Mejšle

tradiční česká obuv

Mejšle (sg. i pl.; též nejšle,[1] mejšláky či mejšlata) jsou tradiční obuv z jižních Čech a Pošumaví. Jedná se o polodřeváky – na rozdíl od klasických dřeváků mají dřevěnou pouze podrážku a nárt pak obepíná kožená část.[2][3][4][5] Kožená část je k dřevěné podrážce přibitá po jejím obvodu čalounickými hřebíčky tak, aby obuv shora nepropouštěla vodu.[6][7] Obdobná obuv se nosila i v horských oblastech Bavorska a Rakouska.[7] V pohraničí, kde žili Češi, převažovaly klasické dřeváky; tam, kde žili Němci se nosily převážně mejšle.[8]

Pár mejšlí
Mejšle na nohou

Mejšle byly vyráběny z tvrdého bukového dřeva,[6] pohodlnější a teplejší byly vyráběny ze dřeva smrkového, ty však neměly tak dlouhou životnost; někdy mohly být mejšle i zdobené.[3] Na Horažďovicku se vyráběly mejšle olšové – ty byly lehké a dalo se v nich i tancovat.[3] Existují i mejšle z osikového dřeva.[7]

Jinak mejšle sloužily spíše jako pracovní či domácí obuv, zkrátka jako boty, které lze rychle nazout a chodit s nimi po dvoře či do maštale.[3][6] Většinou se nosily okolo chalupy jako letní obuv, ale někdy se nosily i na delší cesty sněhovými závějemi (většinou proto, že jiná obuv nebyla dostupná).[3] V současnosti se stále používají jako nazouvací obuv, případně slouží dekorativním účelům.[3] Mejšle se zouvaly v předsíni stavení, v domu.[9]

Slovo „mejšle“ má původ v německém nářečním výrazu Nöischla, které souvisí s argotickým označením Noschen či Nuschen pro botu obecně.[4] Mezi další varianty označení patřily majšle na Doudlebsku, čurýky na Strakonicku (čurýk též označovat vepře, označení pro obuv je druhotné), podělávky, čerty či bácy.[10][11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=&idHeslo=173732&zpusob=heslo
  2. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2946
  3. a b c d e f http://www.isusice.eu/index.php/susice/104-historie-obce/4065-rok-sumavske-vesnice-leden
  4. a b MĚŠŤANOVÁ, Květa. Mluvená čeština napříč generacemi. České Budějovice, 2018 [cit. 2020-04-14]. 294 s. disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav bohemistiky. Vedoucí práce Bohumila Junková. s. 79, 293. Dostupné online.
  5. https://www.jfos.cz/content.php?HKID=2&CID=21
  6. a b c http://zakrasnejsivimperk.cz/?p=14131
  7. a b c https://panska-obuv.heureka.cz/drevaky-kuze/specifikace
  8. SIMANOV, Vladimír. České lesy v datech a číslech. Praha: Národní zemědělské muzeum, 2016. 400 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86874-75-3. Kapitola Lidé v lesním hospodářství, s. 299. 
  9. V. Štětina. Zařízení domácnosti ze Žinkovska
  10. HOLUB, Zbyněk. "Dělba jazyka" nebo jazyk mužů a jazyk žen. ČRo Plzeň [online]. Český rozhlas, 2004-06-11 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  11. https://www.staryrozmital.cz/news/historicky-jidelnicek-a-tradicni-rozmitalske-recepty-2

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat