Michael Schuster (právník)
Michael Schuster (7. dubna 1767 Praha – 20. března 1834 Praha) byl česko-německý právník, advokát, vysokoškolský učitel a rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity.
| JUDr. Michael Schuster | |
|---|---|
.png) Michael Schuster na portrétu A. Machka (rytina F. Šír), cca 1820 | |
| Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlo-Ferdinandovy | |
| Ve funkci: 1812 – 1813 | |
| Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlo-Ferdinandovy | |
| Ve funkci: 1816 – 1817 | |
| Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy | |
| Ve funkci: 1821 – 1822 | |
| Předchůdce | František Mikuláš Titze |
| Nástupce | František Seraf Wilhelm |
| Narození | 1767 nebo 7. dubna 1776 Praha  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 1834 nebo 20. března 1834 Praha  Rakouské císařství |
| Národnost | česko-německá |
| Choť | Anna Schuster (roz. Eckel) |
| Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita |
| Profese | spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatMládí
editovatNarodil se jako syn vysokoškolského učitele Josefa Antona Schustera (1720–1797),[1] který vyučoval na pražské univerzitě jako profesor přirozeného a trestního práva. Navštěvoval školy v Praze a poté studoval filozofii a práva na pražské univerzitě. 14. května 1790 získal doktorát z filozofie a práv, následně se po složení předepsané zkoušky u českého odvolacího soudu stal advokátem.
Pedagogická činnost
editovatOd roku 1794 vypomáhal na univerzitě svého otce, který zde předtím 40 let vyučoval. 26. září 1796 jmenován řádným profesorem římského práva jako nástupce Josepha Große (1723–1796). V letech 1812/1813 a 1816/1817 byl zvolen děkanem Právnické fakulty a v letech 1821/1822 rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity a v následujícím roce prorektorem. Posléze se stal seniorem Právnické fakulty a přísedícím akademického senátu.
Právnická činnost
editovatV roce 1810, po rozsáhlé státní právní reformě a vydání Všeobecného občanského zákoníku byl prvním držitelem stolice rakouského občanského práva. Dekretem ze dne 3. září 1818 byl jmenován členem vládní rady.
Rovněž byl členem řady spolků a institucí: byl členem výboru Společnosti přátel vlasteneckého umění, Vlasteneckého muzea v Čechách, Spolku přátel umění církevní hudby, Spolku pro povzbuzení průmyslu v Čechách či čestným členem Asociace českých spořitelen.
Úmrtí
editovatMichael Schuster zemřel 20. března 1834[2] v Praze.
Rodina
editovatV roce 1792 se oženil s Annou (rozenou Eckel), s níž měl dvě dcery a dva syny, Edmunda a Heinricha, kteří se také stali právníky.
Dílo
editovatPo vydání Všeobecného občanského zákoníku se od roku 1811 věnoval jeho připomínkování. V roce 1819 vydal spis O stavebním právu, zákazu, užívání a neužívání úředních budov, dále o jednotlivých žánrech, vlastnictví a promlčení téhož (Über das Baurecht, Verbiethungsrecht, den Gebrauch und Nichtgebrauch der Dienstbaukeiten, dann über die einzelnen Gattungen, Ersitzung und Verjährung derselben), který byl v roce 1829 přeložen do italštiny pod názvem Del diritto di eriger fabbriche e del diritto di vietarle, dell' uso e non uso delle servitù. Jeho další pojednání vyšla mimo jiné v časopise Materials for Legal Studies and the Administration of Justice od Carla Josepha Pratobevery. Publikoval však především v časopise pro rakouskou právní vědu a politickoprávní studia Vincenze Augusta Wagnera.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Schuster (Jurist) na německé Wikipedii.
- ↑ Zeitschrift für österreichische Rechtsgelehrsamkeit und politische Gesetzkunde: 1834,3. [s.l.]: Geisinger 498 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: JkZDAAAAcAAJ.
- ↑ ALO docView - 32 Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich (1876). www.literature.at [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné online.
Literatura
editovat- MÁDL, Karel Boromejský. Antonín Machek, malíř podobizen: (1775-1844). Praha: Jan Štenc, 1929, s. 17. Dostupné online
