Michail Kasjanov

ruský politik

Michail Kasjanov (rusky Михаил Михайлович Касьянов, * 8. prosince 1957 Moskva) je ruský politik. V letech 2000–2004, v době prezidentství Vladimira Putina, byl premiérem Ruska. Později se ale přidal k Putinovým kritikům.

Michail Kasjanov
Premiér Ruské federace
Ve funkci:
17. května 2000 – 24. února 2004
PrezidentVladimir Putin
Ministr financí Ruské federace
Ve funkci:
25. května 1999 – 17. května 2000
Stranická příslušnost
ČlenstvíRPR-PARNAS (od 2012)

Narození8. prosince 1957 (66 let)
Moskva, Sovětský svaz
Národnostruská
Profesepolitik a ekonom
NáboženstvíRuská pravoslavná církev
CommonsMikhail Kasyanov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2008 usiloval o funkci ruského prezidenta, ústřední volební komise jej však odmítla zaregistrovat s odkazem na příliš vysoký počet neplatných podpisů na podporu jeho kandidatury.

Život editovat

Vystudoval Moskevský dopravní institut a Vyšší odbornou ekonomickou školu. Zastával funkci náměstka ministra financí, v roce 1999 se stal ministrem resortu. V letech 2000–2004 byl premiérem země. Kasjanovova vláda zavedla řadu ekonomických reforem, reorganizovala národní energetickou či železniční infrastrukturu, podařilo se jí snížit inflaci a zvýšit HDP.[1] V roce 2004 jej však prezident Putin s celým kabinetem odvolal.

Už roku 2005 Kasjanov Putina kritizoval kvůli nedostatku demokracie v Rusku. Byl také souzen kvůli nařčení, že jako premiér zařídil levný prodej dvou luxusních sídel u Moskvy spřáteleným firmám. Soud firmám obě vily odebral, Kasjanov označil verdikt za politicky motivovaný.[2] Později se Kasjanov stal jedním z lídrů koalice Jiné Rusko.

Ve volbách v roce 2008 usiloval o zisk prezidentské funkce, ústřední volební komise jej však odmítla zaregistrovat jako kandidáta. Zdůvodnila to tvrzením, že příliš vysoké procento z dvou milionů podpisů nutných k registraci bylo neplatných. Kasjanov poté ruské občany vybídl k bojkotu voleb a uvedl, že Rusko se definitivně vydalo na cestu „zlodějského totalitarismu s neodvolatelnými a nelegitimními vládci".[3]

Na podzim 2008 byl v Praze hostem konference Forum 2000.[1] Byl blízkým přítelem opozičního lídra Borise Němcova, zastřeleného v únoru 2015.[4]

Michail Kasjanov opustil v červnu 2022 Rusko.[5] Ruské ministerstvo spravedlnosti jej zaneslo 24. listopadu 2023 do seznamu zahraničních agentů.[6]

Názory editovat

Veřejně kritizuje ruskou anexi ukrajinského Krymu a zahraniční politiku ruského prezidenta Vladimira Putina.

Během rusko-ukrajinské krize v roce 2022 uvedl, že motivací ruského prezidenta Putina je touha získat respekt Západu – který nemá, a proto se jej domáhá silou. Kromě toho mu zbývají dva roky do dalších prezidentských voleb v době, kdy se životní úroveň Rusů stále zhoršuje. Proto Putin, tak jako jiní diktátoři, potřebuje vnějšího nepřítele, aby mobilizoval společnost. „To je jeho hlavní způsob, jak si chce udržet moc, a způsob, jak vysvětlit Rusům, proč v zemi k ničemu pozitivnímu nedochází. „Protože nás Západ brzdí, protože nás Západ ohrožuje, protože nás chce Západ ovládnout.““, uvedl Kasjanov.[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Hostem letošní konference bude i Mikhail Kasyanov [online]. Forum2000.cz, 2008-8-25 [cit. 2015-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  2. Kritik Kremlu Kasjanov nemůže kandidovat na prezidenta. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-1-27. Dostupné online. 
  3. Ruský nejvyšší soud zamítl Kasjanovovo odvolání proti vyloučení z voleb. ČT [online]. 2008-2-5. Dostupné online. 
  4. Tisíce Moskvanů přišly uctít památku zavražděného Němcova. ČT [online]. 2015-3-1. Dostupné online. 
  5. Касьянов уехал из России, сообщили в политсовете "Парнас". RIA Novosti [online]. 2022-06-02 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Бывшего премьер-министра Касьянова внесли в реестр иностранных агентов. RBK [online]. 2023-11-24 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (rusky) 
  7. JUST, Jiří. Putin byl nejprve proreformní, pak se projevily vlastnosti důstojníka KGB, vzpomíná ruský expremiér Kasjanov. Lidovky.cz [online]. 2022-2-21. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat