Páni z Michalovic
Páni z Michalovic jsou starý panský rod z rozrodu Markvarticů. Jmenují se po hradě Michalovice na Jizeře. Se stejným predikátem později existoval také rod vladyků z Michalovic, který pocházel z rodiny žateckých měšťanů.
| Páni z Michalovic | |
|---|---|
 | |
| Země |  České království |
| Mateřská dynastie | Markvartici |
| Tituly | |
| Zakladatel | Beneš Okrouhlý |
| Rok založení | 13. století |
| Konec vlády | 17. století |
| Poslední vládce | Jindřich z Michalovic |
| Větve rodu | páni ze Zvířetic |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Páni z Michalovic editovat
Prvním předkem rodu se stal Beneš Okrouhlý, syn Beneše Markvartice. Beneš Okrouhlý měl syna Beneše Pyšného s hradem Velešín, po kterém se psal („Ich Benesch von Welesching”). V roce 1361 obdržel Petr I. z Michalovic u Norimberka od krále Karla IV. lénem majetky „castra Ratin und Huscz”.[1][2]
Syn Beneše byl Jan I. z Michalovic. Postavil si poblíž Mladé Boleslavi hrad Michlsperk, tj. Michalovice, a po něm převzal i své přízvisko, predikát. Stal se nejznámějším příslušníkem rodu z Michalovic. Sloužil v úřadu nejvyššího číšníka, miloval rytířské turnaje, v letech 1293–1296 pobýval na turnajích v Porýní a Francii a získal si tu velkou slávu svým uměním a neohrožeností, což se objevilo i v kronice Dalimilově. Po otci získal hrady Velešín, Ostrý i Děvín.
Další členové rodu editovat
Syn Jana z Michalovic byl Beneš Věrný z Michalovic, který se stal v roce 1315 pražským purkrabím. Oženil se s Johankou z Rožmberka. Jeho syn byl Jan II. Správný, který držel kromě Michalovic i Mladou Boleslav, Brandýs nad Labem, Ostrý, Velešín, Starou Boleslav a Úštěk. Václav z Michalovic († 28. 8. 1451) působil jako generální převor řádu johanitů v Českém království.
Poslední člen rodu byl Jindřich z Michalovic, též psaný jako Kruhlata. Poté, kdy byl popraven na Staroměstském náměstí v Praze v září 1453 Jan Smiřický ze Smiřic, získal horlivý stoupenec a příbuzný Jiřího z Poděbrad Jindřich z Michalovic panství Bezděz a také úřad nejvyššího komorníka v království. V roce 1457 cestoval s poselstvím krále Jiřího z Poděbrad do Francie. Roku 1460 král jeho Doksům potvrdil platnost městských privilegií daných městečku králem Karlem IV. 3. června 1468 byl při bitvě u Turnova těžce raněn a krátce nato zemřel, jím páni z Michalovic vymírají po meči. Majetek rodu získala Jindřichova sestra Magdaléna, která se provdala za Jana z Cimburka.[3]
Rod je spřízněný společným původem s Vartemberky, Valdštejny, Lemberky a pány ze Zvířetic.
Erb editovat
Jako erb kdysi používali lva a ve třicátých letech 14. století si zvolili půlený černo-stříbrný erb.
Příbuzenstvo editovat
Páni z Michalovic se spojili s Rožmberky, Cimburky či pány z Hradce.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Charter CZ-NA|AZK|1359_II_22 - Monasterium.net. monasterium.net [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Jan z Michalovic - Společnost přátel města Velešína. www.velesinpratele.cz [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné online.
- ↑ MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Václav IV., s. 22.
Literatura editovat
- BERAN, Zdeněk. Poslední páni z Michalovic : Jan IV. († 1435/1436) a Jindřich II. († 1468). České Budějovice: Veduta, 2010. 240 s. ISBN 978-80-86829-56-2.
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Michalovic, s. 101.
