Medovice
Medovice je hustá lepkavá substance bohatá na cukry vylučovaná stejnokřídlým hmyzem na povrch listů a jehličí, kde se usazuje v podobě povlaku. Hmyz vytváří medovici ze sladkých šťáv proudících v rostlinách a vylučuje ji řitním otvorem v podobě kapek nebo ji v pravidelných intervalech vystřikuje.
Medovice je sbírána některými druhy ptáků, vosami nebo včelami, pro které je po nektaru nejdůležitější složkou potravy. Včely medovici zpracují na tzv. medovicový med (též „lesní med“).[1][2][3][4] Medovici vyhledávají také mravenci. Pro některé mravence je medovice natolik důležitá, že mšice ochraňují před predátory, vysazují je na další rostliny a dokonce i pomáhají s přezimováním vajíček. Tento oboustranně výhodný vztah se označuje jako mutualismus. Medovici sbírají i lidé.
Medovice vylučovaná ve větším množství je pro rostlinu škodlivá, protože zacpává dýchací průduchy, vyživuje škodlivé bakterie nebo plísně.
Tvorba medoviceEditovat
Stejnokřídlý hmyz se živí šťávou z rostlinných pletiv. Bodavě sacím ústním ústrojím napichuje vodivá pletiva rostlin, sítkovice, a aktivně saje šťávu pohyby blanitého hltanu. Jícnem šťáva prochází do filtrační komory hmyzu.[5] Šťáva rostlin obsahuje značné množství sacharidů, ale poměrně málo bílkovin. Přes stěnu filtrační komory, která má tenké blanité stěny, mohou jednoduché cukry v roztoku procházet do těla hmyzu a jejich přebytek je vylučován do zadní části střeva. Naproti tomu bílkovinná část rostlinné šťávy přechází do žaludku a střeva hmyzu, kde jsou vstřebány.[5]
Přebytek cukrů z rostlinné šťávy je pak vylučován jako medovice.
Složení medoviceEditovat
Medovice je tvořena převážně roztokem jednoduchých sacharidů: sacharózou, fruktózou a glukózou.[6][3] Kromě toho obsahuje také menší množství složitějších cukrů, jako je melecitóza,[3] stopy bílkovin a aminokyselin, minerální látky a rostlinná barviva.[6] Čerstvě vyloučená medovice obsahuje asi 80 % vody.[3]
Producenti medoviceEditovat
Medovici tvoří většina stejnokřídlého hmyzu, ale jen některé druhy tvoří tolik medovice, že jsou včelařsky významné a jejich medovice může tvořit hlavní snůšku včel. Nejvíce medovice produkují mšice a červci.[7] Nejdůležitějšími producenty medovice jsou puklice smrková, korovnice smrková a korovnice jedlová.[3]
Medovice není jen významným zdrojem snůšky, její velká výhoda spočívá v tom, že je k dispozici v době, kdy je v přírodě jen málo nektarodárných rostlin. V lesních oblastech Česka je jediným hlavním zdrojem snůšky pro včelstva a na medné snůšce se podílí z 50–80 %.[7]
Prvořadí producenti medoviceEditovat
Výskyt medovice není pravidelný, její množství záleží na přemnožení hmyzu, který medovici produkuje. Prvořadí producenti v příznivých letech vyprodukují tolik medovice, že tvoří hlavní snůšku včel. Druhořadí producenti jsou využíváni jen jako podněcovací snůška a na medné produkci se nepodílejí.[7]
Prvořadí producenti medovice na smrkuEditovat
Na neprosvětlených, mladších porostech smrku ztepilého saje puklice poloskrytá. Medovici tvoří od 10. června do začátku července. V Česku je puklice poloskrytá nejvýznamnějším producentem medovice.[6] Naproti tomu na starších stromech a sušších a teplých stanovištích žije puklice smrková, která produkuje medovici od 20. května do 15. června.[6]
Medovnice smrková tvoří velké kolonie na letorostech smrku všech věkových tříd. Medovici dává v červnu a v červenci.[6] Medovnice zelenavá napadá dvouleté až čtyřleté větve, medovici poskytuje od června do srpna; ve stejném období tvoří medovici i medovnice nahá, která žije na starších větvích či kmeni.[6] V červnu a červenci je zdrojem medovice i medovnice velká, která žije ve velkých koloniích na kmenech stromů.[6]
Medovnice ojíněná, žijící na starších větvích, produkuje medovici obsahující velké množství melecitózy. Med vytvořený z této medovice krystalizuje ještě ve včelích plástech. Včely jí sbírají v červnu a v červenci.[6]
Prvořadí producenti medovice na jedliEditovat
Medovnice jedlová je jedním z nejvýznamnějších producentů medovice v Česku.[6] Parazituje na kůře větví jedle bělokoré a v červenci a v srpnu tvoří značné množství medovice.[6] Medovnice dvoupásá poskytuje včelám medovici v podletí.[6]
Prvořadí producenti medovice na boroviciEditovat
V porostech borovice je hojná medovnice borová, která tvoří velké množství medovice.[6] O něco vzácnější je medovice krátkobrvá, která dává medovici v červnu a v červenci.[6] Medovnice lesklá poskytuje medovici od května do července.[8]
Prvořadí producenti medovice na modřínuEditovat
Starší modříny opadavé hostí na větvích kolonie medovnice černoskvrnné, která patří v Česku mezi nejvýznamnější producenty medovice.[8] Včely ji sbírají od června do srpna.[8]
Medovnice modřínová je hojným druhem žijícím na mladých větvích. Medovici poskytuje od června do srpna.[8] V červnu a červenci tvoří medovici medovnice ptýtová.[8]
Prvořadí producenti medovice na dubuEditovat
Zdobnatka dubová je mšice žijící na spodní straně listů dubů. Patří mezi nejvýznamnější producenty medovice na dubech, poskytuje ji v červnu a v červenci.[8]
Hojným druhem je medovnice dubová, která dává medovici od druhé poloviny května až do července.[8] Žije na kůře jednoletých a dvouletých větví dubu. Taktéž hojná puklice dubová tvoří medovici v červnu.[8] Mšička dubová žije na spodní straně listů a medovici produkuje v červnu a v srpnu.[8]
Vzácným producentem je klenutec dubový, který poskytuje medovici v květnu a červnu.[8]
Prvořadí producenti medovice na ostatních stromechEditovat
Javory hostí vynikající producenty medovice: brvnatka dvojtvará poskytuje medovici v květnu a červnu, brvnatka javorová dává medovici od jara až do pozdního podzimu.[8]
Zdobnatka lipová tvoří značné množství medovice v době květu lípy a dlouho po jejím odkvětu.[8]
Stromovnice buková žije na výhonech a spodní straně listů buku lesního. Poskytuje dobrou květnovou snůšku medovice.[8] Medovnice buková je poměrně vzácná velká mšice, která dává medovici na konci jara a na začátku léta.[8]
V červnu tvoří mnoho medovice stromovnice červenohnědá, která parazituje na větvích břízy bradavičnaté.[8]
Od června do září poskytuje medovici zdobnatka jilmová, která žije v koloniích na listech jilmů.[9] Na jilmech se živí také mera jilmová. Je to jediná mera, která má při přemnožení hospodářský význam jako producent medovice.[9] Na kůře vrb žije medovnice vrbová.[8]
Medovicová snůškaEditovat
Včely medovici sbírají buď přímo od zadečku producentů, nebo v ranních hodinách, kdy ještě není zaschlý, sbírají povlak medovice z listů či jehličí.[3] Dobrá medovicová snůška je však závislá na značném rozmnožení jejích producentů.
Množení producentů podporuje teplota v rozmezí 18–30 °C, přiměřená vlhkost i mírné srážky, které podporují růst hostitelských rostlin.[9]
Naopak nepřáteli mšic a červců jsou slunéčka a jiní draví brouci, larvy pestřenek, zlatooček, denivek a dlouhošíjek. Protože množení nepřátel má určité zpoždění, málokdy se projeví okamžitě. Kvůli rozmnožení predátorů a parazitů se však nikdy neopakují dva dobré medovicové roky za sebou.[9]
Medovicový a lesní medEditovat
Lesní med může být medem smíšeným, z květové i medovicové snůšky. Jedná se například o med z medovice ze smrků smíchaný s nektarem z kvetoucích malin.[4] Medovicový med je jednodruhový, z jednoho určitého druhu snůšky.[4]
Medovicový med má kořenitou vůni a harmonickou chuť. Rostlinná barviva mu dodávají tmavou barvu. Obsahuje větší množství minerálů. Smrkový med je světle hnědý až tmavohnědý, jedlový je tmavě zelený až černý.[4] Jedlové medy neobsahují téměř žádný pyl.[4]
Obvykle krystalizuje pomalu a vytváří hrubé krystaly, které se usazují na dně nádoby.[2] Tuhne několik týdnů nebo měsíců.[10] Výjimkou je med obsahující množství melecitózy. V modřínovém medu může být melecitózy až 38 %, v menším množství je zastoupena i v medu smrkovém.[10] Takový med často krystalizuje už v plástech.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ http://www.vcelar.info/?page_id=259 Český med
- ↑ a b VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. 272 s. ISBN 80-209-0320-8. Kapitola Včelí produkty, s. 231.
- ↑ a b c d e f LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Ostrava: Blesk, 1995. 173 s. ISBN 80-85606-96-8. Kapitola Včelí produkty, s. 140.
- ↑ a b c d e LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Kapitola Včelí produkty, s. 146.
- ↑ a b VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 198.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 199.
- ↑ a b c VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 197.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 200.
- ↑ a b c d VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 201.
- ↑ a b LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Kapitola Včelí produkty, s. 148.
LiteraturaEditovat
- HARAGSIM, Oldřich. Medovice a včely. 3. vyd. Praha: Brázda, 2016. ISBN 978-80-209-0414-0.
- LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Ostrava: Blesk, 1995. 173 s. ISBN 80-85606-96-8.
- VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. 272 s. ISBN 80-209-0320-8.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu medovice na Wikimedia Commons
