Marie Tůmová
Marie Tůmová (12. června 1866 Praha[1] – 1. května 1925 Praha–Podolí[2]) byla vnučka Františka Ladislava Čelakovského, česká pedagožka, bojovníce za volební právo žen.
| Marie Tůmová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. června 1866 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1. května 1925 (ve věku 58 let) Praha–Podolí  Československo |
| Povolání | ředitelka školy, politička a učitelka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Mládí a vzdělání editovat
Narodila se v rodině spisovatele a redaktora Národních listů Karla Tůmy a jeho manželky Marie, rozené Čelakovské, dcery Františka Ladislava Čelakovského.[1] Měla sedm mladších bratrů, z nich tři zemřeli v dětském věku. Matka jí zemřela roku 1891, otec se roku 1895 znovu oženil.[3] Maturovala na učitelském ústavu.
Ženský klub český a poslanecká kandidátka editovat
V roce 1903 se Marie Tůmová stala s Terézou Novákovou a Františkou Plamínkovou spoluzakladatelkou Ženského klubu českého. Tato organizace sdružovala ženy bez rozdílu třídního původu a politických názorů. Klub usiloval především o vzdělávání žen a o to, aby dívčí středoškolské vzdělání bylo zahrnuto do bezplatného středoškolského systému. Ženský klub mezi jiným usiloval i o volební právo žen.[4]
V roce 1908 se zúčastnila jako nezávislá kandidátka[5] voleb do Sněmu Království českého ve volebním obvodě Vysoké Mýto-Hlinsko-Skuteč;[pozn. 1] získala 199 hlasů z celkového počtu 1 198 platných hlasů.[6] V doplňovacích volbách v roce 1909 (žádný z kandidátů nezískal v roc 1908 nadpoloviční většinu) získala 261 hlasů z 1 391 platných.[7][pozn. 2]
Učitelská dráha editovat
Marie Tůmová vyučovala na dívčích měšťanských školách na Smíchově[8] a Žižkově. V letech první světové války se stala první ředitelkou měšťanské dívčí školy na Žižkově. Po vzniku Československa se i přes relativně pokročilý věk ředitelského místa vzdala a odešla jako instruktorka Ministerstva školství na Slovensko. Po třech letech působení na Slovensku strávila další tři roky v Užhorodu na Podkarpatské Rusi.[9]
V těžkých podmínkách se jí zhoršilo zdraví a musela být počátkem roku 1925 převezena zpět do Prahy, kde 1. května téhož roku zemřela. [10]
Boj za práva žen editovat
Spolky editovat
Byla členkou mnoha ženských spolků, v nichž často pracovala jako předsedkyně, místopředsedkyně nebo jednatelka: Spolek českých učitelek, Jednota českoslovanských učitelek, Národní rada česká, Sdružení československých učitelek, Ženský klub český, Výbor pro volební právo žen, Minerva (starostka spolku[11]), Ženská národní rada, místostarostka užhorodského Sokola.
České ženské hnutí reprezentovala na mezinárodních konferencích:
- 1909 – Londýn – konference Mezinárodní aliance pro volební právo žen
- 1911 – Stockholm – dtto
- 1913 – Budapešť – kongres Mezinárodní aliance pro volební právo žen[12]
- 1923 – Řím – dtto
- 1923 – Bukurešť – ustavující konference Malé ženské dohody
Publikace editovat
- Pro volební právo žen (1911)[13]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ V roce 1907 bylo povoleno všeobecné volební právo, ale pouze pro muže. Protože však volební řád výslovně nezakazoval kandidaturu žen, Výbor pro volební právo žen navrhl pro volby do zemského sněmu v roce 1908 Marii Tůmovou.
- ↑ První českou poslankyní se stala v roce 1912 spisovatelka Božena Viková-Kunětická.
Reference editovat
- ↑ a b Matrika narozených, sv. Štěpán 1863-1867, snímek 285 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Marie Tůmová. Český svět. 1925-05-14, s. 14. Dostupné online [cit. 2022-12-26].
- ↑ Soupis pražských obyvatel:Tůma Karl [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2023-03-31]. Dostupné online.
- ↑ NEUDORFLOVÁ-LACHMANOVÁ, Marie. České ženy v 19. století. Praha: Janua, 1999. Dostupné online. ISBN 80-902622-2-8. Kapitola Ženský klub, s. 214–239. Dostupné online po registraci.
- ↑ Průkopnice ženského volebního práva. Ženský svět. 1908-02-20, s. 5. Dostupné online.
- ↑ 26. Vysoké Mýto, Skuteč, Hlinsko. Čas. 1908-02-28, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Doplňovací volby do zemského sněmu. Plzeňský obzor. 1909-05-12, s. 4. Dostupné online.
- ↑ LEŠER, Václav. Adressář královského hlavního města Prahy.../Měšťanská a obecná škola dívčí na Smíchově. Praha: Důchodci obce pražské, 1891. S. 94.
- ↑ Marie Tůmová - první ředitelka měšťanské dívčí školy bojující za volební právo žen [online]. Ministerstvo školství. Dostupné online.
- ↑ Marie Tůmová. Národní listy. 1925-05-02. Dostupné online.
- ↑ Minerva. Ženský svět. 1915-02-10, s. 45.
- ↑ VII. mezinárodní kongress.... Ženský svět. 1913-07-20, s. 8. Dostupné online.
- ↑ TŮMOVÁ, Marie. Pro volební právo žen. Královo Pole: Práva Ženy, 1911. 12 s. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Tůmová na Wikimedia Commons
Literatura editovat
- UHROVÁ, Eva. Radostná i hořká Františka Plamínková. [s.l.]: Mediasys, 2014. 344 s. ISBN 978-80-260-7207-2. Kapitola Kandidátka na poslankyni Marie Tůmová, s. 286–301.
