Michel Platini
Michel Platini (* 21. června, 1955, Jœuf, Francie) je bývalý francouzský fotbalista a fotbalový funkcionář. Je často považován za jednoho z nejlepších fotbalistů všech dob.[zdroj?!] V letech 2007 až 2016 byl předsedou UEFA. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[1]
Michel Platini | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Michel Platini v roce 2010 | |||||||
Osobní informace | |||||||
Celé jméno | Michel François Platini | ||||||
Datum narození | 21. června 1955 (69 let) | ||||||
Místo narození | Jœuf, Francie | ||||||
Výška | 1.78 m (5 ft 10 in) | ||||||
Přezdívka | Platoche, Le Roi | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Mládežnické kluby | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Národní týmy jako trenér | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
Další informace | |||||||
Děti | Laurent Platini Marine Platiniová | ||||||
Rodiče | Aldo Platini | ||||||
Podpis | |||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klubová kariéra
editovatZačínal hrát ve francouzském klubu Nancy, poté přestoupil do AS Saint-Étienne, kde získal ligový titul v roce 1981.
V roce 1982 přestoupil do italského Juventusu, kde zaznamenal 68 gólů v 147 ligových zápasech jako záložník. Tomuto klubu pomohl vyhrát dva ligové tituly, italský pohár, PMEZ a Pohár vítězů pohárů. V letech 1983–1985 získal Zlatý míč pro nejlepšího evropského fotbalistu.[2]
Reprezentace
editovatVedl také francouzský národní tým, jako kapitán na Mistrovství Evropy v roce 1984, kde se stal nejlepším střelcem turnaje s 9 góly.
Kariéra
editovat- 1972/73, AS Nancy (4 zápasy/2 góly)
- 1973/74, AS Nancy (21/2)
- 1974/75, AS Nancy – 2. liga (32/17)
- 1975/76, AS Nancy (31/22)
- 1976/77, AS Nancy (38/25)
- 1977/78, AS Nancy (36/18)
- 1978/79, AS Nancy (19/12)
- 1979/80, AS Saint-Étienne (33/16)
- 1980/81, AS Saint-Étienne (35/20)
- 1981/82, AS Saint-Étienne (36/22)
- 1982/83, Juventus Turín (30/16)
- 1983/84, Juventus Turín (28/20)
- 1984/85, Juventus Turín (38/18)
- 1985/86, Juventus Turín (30/12)
- 1986/87, Juventus Turín (29/2)
Funkcionář a zákaz činnosti
editovatV roce 2007 byl zvolen předsedou UEFA.
V prosinci 2015 etická komise FIFA udělila Platinimu zákaz činnost ve fotbale po dobu 8 let a pokutu 80 tisíc švýcarských franků za korupci. Platini v roce 2011 převzal bez dokladů 2 miliony švýcarských franků za údajnou poradenskou činnost od předsedy FIFA Seppa Blattera.[3] Platini se odvolal, Mezinárodní sportovní arbitráž v Lausanne ale jako poslední instance trest pouze snížila na čtyřletý zákaz působení ve fotbale. Po vyhlášení jejího verdiktu Platini na svou funkci předsedy UEFA rezignoval.[4]
Zajímavost
editovat- Společně s François-Cyrille Grangem byl členem olympijské štafety, jež zapalovala olympijský oheň na Zimních Olympijských hrách 1992 v Albertville.
Vyznamenání
editovat- rytíř Řádu čestné legie – Francie, 29. dubna 1985[5]
- důstojník Národního řádu za zásluhy – Francie, 3. prosince 1994[6]
- důstojník Řádu čestné legie – Francie, 13. července 1998[5]
- Řád slávy – Ázerbájdžán, 2007 – za služby pro rozvoj a rozšíření mezinárodních vztahů ázerbájdžánského fotbalu[7]
- Řád cti – Moldavsko, 2009[8]
- Řád cti – Arménie, 2010 – za posílení spolupráce v oblasti sportu v Arménii a za významnou pomoc při rozvoji mládežnického fotbalu v Arménii[9]
- Řád za zásluhy I. třídy – Ukrajina, 21. června 2012 – za významný osobní přínos k rozvoji a popularizaci fotbalového hnutí na Ukrajině[10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)
- ↑ European Footballer of the Year (Ballon d'Or), RSSSF.com, cit. 25. 3. 2013 (anglicky)
- ↑ Platini i Blatter mají zakázané působení ve fotbale na 8 let
- ↑ Platinimu snížili trest na čtyři roky. Pak rezignoval na post šéfa UEFA Zdroj: http://fotbal.idnes.cz/platini-castecne-uspel-s-odvolanim-trestu-fj0-/fot_reprez.aspx?c=A160509_111528_fot_reprez_par [online]. iDNES.cz, 2016-05-09 [cit. 2016-05-09]. Dostupné online.
- ↑ a b {{{typ}}} č. {{{číslo}}}, Décret du 13 juillet 1998 portant promotion et nomination. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.
- ↑ {{{typ}}} č. {{{číslo}}}, Décret du 3 décembre 1994 portant promotion et nomination. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Мишель Платини награжден орденом «Шохрат». Day.Az [online]. 2007-10-17 [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Мишеля Платини наградили в Молдавии Орденом почета. sport-express.ru [online]. 2009-03-05 [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Новости-ARMENIA Today-Президент Армении наградил Мишеля Платини Орденом Почета. armtoday.info [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02.
- ↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №409/2012. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (ua)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michel Platini na Wikimedia Commons