Maurice Sarrail

francouzský generál

Maurice Paul Emmanuel Sarrail (6. dubna 1856, Carcassonne23. březen 1929, Paříž) byl francouzský generál z dob první světové války.

Maurice Sarrail
Francouzský generál Sarrail
Francouzský generál Sarrail

Narození6. duben 1856
Carcassonne
Úmrtí23. březen 1929
Paříž
Vojenská kariéra
HodnostDivizní generál
Doba služby18771925
Sloužil Třetí Francouzská republika
Složka Armáda Francie
Velel3. armáda
4. pěší divize
6. armádní skupina
8. armádní sbor
12. pěší divize
VálkyPrvní světová válka
Syrská revoluce
BitvyPrvní bitva na Marně
Bitva u Verdunu
Balkánská fronta
VyznamenáníŘád čestné legie
Médaille militaire
Válečný kříž 1914-1918[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Život editovat

Před první světovou válkou editovat

Narodil se 6. dubna 1856, čtyři roky po nástupu Napoleona III. na trůn v jihofrancouzském Carcassonne.[2] Do prestižní francouzské vojenské akademie (École Spéciale Militaire) v Saint-Cyru vstoupil v roce 1875. Školu vystudoval 1. října 1877 jako třetí nejlepší žák ročníku. Sloužil v Alžírsku a zúčastnil se také tažení na jihu Tuniska. Současně měl hodnost podporučíka (Sous-lieutenant) pěchoty. Mezi lety 1883 a 1885 studoval na vyšší francouzské vojenské škole – na Válečné akademii (École supérieure de guerre). V říjnu 1882 byl povýšen na poručíka (Lieutenant), v roce 1887 do hodnosti kapitána (Capitaine) a o deset let později v roce 1897 byl jmenován šéfem praporu. Po vypuknutí nechvalně známé Dreyfusovy aféry v roce 1900 si ho francouzský ministr války generál André vybral jako svého poradce a stali se dobrými přáteli. Ve funkci poradce zůstal až do roku 1907. Od února 1901 do února 1904 byl ředitelem akademie (École Militaire d'Infanterie) v Saint-Maixent-l'École. Rok po svém jmenování ředitelem akademie byl povýšen na podplukovníka (Lieutenant-colonel). Od roku 1904 do roku 1906 byl zároveň velitelem vojenské stráže Poslanecké sněmovnyPalais Bourbon. Poté byl od 7. března 1907 do 27. března 1911 velitelem pěchoty ministerstva války. V roce 1908 se stal brigádním generálem (Général de brigade). Od 27. března 1911 velel 12. pěší divizi (12e division d'infanterie), součásti 6. armádní skupiny (6e corps d'armée) a od 1. října 1913 byl převelen do vedení 4. pěší divize (4e division d'infanterie).[3]

První světová válka editovat

 
Alexandr I. Karađorđević v Monastiru, 1917

Za první světové války patřil k nejstarším francouzským generálům.[4] 2. září 1913 nahradil generála Ruffeyho sesazeného generálem Joffrem ve velení 3. armády (IIIe Armée) v Ardenách[5] a v této funkci vydržel až do 22. července 1915, kdy ho generál Joffre také sesadil. Zároveň dne 1. listopadu 1913 byl jmenován velitelem 8. armádního sboru (8e corps d’armée) v Bourges.[2] Spolu s touto armádou se také zúčastnil první bitvy na Marně a podařilo se mu odrazit německý útok. Jeho podíl na francouzském vítězství byl stejný jako podíl maršála Focha a generála Gallieniho. Na západní frontě se také zúčastnil bitvy u Verdunu. V říjnu 1915 byl z politických důvodů odeslán s francouzskou orientální armádou (Armée française d'Orient) do Soluně, kam dorazil 5. října 1915.[6] A o rok později v lednu 1916 převzal velení všech spojeneckých armád na bojišti v Makedonii. S jeho souhlasem vyhlásil velitel francouzské posádky města Korçë Henry Descoin autonomní Albánskou republiku KorçëThemistoklem Gërmenjimem v čele. V listopadu 1916 se mu podařilo po bitvě u makedonského Monastiru (Bitoly) toto město dobýt. Kvůli neúspěšné ofenzivě byl 14. prosince 1917 zbaven funkce novým francouzským premiérem Clemenceauem a ve funkci nahrazen generálem Guillaumatem. Sarrail totiž nedokázal vytvořit ducha vzájemné důvěry mezi mnohonárodnostními jednotkami.[7] Do konce války zbýval necelý rok a Sarrail tak během ní již nezaujal žádné významnější místo a do jejího průběhu nezasáhl.[3]

Po první světová válce editovat

 
Damašská rezidence generála Sarraila

Do zálohy přešel ještě před skončením první světové války 6. dubna 1914.

Jeho političtí přátelé pro něj ale přes jeho penzionování získali výhodné místo v roce 1924, kdy byl odeslán jako významný vojenský činitel do Sýrie. Tam se také zúčastnil potlačování syrské revoluce o rok později, v roce 1925 a nařídil ostřelování Damašku.[3][8]

Zemřel o pět let později v den pohřbu maršála Focha[1] 23. března 1929 v úplném ústraní[9] a byl pohřben v pařížské Invalidovně.[10]

Posmrtné pocty editovat

Byly po něm pojmenovány ulice v Remeši, Le Havre, Rouen, Bagneux, Saint-Just-en-Chaussée, Créteil, Montauban, La Rochelle, Saintes, Roubaix, Châlons-en-Champagne, Besançon, Paříži a v Saint-Dizier, bulváry Montpellier a v Lunel, místa v Alžíru, Bordeaux a v Nantes-Rezé, dok v Lyonu, škola v Pont-Sainte-Marie a má postavenou také sochu u Verdunu.[11]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maurice-Paul-Emmanuel Sarrail na francouzské Wikipedii.

  1. a b The United News. Gen. Sarrail dies. Pittsburgh Press. 3. 1929, s. 10. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Gen Sarrail [online]. War Illustrated Deluxe [cit. 2013-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Maurice Sarrail [online]. Paříž: Web francouzského ministerstva obrany [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. MARKS. Maurice Sarrail – Biography - Parents [online]. Marxistlibrary, 2005-10-28 [cit. 2013-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Maurice Sarrail : Biography [online]. Spartacus Educational [cit. 2013-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. (anglicky) 
  6. ROYDE-SMITH, John Graham. World War I (1914-18) : Serbia and the Salonika expedition [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KAPAVÍK, Radim. První světová válka – díl 8 [online]. Valka.cz, 2004-09-27 [cit. 2013-01-14]. Dostupné online. 
  8. Syrian History - General Maurice Sarrail [online]. Haykal Media, 2012 [cit. 2013-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-10. (anglicky) 
  9. DUFFY, Michael. First World War.com - Who's Who - Maurice Sarrail [online]. www.firstworldwar.com, 2009-08-22 [cit. 2013-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Maurice-Paul-Emmanuel Sarrail [online]. HistoireduMonde [cit. 2013-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. VAN DER KROGT, René & Peter. Verdun - Maurice Sarrail [online]. www.vanderkrogt.net, 2011-06-12 [cit. 2013-01-16]. Dostupné online. (francouzsky) 

Literatura editovat

  • ALEXANDER, Martin S. The Republic in Danger. Cambridge: Cambridge University Press, 2003. 588 s. ISBN 978-05-215-2429-2. (anglicky) 
  • BARR, James. A Line in the Sand. [s.l.]: W. W. Norton & Company, 2012. 464 s. Dostupné online. ISBN 978-03-930-7065-1. (anglicky) 
  • MEYER, G. J. A World Undone. [s.l.]: Delacorte Press, 2007. 816 s. ISBN 978-05-533-8240-2. (anglicky) 
  • SARRAIL, Maurice. Mon Commandement En Orient. [s.l.]: Ulan Press, 2012. 446 s. (francouzsky) 
  • TANENBAUM, Jan Karl. General Maurice Sarrail, 1856-1929. Chapel Hill: The University of North Carolina Press, 2011. 312 s. ISBN 978-08-078-9793-5. (anglicky) 

Externí odkazy editovat