Wikipedie

Mezinárodní rada muzeí

Mezinárodní rada muzeí (International Council of Museums, zkratka ICOM) je mezinárodní nevládní nezisková organizace – společenství muzeí a muzejních pracovníků. Byla založena v roce 1946 a sídlí v Paříži.

Mezinárodní rada muzeí
MottoMuseums have no borders, they have a network
Vznik1946
Právní formaspolek dle francouzského zákona z roku 1901
SídloPaříž, 750 12, Francie
Souřadnice48°50′46″ s. š., 2°18′22″ v. d.
LídrAlberto Garlandini (od 2020)
OceněníŘád za kulturní zásluhy (2006)
Oficiální webicom.museum
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Má status konzultanta UNESCO. ICOM je partnerem organizací jako je Ekonomická a sociální rada OSN, WIPO (Světová organizace duševního dědictví), INTERPOL, WCO (Světová organizace zákazníků). Jednou ze čtrnácti zakládajících zemí bylo i Československo, které v témže roce založilo svůj národní výbor. Nástupci Československého výboru ICOM jsou Český výbor ICOM a Slovenský komitét ICOM.

Poslání ICOM editovat

ICOM vykonává veřejnou službu v oblasti kultury na mezinárodním poli. Sdružuje muzejní pracovníky s cílem přispívat k jejich profesnímu i morálnímu rozvoji. ICOM spolupracuje na boji proti kupčení s kradenými uměleckými předměty či přírodninami, dále spolupracuje na ochraně světového kulturního dědictví ohroženého přírodními katastrofami nebo lidským jednáním (válečné konflikty apod.). V roce 1986 vypracoval ICOM Etický kodex pro pracovníky muzeí a galerií. Svým členstvím v ICOM se pracovníci zavazují k dodržování tohoto Etického kodexu. V roce 2013 vypracoval ICOM Etický kodex pro přírodovědná muzea, který je vodítkem k tomu jak zacházet s lidskými a zvířecími ostatky v muzejních sbírkách, minerály, horninami apod.

Organizace ICOM editovat

ICOM zastupuje všechny druhy muzeí – vědy a techniky, umění, archeologie a historie, etnografie, přírodních věd atd., jakož i instituce podobného zaměření, např. zoologické zahrady, akvária, botanické zahrady. V roce 2013 se v ICOM sdružoval kolem 30 000 členů z 20 000 muzeí – individuálních (muzejní pracovníci a spolupracovníci) nebo institucionálních (muzea a příbuzné instituce).

ICOM je organizován na úrovni národní a mezinárodní. Ve 137 státech a oblastech působí 115 národních výborů. Národní výbory zajišťují základní organizaci členů ICOMu. Členové ICOMu mají nadále možnost přihlásit se do mezinárodních výborů. Existuje 31 mezinárodních komisí, 5 regionálních aliancí, 18 přidružených organizací, 7 technických komisí a další pracovní skupiny.

Nejvyššími orgány ICOM jsou poradní sbor, výkonná rada v čele s prezidentem a valné shromáždění. Koordinaci činnosti ICOM zajišťuje sekretariát se sídlem v Paříži.

Představitelé národních i mezinárodních výborů se scházejí jednou v roce na plenárním zasedání v Paříži. Jednou za tři roky se koná valná hromada v některém z členských států (2001 Barcelona, 2004 Soul, Jižní Korea; 2007 Vídeň, Rakousko; 2010 Šanghaj, Čína; 2013 Rio de Janeiro, Brazílie; 2016 Miláno, Itálie; 2019 Kjóto, Japonsko). V roce 2022 se bude generální konference ICOM konat v České republice.

V letech 1971–1977 byl prezidentem ICOM ředitel Moravského muzea v Brně Prof. RNDr. Jan Jelínek, DrSc., který významným způsobem ovlivnil budoucí směřování ICOMu k rozvoji mezinárodních výborů.

Červené seznamy ICOM (Red Lists) editovat

 
Příklad z Červeného seznamu pro jihovýchodní Evropu, kategorie Psané texty a mapy (Writing and Maps), tzv. Kozlerova mapa

Od roku 2000 zveřejňuje ICOM tzv. červené seznamy (plným názvem Nouzové červené seznamy rizikových kulturních předmětů/Emergency Red Lists of Cultural Objects at Risk), jejichž cílem je napomoci boji proti nezákonnému obchodu s kulturními statky. Seznamy jsou zveřejňovány zejména pro ty oblasti světa, ve kterých jsou kulturní statky nejvíce náchylné stát se obětí krádeží, případně rabování a jejich tvorba patří mezi priority ICOMu.[1] Podpora boje proti nezákonnému obchodu s kulturními statky patří mezi nejvyšší priority ICOM. Červené seznamy ICOM jsou nástroje, které mají pomoci policii a celním úředníkům, odborníkům na kulturní dědictví a obchodníkům s uměním a starožitnostmi identifikovat typy předmětů, které jsou nejvíce náchylné k nezákonnému obchodování.

ICOM již zveřejnil červené seznamy s těmito názvy (stav 2022):[2]

  • Archeologické předměty v Africe (Archaeological Objects in Africa)
  • Latinská Amerika
  • Střední Amerika a Mexiko
  • Haiti
  • Starožitnosti v Peru (Antiquities in Peru)
  • Jemen
  • Kolumbie
  • Starožitnosti v Kambodži (Antiquities in Cambodia)
  • Afghánistánské starožitnosti (Afghanistan antiquities)
  • Čína
  • Irák (+ aktualizace 2015)
  • Libye
  • Egypt
  • Sýrie
  • Dominika
  • Peru
  • Západní Afrika
  • Jihovýchodní Evropa (Southeast European Cultural Objects at Risk)[pozn. 1]

Červené seznamy nejsou seznamy odcizených předmětů, ale nástroje, které identifikují kategorie ohrožených kulturních předmětů. Předměty zobrazené na seznamech jsou inventarizované předměty ve sbírkách uznávaných institucí. Slouží k ilustraci výše uvedených kategorií, které jsou nezákonným obchodem nejzranitelnější. Jsou připravovány s vědeckou spoluprací národních a mezinárodních odborníků a za podpory sponzorů. Jsou publikovány v různých jazycích, podle kontextu každého seznamu. Tyto seznamy mezi jiným přispěly k identifikaci a navrácení tisíců kulturních předmětů z Iráku, Afghánistánu a Mali.

Databáze Červených seznamů editovat

Efektivní vyhledávání v Seznamech umožňuje databáze, ve které je příklady ohrožených předmětů možné vyhledávat v angličtině, francouzštině a španělštině podle kombinace tří kritérií:[2]

  • Materiál (Material)
  • Druh předmětu (Type of object)
  • Země (Country)

Definice muzea editovat

"Muzeum je stálá nezisková instituce ve službách společnosti, která odborně zpracovává, sbírá, konzervuje, interpretuje a vystavuje hmotné i nehmotné dědictví. Muzea jsou otevřená veřejnosti, přístupná a inkluzivní. Podporují a rozvíjejí rozmanitost a udržitelnost, fungují a komunikují eticky, profesionálně a za účasti různých komunit. Nabízejí rozličné podněty pro vzdělávání, potěšení, reflexi a sdílení vědomostí.“

Schváleno 24. 8. 2022 na 26. generální konferenci ICOM Praha 2022.

Definice muzea je základním textem, který vysvětluje pojem muzeum. Spojením pojmu muzea s definicí objasňujeme, o jaký význam slova muzeum se jedná. Samotné slovo muzeum může být totiž používáno v nejrůznějších významových spojeních. Na definici pojmu muzeum, tak jak ji schválila a používá Mezinárodní rada muzeí ICOM (dále jen ICOM), se odkazuje celá řada dokumentů, počínaje mezinárodně platným UNESCO Doporučením na ochranu a podporu muzeí a sbírek, jejich rozmanitosti a jejich úlohy ve společnosti (2015) až po nejrůznější národní a regionální legislativy po celém světě.

Vývoj definice muzea:

1946: Slovo „muzeum“ zahrnuje všechny veřejně přístupné sbírky uměleckých, technických, vědeckých, historických nebo archeologických materiálů, včetně zoologických zahrad a botanických zahrad, s výjimkou knihoven, kromě případů, kdy udržují stálé výstavní prostory.

1974: Muzeum je nevýdělečná, stálá instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkovává a vystavuje pro účely studia, vzdělávání a zábavy hmotné důkazy o člověku a jeho prostředí.

2007: Muzeum je nezisková, permanentně působící instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, odborně zpracovává, zprostředkovává a vystavuje hmotné a nehmotné dědictví lidstva a jeho životního prostředí za účelem vzdělávání, studia a potěšení.

2022: schválena nová ICOM definice muzea

Mezinárodní den muzeí editovat

Muzea jsou významný prostředek kulturní výměny, vzájemného obohacování kultur a rozvoje vzájemného porozumění, spolupráce a míru mezi národy. Jejich význam se od roku 1977 připomíná pravidelně 18. května, který byl ustanoven za Mezinárodní den muzeí.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ 2022, na přípravě se podílela muzea Albánie, Bulharska, Chorvatska, Moldovy a Slovinska

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku International Council of Museums na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ICOM's actions in Fighting Illicit Traffic [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Red Lists Database [online]. ICOM [cit. 2022-08-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mezinárodní_rada_muzeí&oldid=21646590“