomí veřejnosti se Mika dostal díky svým písním Relax, Take It Easy a hlavně Grace Kelly z alba Life in Cartoon Motion, která ho vynesla na první místo v britském žebříčku populární hudby. V červnu 2009 Mika vydal EP v omezeném nákladu se čtyřmi novými skladbami nazvané Songs for Sorrow a v září téhož roku vydal druhé studiové album The Boy Who Knew Too Much, jehož pilotní singl nesl název We Are Golden. Po celosvětovém turné začal Mika psát a natáčet materiál pro své třetí album The Origin of Love, které vyšlo v září 2012. V červnu 2015 vyšlo album, No Place in Heaven. Zatím poslední Mikovo album s názvem My Name Is Michael Holbrook vyšlo v květnu 2019.

Mika má značný hlasový rozsah, někdy je mu přičítáno až pět oktáv.[1] V roce 2010 byl ve Francii jmenován rytířem uměleckého řádu.[2]

V roce 2007 pro Herald Sun reagoval na úvahy o tom, že drží svou sexualitu pod pokličkou z obav o úspěch na americkém hudebním trhu a že se příliš obává sexuálních tabu, takto: „Kdybych se bál sexuálních tabu, určitě bych nenatočil takové album, jaké jsem natočil. Je to spíš věc sebeúcty.“ Poukázal přitom na svou skladbu Billy Brown o ženatém muži majícím homosexuální aférku.[3] V rozhovoru pro americký gay magazín Out později uvedl: „Můžu mluvit o svých názorech, můžu mluvit o své hudbě, můžu psát svou hudbou příběhy o svých názorech nebo svém osobním životě. Ale nechci mluvit o nálepkách, o přehnané kategorizaci věcí, protože nálepky jsou něco, s čím jsem nikdy nesouhlasil — prostě proto, že sám do nich ve svém osobním životě nezapadám.“ (...) „Píšu písničky — to především. Nechci politizovat sebe nebo svůj život. Jsem tím čím jsem.“[4]

V září 2009 v rozhovoru pro nizozemský magazín Gay & Night k otázce své sexuality prohlásil: „Nikdy jsem sám sebe nenálepkoval. Ale když o tom mluvíme, nikdy jsem svůj život neomezoval, nikdy jsem se neomezoval v tom, s kým spím... Říkejte mi jak chcete. Říkejte mi bisexuál, když už pro mě potřebujete termín...“[5][6] V srpnu 2012 pak v rozhovoru pro gay magazín Instinct uvedl: „Když se zeptáte, jsem-li gay, řeknu ano. Jsou ty písničky o mém vztahu s mužem? Říkám ano. A je to jen díky mé hudbě, že jsem našel sílu vyrovnat se se svou sexualitou víc než jen v kontextu svých textů. Tohle je můj skutečný život.“[7]

Diskografie

editovat
 
Mika na festivalu V, 2007
Podrobnější informace naleznete v článku Diskografie Miky.
  • Life in Cartoon Motion (2007)
  • The Boy Who Knew Too Much (2009)
  • The Origin of Love (2012)
  • No Place in Heaven (2015)
  • My Name Is Michael Holbrook (2019)
  • Zodi & Téhu, frères du désert (soundtrack) (2023)
  • Que ta tête fleurisse toujours (2023)

Reference

editovat
  1. THRILLS, Adrian. Mika works his strange magic. Daily Mail Online [online]. 12. 1. 2007 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Contactmusic. Pop Knight Mika. ContactMusic.com [online]. 5. 3. 2010 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ADAMS, Cameron. Cartoon hero. Herald Sun [online]. 15. 3. 2007 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KROCHMAL, Shana Naomi. Mika's Second Verse (Same As The First?). Out [online]. 27. 1. 2008 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. editor. Mika Finally Caves to the Pressure and Comes Out. As Bisexual. Queerty.com [online]. 22. 9. 2009 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. MANGUM, Christopher. Mika: "Call Me Bisexual". Advocate.com [online]. 22. 9. 2009 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Instinct Staff. EXCLUSIVE SNEAK PEEK: Mika Tells Instinct, “Yeah, I’m gay.”. Instinct [online]. 3. 8. 2012 [cit. 2012-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-07. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat